Mlynáři rádi sahají příliš hluboko do pytlů.
(německé přísloví)

Červený, Zdeborovský mlýn

Červený, Zdeborovský mlýn
15
Pod Hůrkou
Klatovy
339 01
Klatovy
Klatovy
49° 23' 45.7'', 13° 15' 40.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
První písemná zpráva o Červeném mlýně je z r. 1380. V r. 1912 zde mlynařil Antonín Mašek. Dnes je dům uveden v katastru jako objekt k bydlení.
Západně od Klatov
Úhlava
nepřístupný

Obecná historie:

Dodnes existující stavba se nachází na řece Úhlavě zpět proti proudu řeky od městských lázní. Dříve se nazýval mlýnem Zdeborovským. Dnešní název je odvozen od červené barvy jeho cihlových zdí. Jedná se o jeden z nejstarších mlýnů. Mnohokrát změnil majitele a byl zakoupen obcí, která jej pronajímala,


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn zvaný Červený byl postaven v Klatovech vedle zádušní louky u Raušarovského dvora na řece Úhlavě. Jeho název mohl mít spojitost s řádem křižovníků s červenou hvězdou, který byl v Klatovech od r. 1289.

První zmínka o mlýně je z roku 1380, mlýn se tehdy nazýval Václavův (molendinum Wanyconis).  Fridlinus Peispier a jeho synové Pesslinus a Johannes přispěli jednou kopou grošů na oltář sv. Tří králů v farním kostele.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Další zpráva o mlýně je až z r. 1563. Tehdy psali Klatovští Janu Petru Rohovci Příchovskému a stěžovali si na mlynáře Jana z Červeného mlýna v souvislosti s prodejem chmelu. Chmel koupil Petr Příchovský od mlynáře výměnou za pšenici, ale mlynář Jan ji nechtěl přijmout. 

Doklad o dalším konfliktu pochází z roku 1632, kdy Pavel Straumar žádal "užíti své spravedlnosti" na Červeném mlýně. Není však uvedeno, proč, ani zda k tomu skutečně došlo.

Dne 20. srpna 1635 požádal mlynář Václav Pecka klatovskou obec, aby mu mlýn svěřila do hospodaření. Téhož dne byla s mlynářem uzavřena smlouva o vymezení hranic u Červeného mlýna. U mlýna zřejmě byla již v té době i valcha - v roce 1637 totiž žádali jircháři o snížení nájmu z valchy. V témže roce se připomíná na mlýně nájemce Václav Kasík. Obec mu tehdy nařídila, aby odvedl ze mlýna dlužné daně. Mlynář vyhověl a zaplatil nájem 60 kbelíků žita.

Roku 1640 byla podána stížnost na Samuela Bartoviče. Šlo o tůň u Červeného mlýna, " které se ujímal, též o cesty, které zúžoval, a lesy, jež plenil".

Ve čtyřicátých letech 17. století se na Červeném mlýně uvádí mlynář Jan, který odváděl 3 kopy 30 grošů nájmu. V roce 1648 byl mlýn prodán Jiřímu Plechšmídovi za 700 zlatých. Jiří Plechšmíd byl v roce 1627 klatovským radním, za dva roky primátorem a roku 1638 se stal císařským rychtářem v Klatovech. Plechšmíd měl zřejmě značný majetek; kromě Červeného mlýna vlastnil ještě dům nazývaný " starý rathaus" se sladovnou, Koškovský dvůr s chalupou na Špitálském Předměstí u pivovaru, Zuvačovský a Kameníkovský dvůr a dále pole, chmelnice a louky.

Po Plechšmídově smrti se ujal v roce 1661 Červeného mlýna František Jan Koptík za svou nezletilou dceru Dorotu. Koptík měl totiž za manželku dceru Jiřího Plechšmída Annu. Koptík měl dluh u Žida Šalamouna Schnürmachera a další dluh mělu klatovské obce. A tento dluh ve výši 600 zl.18 kr. chtěl uvalit jako hypotéku na Červený mlýn. Na mlýně si však Koptík zřejmě nevedl dobře a dluhy nesplácel, takže mlýn nakonec 21. května 1699 prodal klatovské obci za 1 180 zlatých. Obec pak téhož roku mlýn pronajala švrčoveskému mlynáři Štěpánu Tejčkovi. Dne 2. června 1704 požádal o pronájem Červeného mlýna Václav Reissensteiner. Ale bylo po něm požadováno, aby platil nájemné 6 měsíců dopředu a tak z nájmu mlýna nakonec sešlo.

V té době měl mlýn již několik let v nájmu Řehoř Pecka. (1704 byl cechmistrem a 1731 byl přijat do špitálu k sv. Rochu.) Ten žádal o slevu na nájemném, protože na jednom poškozeném složení nemlel a "sotvakdy mlíti mohl tak, že jen jednoho složení a stup užíval". Jeho žádost byla vyslyšena a dostal úlevu nájmu 15 zlatých za tři roky. 

