Ty a tvůj bratr jste sice počestní lidé, řekl Klaus mlynáři,
ale je to padouch jako ten druhý.
(německé přísloví)

Horův, Hejrův, Hejrovský mlýn

Horův, Hejrův, Hejrovský mlýn
70
Rabštejn nad Střelou
331 01
Plzeň-sever
Rabštejn nad Střelou
50° 2' 4.8'', 13° 17' 15.7''
Mlýniště bez mlýna
Zbytky mlýna starého založení stojí v zátočině Střely asi 1,5 km pod Rabštejnem. Mlýn ve své historii změnil nejen majitele, ale i jméno. Jmenoval se Hejrův, Hejrovský, Panský, Heren-mühle, Höramühle, Horamühle. Český název je Horův mlýn, přestože žádný z jeho majitelů ani mlynářů se nejmenoval Hora.
Samota
Střela
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn údajně pochází ze 13. století.

1330 - nejstarší zmínka o mlýnu, vlastníkem Oldřich Pluh z Rabštejna. Mlýn a pole zvané Dražkov, z něhož se dávala jedna hřivna úroku, směnil s Plaským klášterem cisterciáků za 4 lány královského lesa u Kožlan. Řeholníci pak nechali les vykácet a založili zde ves Hubenov.

husitské války - vypálen

Mlýn byl v majetku Jáchyma Šlika

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1557 mlýn Horův zmíněn v žádosti Jáchyma Šlika o dědičné postoupení panství rabštejnského, Jáchym Šlik tento mlýn údajně vystavěl 

1595 dělení pozůstalosti Jaroslava Libštejnského, zboží ranbštejnské získal syn Jáchym, připomínán mlýn Hejrovský o pěti kolech moučných a šestém krupném a pila, mlynář je povinen odvádět 110 strychů žita vejmelného, tolikéž věrtelů otrub a vykrmit pánovi ročně 12 vepřů na slaninu.

1595 "Řeka Rabštejnská (Střela) začíná u Nučického mlýna, jde k Hejrovu mlýnu a odtud dále na půl míle k Čoubovu mlýnu. Jest velmi rybná, parem, štik a jiných ryb je v ní dostatek."

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Třicetiletá válka - vypálen

1730 Tereziánský katastr - panský mlýn o 3 kolech na nestálé vodě 

1839 při jarním tání podemlet jez

1841 Josef Plitz

1. června 1848 mlynář Vojtěch Plitz spolu s dalšími mlynáři z Plzeňska a Loketska žádí o snížení činží

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1872 mlynář Karel Schöniger, mlýn má 3 složení a pilu, odhadnut na 10.000 zl., dluhy 6.000 zl., k mlýnu náleží 57 strychů polí, velká voda vzala půlku jezu, pomocí nouzového náhonu mele jen na 2 složření, pila zůstala v provozu, škoda komisionálně vyčíslena na 3870 zl. nebyla ale přiznána žádná podpora

1876-1890 mlynář Vojtěch Plitz

1903 majitel hrabě Jan Lažanský nechal mlýn přestavět na válcový

1904 nájemce Josef Veit uzavřel sňatek s Cecilií Wirschalovou z čp. 61

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

po smrti Josefa Veita vede mlýn jeho vdova Cecílie

1930 - majitelka Cecílie Veitová, tehdejší č. 70

1932 - 1954 - nájemce Jaroslav Wébr, poslední mlynář, dříve na mlýně U Kozičků

do r. 1945 - poslední majitel Johann Graf Lažanský

Mlýn mlel do r. 1954 - mlynář Jaroslav Vébr

do r. 1957 - mlýn šrotoval, dále byl opuštěn a pustl, Jaroslav Wébr se odtěhoval do Žihle

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vébr
  • Veit
  • Plitz
  • Webr
  • Schöniger
  • Weit

Historie mlýna také obsahuje:

do r. 1330 - plaský klášter

od r. 1330 Oldřich Pluh z Rabštejna

1557 Jáchym Šlik

-1595 Jaroslav Libštejnský

1595- Jáchym Libštejnský

1896 hrabě Johann Lažanský

nájemci:

1841 Josef Plitz

1848 Vojtěch Plitz

1872 Karel Schöniger

1876-1890 Vojtěch Plitz

1903. Josef Veit

1930 Cecílie  Veitová

1932-1954 Jaroslav Webr (po 1945 Vébr)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    06 2016
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
        U mlýna u cesty litinový kříž na pískovcovém podstavci s nápisem Johann // Graf Lazansk[i]// 1896
        • dveře
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • prostup pro hřídel vodního kola
        • drobné sakrální památky
        • dveře
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        mlecí kameny
        zbytky technologie
        1872 3 složení
        1903 přestavěn na válcový
        Zaniklý
        • pila
        1595, 1872 pila
        • náhon
        • lednice
        11.9.1895 usazen cejch
        Jez na řece pevný přepadový, v hřebenu 31,30 m dlouhý, 10,30 m ve směru toku 10,30 m široký, při vtoku do náho 2 stavítak a na společném prahu. Náhon vede přímo přes louku v oblouku meandru, na konci se rozdvojuje na mlýn a na pilu. Mlýnská vantroka mají délku 5,46 m, šířku 2,43 m, hloubku 0,57 m, na konci mají 4 stavítka.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1595 5 kol moučných, 1 krupní
        1730 3 kola
        1895 3 kola mlýn, 1 kolo pila
        V roce 1930 měl mlýn 3 kola na vrchní vodu, hltnost 3x0,099 m3/s, spád 4m, výkon 3x3,4 HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1595 5 kol moučných, 1 krupní
        1730 3 kola
        1895 3 kola mlýn, 1 kolo pila
        V roce 1930 měl mlýn 3 kola na vrchní vodu, hltnost 3x0,099 m3/s, spád 4m, výkon 3x3,4 HP.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • AutorTabule na mlýně
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníviz foto v Ostatní
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorTabule na mlýně
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníviz foto v Ostatní
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslav Sklenář
          NázevVoda-Mlýny a mlynáři na Kralovicku, Plasku a Manětínsku
          Rok vydání1997
          Místo vydání
          Další upřesněnístr. 61 - 63
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 28
          Autorkol.
          NázevTajemství řeky Střely
          Rok vydání2017
          Místo vydáníPlzeň
          Další upřesněnís. 90-91
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách IV.
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 121-122

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          17.6.2016 18:33 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 9.3.2023 18:45
          doxa (Jan Škoda) 18.10.2024 16:15