Čmelinský, Bešťákovský mlýn

1654 (Berní rula) panství Zelená Hora (Ludmila hr. ze Šternberka) - ve Čmelínech mlýnec s jedním kolem, mlynář Vavřinec Bešťák

1675 (revizitace): Vavřinec Bešťák, Jiří Bešťák

1680 připsán Jiřimu Bešťákovi za 20 kop míš.

1681 Zelenohorský urbář: mlejnec Bešťákovský, k němuž bylo přikoupeno 5 strychů pozemků, platí se na sv.Jiří a sv. Havla po 3 krejcarech a 3 denárech, odvádějí se 3 věrtele žita ročně

1704 Dorota Bešťáková (manž. Jiřího)

1715 Jiří Bešťák zemřel, dědí syn Martin, opět musí vyplatit 20 kop. míš.

1721 Martin Bešťák má splácet Dorotě a Kateřině 12 kop

1721 Mlynář nemusí odvádět desátek, ale dodává faráři půl žejdlíku přepuštěného másla a 5 vajec a kostelníku půl míry pšenice na hostie. Zelenohorské vrchnosti platí úroky při sv. Jiří a sv. Havlu 7 krejcaru. Ve mlýně šenk panského piva, což nahrazuje robotu.

1729 vdova Anna žádá, aby byl mlýn připsán staršímu synu Matoušovi, jelikož ona s mladším synem Bartolomějem vrchnosti dluží 42 zl. 22 kr. za pivo a nejsou schopni je splatit

Matouš Vešťák (Bešťák) pak splácí dědické podíly do r. 1734 a dluh vrchnosti do r. 1754, po dobu šenku dostal do užívání obecní pole

1765 Matouš zemřel, mlýn převzal prostřední syn Václav, musel opět vyplatit 20 kop sourozencům, mladšího bratra Jana musí dát vyučit řemeslu a koupit mu chalupu

30. 7. 1768 se narodil Václav Ignác, syna Václava Bešťáka, mlynáře z Čmelín a matky Rosiny

1785 přepsán na syna Václava Bešťáka, mlýn oceněn na 23 zl. 30 gr., náleží k němu 8 strychů polí za 26 zl., dobytek aj., celkem odhadnut na 81 zl., vázne na něm však dluh ve výši 60 zl.

1837 Václav Bešťák

1843 syn Václav Bešťák ml., mlýn stále zadlužen

před polovinou století mlýn přestavěn a modernizován

1850 k mlýnu náleží 6 jiter a 160 sáhů polí

1.8.1850 smlouva mezi mlynářem Václavem Bešťákem a jeho synem Janem Václavem Bešťákem, otec předává mlýn ve Čmelínech s dvěma složeními a trkačem, s pozemky, všemi budovami, právy, dobytkem, zařízením aj. za 1200 zl. ve stříbře, syn navíc musí zaplatit 427 zl. dluhů a oběma sourozencům po dosažení zletilosti vypaltit po 300 zl. + svatební výbavu. Zbytek z 1200 zl. musí kdykoliv na požádání vyplatit otci a rodičům zajistit výměnek.

1876 spory s mlynářem Josefem Vlkem z Dolejšího mlýna z Vísky, že Václav Bešťák postavil stavidla na novém místě výš proti proudu, čímž víseckému mlynáři vzniká škoda zpětnou vodou. V. Bešťák musel stavidla zbourat a vše uvést do původního stavu a navíc zaplatit pokutu 5 zl.

1879 nový spor, konstatováno, že situace je jen těžko řešitelná, jelikož při rychlejším průtoku by měl nedostatek vody mlýn čmelínský. Bylo proto navrženo zjistit, který mlýn je starší a ten upřednostnit nebo ve Vísce zmenšit průměr vodních kol..

1888 dražba mlýna v odhadní ceně 7780 zl., Anna Bešťáková postoupila mlýn Josefu Davidovi

1890 Josef a Marie Bešťákovi

1893 po Josefově smrti zdědila polovinu Marie Bešťáková a druhou polovinu Eman Valdecký

1899 Eman Valdecký přebírá celý mlýn

1922 od Emana Valdeckého získala mlýn Jana Dragounová

1924 1/2 postoupila Františku Fialovi

1928 Josef Nový

1930 Josef Králík

1930 Josef Jungr a Alžběta Terebová

1932 zdědili nezl. Teodor Kovář a Boh. Jungr

1934 Julie Horová

1934 koupili Josef a Marie Kazdovi, vlastnili do r. 1937

1937 Bohumil a Aloisie Votavovi, poslední mlynáři, k mlýnu patřilo 3,1 ha polí a 1,1 ha luk

1940 mlýn zastaven

1946 poslední majitel M. Kubík, hostinský, v mlýně nemele

1957 M. Kubík vstoupil do JZD

1958 JZD využívá mlýn jako sýpku, objekt je však v havarijním stavu

1959 mlýn zbořen, potok regulován a napřímen

1964 mlýn již nestál