Farinae ejusdem est.
(latinské rčení)

Poborovský, Huvnovský mlýn

Poborovský, Huvnovský mlýn
4
Poborovice
339 01
Klatovy
Bezděkov u Klatov
49° 22' 55.8'', 13° 14' 31.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn zmiňován již v r. 1566 s mlynářem v Poborovicích jménem Vaněk Huvno, klatovským poddaným. V r. 1636 koupil mlýn Samuel Bárta. Později v 18. století byli na mlýně opět Poborovští.
Dnes je objekt dobře udržován jako objekt k bydlení.
Poslední dům na JZ konci Poborovic
Úhlava
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn Podborovský pocházel nejspíše z 16 století a v provozu byl až do konce století osmnáctého.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vznik mlýna můžeme klást do 16. století - v roce 1566 se totiž připomíná Vaněk Huvno, mlynář v Poborovicích, klatovský poddaný. Zhruba ve stejné době se na mlýně uvádí vladyka Matyáš Kaffunk z Poborovic jako držitel Otína a po něm roku 1599 Pavel Kaffunk. Z roku 1602 pochází záznam o přítomnosti mlynáře Adama Poborovského spolu s Martinem, mlynářem z Beňov, při svatbě Martina Krebendy s jeho nevěstou Dorotou.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Roku 1636 koupil Huvnovský mlýn od Anny a Adama Poborovských Samuel Bárta. V roce 1650 zdědil mlýn starší Samuelův syn Jan Bárta (Bartovič).

Roku 1688 žádali držitelé dvora volenovského a poborovického jménem pozůstalých nezletilých dědiců po zemřelém mlynáři Jakubovi Poborovském o svobodný průhon přes hráz Kalského rybníka do olší přes řeku Úhlavu. V roce 1693 koupil Zvoníkovský dvůr a Poborovský mlýn Jan Hrobař. Ten sedm let poté žádal o ulevení od kontribuce ze mlýna. Později však mlýn opět vlastnili Poborovští. Dne 7. září 1705 totiž Jan, syn Jakuba Poborovského, žádal svoji matku a sestru " krom jeho dílu 800 zlatých šacovného, by totiž jemu byl tak puštěný v tom valoru, jak jej nebožtík pan otec koupil".

Roku 1737 se stal mlynář Jan Poborovský cechmistrem. O rok později je zaznamenáno, že Poborovský má dostávat každý rok džber ryb za to, že dobrovolně pouští vodu do Kalského rybníka. V roce 1648 činil poplatek ze mlýna tři kopy. Dále se dovídáme,  že Jan Poborovský roku 1751 hájil pastviště, pravděpodobně u mlýna, proti hraběti Königlovi v Bezděkově.

Na Poborovského rovněž v roce 1763 podal stížnost Kryštof Nejedl za to, že mlynář " vodu spustil a jez snížil o 3/4 coulu". Z dalších zápisů je zřejmé, že Poborovský nebyl žádný svatoušek, roku 1764 totiž vzal dražskému mlynáři prkna z jezu.

Ještě poznamenejme, že mlynářský rod Poborovských byl i na Dražském a Beňovském mlýně.

Podle indikační skici byl v roce 1837 majitelem Poborovského mlýna Josef Melichar.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1930 vlastní mlýn a elektrárnu Anna Wierer.

V současné době je stavení bývalého mlýna dobře udržováno a podle katastru nemovitostí slouží jako objekt k bydlení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Huvno
  • Poborovský
  • Bárta
  • Hrobař
  • Melichar
  • Wierer

Historie mlýna také obsahuje:

1566  Vaněk Huvno

1566 Matyáš Kaffunk

1599 Pavel Kaffunk

1602-1636 Adam Poborovský

1636-1650 Samuel Bárta

1650 Jan Bárta (Bartovič)

-1688 Jakub Poborovský 

1693-1700 Jan Hrobař.

1705-1764 Jan Poborovský

1837 Josef Melichar.

1930 Anna Wiererová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • předbělohorské období do roku 1620
      zděná
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            • odtokový kanál
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavNezjištěn
            PopisV roce 1930 pohání mlýn a elektrárnu kolo na spodní vodu s průtokem 0.8 m3/s, spádem 4.3 m o výkonu 6 HP.
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavNezjištěn
            PopisV roce 1930 pohání mlýn a elektrárnu kolo na spodní vodu s průtokem 0.8 m3/s, spádem 4.3 m o výkonu 6 HP.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách IV
            Rok vydání2001
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 170-171
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje8.12.2016
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách IV
            Rok vydání2001
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 170-171
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje8.12.2016
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Další upřesněnísešit 11, Plzeň, str. 22
            Datum citace internetového zdroje7.5. 2023

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Vytvořeno

            8.12.2016 21:06 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 24.10.2017 21:33
            REAPERXCX 7.6.2023 17:35
            doxa (Jan Škoda) 20.10.2024 22:44