Stavět mlýn kvůli jedné měřici zrní.
(německé rčení)

Koněšínský, Mollův mlýn

Koněšínský, Mollův mlýn
Koněšín
675 02
Třebíč
Koněšín
49° 10' 40.6'', 16° 2' 34.3''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn zanikl v souvislosti s výstavbou vodního díla Dalešice. Jeho č. p. bylo 51.
Jihlava
nepřístupný

Obecná historie:

Koněšínský mlýn, (Mollův). První písemná zmínka o něm je roku 1568, kdy na něm byl mlynářem Blažek Machova, který toho roku umřel. Vdova po něm si potom vzala Petrmana Brychtu, ten zemřel roku 1607, kdy v sirotčích registrech se objevil tento zápis: "Sirotci nebožtíka Petrmana Brychty (od Brikcius) mají na mlejně Jana Kavalca, jemuž byl mlýn prodán od šlechty za 600 zlatých a sirotkům měl potom doplatit ještě 464 zlatých." Koněšínský mlýn přešel později na vrchnost, neboť roku 1687 se uvádí mezi mlýny panskými. V roce 1747 koupil tento mlýn o třech složeních mlynář Martin Pružina od hraběte Jana z Kufštejna. Činže byla 150 zlatých, jeden vepř byl placen 24 zlatými, vodné činilo 12 zlatých, z pole byl poplatek 4 zlaté a za robotu 5 zlatých. Roku 1773 vyměnil Koněšínský mlýn Martin Pružina s Františkem Kabrdou za mlýn v Popůvkách. Kabrda mlýn prodal za 3 roky Františku Pirochtovi z Tišnova za 600 zlatých. Po Františku Pirochtovi převzal mlýn jeho syn Jiří, který v roce 1801 postavil při mlýně pilu. Po roce 1831 je na mlýně Koněšínském Jan Marek a po něm jeho syn Rajmand, ten vyměnil mlýn s Janem a Karolinou Chadimovými. Od nich jej koupil Bedřich Porupka za 2200 zlatých. Roku 1875 koupili mlýn manželé František a Františkovi za 2400 zlatých. Vdova Františka pustila mlýn opět manželům Chadimovým, ti pak prodali mlýn Anně a Karlu Mollovým z Třebíče. Roku 1933 Koněšínský mlýn převzal Petr Moll, v roce 1941 po jeho smrti Františka Mollová a krátce na to jejich syn Vladimír. Mlýn a pila byly zastaveny v padesátých letech. Vladimír Moll byl posledním mlynářem na Koněšínském mlýně, zemřel v roce 2000. Podle jeho vyprávění býval mlýn poháněn do roku 1912 třemi vodními koly na horní vody 4 m vysokými a 60 cm širokými. Roku 1912 byla zakoupena Francisova turbína, později roku 1919 pořízena loupačka, šrotovník byl kamenný pozůstatek mlýnského složení. Před rokem 1925 vybavení mlýna představovalo mlýnské kamenné složení, potom je nahradily dvě válcové stolice na mletí žita, jedna stolice na mletí pšenice (s porcelánovými válci) a jedna stolice kombinovaná se čtyřmi válci, tzv. dvojsložení. Při mlýně bývala také zastaralá jednolistová pila. Koněšínský (Mollův) mlýn byl zbořen před napouštěním Dalešické přehrady v roce 1970
(Budišovský zpravodaj, J. Mikulášek)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka o něm je roku 1568, kdy na něm byl mlynářem Blažek Machova, který toho roku umřel. Vdova po něm si potom vzala Petrmana Brychtu, ten zemřel roku 1607, kdy v sirotčích registrech se objevil tento zápis: "Sirotci nebožtíka Petrmana Brychty (od Brikcius) mají na mlejně Jana Kavalca, jemuž byl mlýn prodán od šlechty za 600 zlatých a sirotkům měl potom doplatit ještě 464 zlatých."

Koněšínský mlýn přešel později na vrchnost, neboť roku 1687 se uvádí mezi mlýny panskými.