Dne 11. ledna 1707 žádali o nájem Červeného mlýna Jan Praxl a Václav Reissensteiner. Bylo vyhověno prvnímu z nich  proto, aby "Reissensteiner pro velké nehospodářství nájmu prázden byl a na místo něho Jan Praxl nájmu užíval". Dne 14. června 1720 dostal Praxl navíc do pronájmu za 60 kop Raušarovský dvůr. Dne 17. června 1725 klatovská obec rozhodla, že prodá Červený mlýn za 400-500 zlatých. V té době byl nájemcem na mlýně mlynář Šimon Formánek. Ten se rozhodl, že mlýn koupí, a mlýn byl skutečně 8. července téhož roku Formánkovi prodán. Když mlynář Formánek zemřel, žádala vdova Juditha  o snížení kontribuce z Červeného mlýna, "poněvadž 2 leta týž mlýn nedržela". Stav mlýna byl v té době dost špatný, stoupy shnily, jedno mlýnské složení bylo zničené a střechy byly rovněž poničené. Juditha Formánková dlužila za rok 1736 na činži 2 strychy a věrtel pšenice a navíc 4 zlaté 52 krejcarů 2 denáry. Za rok 1737 to bylo 11 strychů 1 věrtel a 2 zl. 15 kr. a ještě další dluhy, a tak v roce 1738 předala bez souhlasu obce Červený mlýn svému synovi Janovi. Ani on však na mlýně nehospodařil dobře a za rok 1739 dosáhly jeho dluhy 6 zl. a za pšenici další 4 zl. 18 kr. Dohromady bylo dluhů za působení vdovy Formánkové a jejího syna  278 zl. 4 kr. 2 denáry. Dne 15. ledna 1740 došlo k naplnění závěti po zemřelém Šimonu Formánkovi, tedy k vyrovnání mezi vdovou Judithou a jeho dětmi. Velké dědictví to však nebylo - vždyť Šimon Formánek koupil Červený mlýn za 500 zlatých, navíc v době projednávání závěti nebyl objekt v takovém stavu, v jakém jej obec klatovská prodala: byl velice poničen a obec musela na jeho opravu znovu vynaložit 60 zlatých.  

1727 - Zachariáš Norhofft, mlynář v Červeném mlýně, jakožto nájemník (SOA Plzeň, Klatovy 3, sn. 199) (mGh)

Roku 1740 měl Červený mlýn v nájmu Ignatius Praxl, ručil Jakub Formánek. K mlýnu tehdy patřila louka. Ale ani mlynář Praxl na mlýně nehospodařil dobře a zůstal opět dlužen na nájmu 6 str. 1 věrtel 2 měřice, žita 34 strychy 1 věrtel a na penězích 4 zl. 45 kr. Ještě téhož roku, 3. září 1740, byl pronajat Janu Trejbalovi obecní Červený mlýn i s Raušarovskými poli, loukou a zahrádkou na tři roky za roční nájem 130 zlatých. V roce 1751 požádal mlynář klatovskou obec o snížení činže z valchy, kterou až dosud platil ve výši 24 zlatých ročně. Bylo mu vyhověno a činže byla snížena na 18 zlatých. Zároveň mu obec nařídila, aby "zhnížil" dvě dřeva, jinak že to provede sama obec na jeho útraty. Roku 1770 byl na Červeném mlýně Frantz Trejbal, zřejmě syn nebo jiný příbuzný předchozího mlynáře. Ten platil ze mlýna 136 zlatých činže.  


                                                                                                                                                             

1894 majitel J. Trejbal, projektována rekonstrukce mlýna firmou Leopold Schifauer, továrna na stroje, kotlárna a kotlářství, slévárna kovů a železa, Klatovy

1899 Antonín Mašek zde vybudoval nový moderní mlýn a svůj Podbranský mlýn v Klatovech zrušil.

V roce 1912 byl na Červeném mlýně mlynářem Antonín Mašek.

V roce 1930 je vlastníkem mlýna a elektrárny Hospodářské družstvo.

Dnes je bývalý Červený mlýn v soukromých rukou a je v katastru nemovitostí veden jako objekt k bydlení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Václav
  • Jan
  • Straumar
  • Pecka
  • Bartovič
  • Kasík
  • Plechšmíd
  • Koptík
  • Tejček
  • Praxl
  • Formánek
  • Trejbal
  • Mašek
  • Norhofft

Historie mlýna také obsahuje:

1380 Fridlinus Peispier

1563 Jan

1632 Pavel Straumar 

1635 Václav Pecka 

1635 Václav Kasík (nájemce)

1640 Samuela Bartovič

1645 Jan

1648 Jiří Plechšmíd

1661 František Jan Koptík

1699 Štěpán Tejček

1704 Řehoř Pecka

1707 Jan Praxl

1725 Šimon Formánek.

Juditha Formánková

1727 Zachariáš Norhofft

1740 Ignatius Praxl

1740 Jan Trejbal

1770 Frantz Trejbal

1727 - Zachariáš Norhofft

1894 J. Trejbal

1899-1914 - Antonín Mašek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • visačka na pytel
dochován bez větších přestaveb
05 2012
    městský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      zděná
      vícepodlažní
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • stoupa
          • výroba elektrické energie
          • jez
          • náhon
          • odtokový kanál
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisFrancisova turbína o výkonu 15 kW a hltnosti 1.000 l/s
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisFrancisova turbína o výkonu 15 kW a hltnosti 1.000 l/s
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          PopisV roce 1930 pohání mlýn a elektrárnu Francisova turbína s průtokem 2.4 m3/s, spádem 1.55 m o výkonu 36 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách IV
          Rok vydání2001
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 164-167
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje9.12.2016
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách IV
          Rok vydání2001
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 164-167
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje9.12.2016
          AutorCalla.cz
          NázevKlatovy - Červený mlýn
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.calla.cz/atlas/detail.php?kat=1&id=712
          Datum citace internetového zdroje24.10.2017
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Další upřesněnísešit 11, Plzeň, str. 22
          Datum citace internetového zdroje7.6. 2023

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          9.12.2016 20:34 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 23.4.2021 06:57
          Radomír Roup (Radomír Roup) 23.6.2018 22:18
          REAPERXCX 7.6.2023 19:08
          doxa (Jan Škoda) 20.10.2024 21:42