18. března 1688 narození Josefa, syna Pavla Habřiny a Maryany  ,,ze mlejna Maňkova". Není jasné, zda je to tento mlýn, ale ve farnosti se nachází. Odkaz na Actapublica zde: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/6540?image=216000010-000253-003376-000000-010716-000000-00-B04992-00700.jp2

2.2.1712 se žení K 2. únoru 1712 se uvádí Pavel Habřina mlynář pod Koněšínem, kdy žení svého syna Josefa s Marií Evou dcerou Henricha Slavíka. Odkaz na Actapublica zde: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/6597?image=216000010-000253-003376-000000-010731-000000-00-B01635-00390.jp2

V roce 1747 koupil tento mlýn o třech složeních mlynář Martin Pružina od hraběte Jana z Kufštejna. Činže byla 150 zlatých, jeden vepř byl placen 24 zlatými, vodné činilo 12 zlatých, z pole byl poplatek 4 zlaté a za robotu 5 zlatých. Roku 1773 vyměnil Koněšínský mlýn Martin Pružina s Františkem Kabrdou za mlýn v Popůvkách. Kabrda mlýn prodal za 3 roky Františku Pirochtovi z Tišnova za 600 zlatých. Po Františku Pirochtovi převzal mlýn jeho syn Jiří, který v roce 1801 postavil při mlýně pilu. Po roce 1831 je na mlýně Koněšínském Jan Marek a po něm jeho syn Rajmand, ten vyměnil mlýn s Janem a Karolinou Chadimovými. Od nich jej koupil Bedřich Porupka za 2200 zlatých.

Manželé Karel a Anna Mollovi koupili mlýn v roce 1886 od manželů Pekárkových. Od té doby až po rok 1977 byli majiteli mlýnu Mollovi.

Roku 1919 byla pořízena loupačka, šrotovník byl kamenný pozůstatek mlýnského složení.

Roku 1933 Koněšínský mlýn převzal Petr Moll, v roce 1941 po jeho smrti Františka Mollová a krátce na to jejich syn Vladimír.

Před rokem 1925 vybavení mlýna představovalo mlýnské kamenné složení, potom je nahradily dvě válcové stolice na mletí žita, jedna stolice na mletí pšenice (s porcelánovými válci) a jedna stolice kombinovaná se čtyřmi válci, tzv. dvojsložení. Při mlýně bývala také zastaralá jednolistová pila.

1941 Františka Mollová a krátce na to jejich syn Vladimír

Mlýn a pila byly zastaveny v padesátých letech. Vladimír Moll byl posledním mlynářem na Koněšínském mlýně, zemřel v roce 2000.

Mlýn byl rozbořen na jaře v roce 1977, v tutéž dobu se začala napouštět přehrada.

Zdroj: Budišovský zpravodaj, J. Mikulášek

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Blažek
  • Brychta
  • Kavalec
  • Pružina
  • Kabrda
  • Pirochta
  • Marek
  • Chadima
  • Porupka
  • Pekárek
  • Moll
  • Habřina

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1919 pořízena loupačka, šrotovník byl kamenný pozůstatek mlýnského složení. Před rokem 1925 vybavení mlýna představovalo mlýnské kamenné složení, potom je nahradily dvě válcové stolice na mletí žita, jedna stolice na mletí pšenice (s porcelánovými válci) a jedna stolice kombinovaná se čtyřmi válci, tzv. dvojsložení.
            Zaniklý
            • pila
            Při mlýně bývala také zastaralá jednolistová pila
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              PopisMlýn byl poháněn do roku 1912 třemi vodními koly na horní vodu 4 m vysokými a 60 cm širokými.
              1930 pro pilu kolo na svrchní vodu s průtokem 0,36 m3/s, spád 2,8 m, výkon 4 k.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              PopisMlýn byl poháněn do roku 1912 třemi vodními koly na horní vodu 4 m vysokými a 60 cm širokými.
              1930 pro pilu kolo na svrchní vodu s průtokem 0,36 m3/s, spád 2,8 m, výkon 4 k.
              Typturbína Francisova
              StavZaniklý
              PopisRoku 1912 byla zakoupena Francisova turbína.
              V r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 1,2 m3/s, spád 3,5 m, výkon 43 k.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesněníDíl 14 Jihlava, str. 21
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
              Rok vydání1932
              Místo vydání
              Další upřesněníDíl 14 Jihlava, str. 21
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              22.1.2016 13:36 uživatelem Radomír Roup

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 22.1.2016 20:45
              Marta 21.11.2022 00:41
              doxa (Jan Škoda) 2.10.2022 23:27