Kiesswetterův mlýn

V roce 1730 stával v Krašovicích menší mlýn, zvaný Mlýnec, který měl dvě složení poháněná vodním kolem o výšce 4,85 m. Mlýnské složení se skládalo ze špičáku a francouzského kamene. Z potoka sem byla vedena voda vantroky o délce 5,85 m. Uváděn tu byl jeden mlynář na panském mlýnu o dvou kolech na nestálé vodě.

Podle mapy II. vojenského mapování se nacházela těsně pod Rašovickým rybníkem pila, níže po proudu, asi v polovině mezí Rašovicemi a Trnovou, se nacházel obilný mlýn. Podle indikační skici měl horní objekt 2 kola, dolní jedno. Historický obrázek označený jako Starý mlýn - mlýnec - odpovídá dolnímu objektu. (Ringo)

1839 Simon Kiesswetter

Při prodeji krašovského panství v roce 1879 se kromě jiného majetku uvádí též panský dvůr, pivovar a poplatný mlýn. Mlýn vlastnila rodina Kiesswettrova a mlelo se tu pouze žito.

V roce 1883 postavil Jan Kiesswetter velkou novou budovu mlýna a pily. Mlýn se skládal z přízemí, dvou pater a podstřeší a byl postaven vedle pily, se kterou měl společnou lednici pro vodní kola. Budova mlýna byla celá vyzděná. Veškeré stroje, které se ve mlýně nalézaly, byly hnány jedním kolem na svrchní vodu. V přízemí mlýnské budovy byl hlavní převodový stroj a místnost na čištění obilí. V prvním patře byly tři válcové stolice a dva kameny a místnost ke skládování mouky. V podstřeší byly ostatní stroje k prosévání mouky a šrotu. Byla zde i pila, kterou pohánělo vodní kolo stejné velikosti, jakou mělo kolo mlýnské.

Roku 1905 zřídil Libor Kiesswetter parní pohon mlýna jako výpomoc pro případ nízkého stavu vody.

V letech 1911-12 tu mlynář zaměstnával osm lidí.

Na nejstarších vydáních mapy III. vojenského mapování je u horního objektu značka pila, u dolního značka mlýn. U pozdějších vydání jsou u horního objektu značky pila a mlýn, u dolního objektu značka mlýn. (Ringo)

Ing. Jan Kiesswetter, nar. 20.4. 1879 v rodině mlynáře v Krašovicích, pozdější profesor na VUT Brno, zabýval se m.j. vynálezy v oboru parních turbín, nositel Křižíkovy medaile a Řádu republiky. Zemřel v r. 1952.

V roce 1917 bylo vyměněno jedno vodní kolo za turbínu. V té době byl Kiesswetterův mlýn největší v kraji.

V roce 1930 Libor Kieswetter, došlo k další modernizaci mlýna v pěkně zařízený válcový mlýn, k jehož pohonu byla používána Francisova turbína a jedno vodní kolo na svrchní vodu.

U mlýna hospodářství 15 ha polí, luk, pastvin a zahrad.

V roce 1938 zřídil Libor Kiesswetter u mlýna i pekárnu.  

Po roce 1938 převzal mlýn syn Jiří Kiesswetter (*10.6.1917). 26. července 1942 přepadla mlýn náhlá kontrola (patrně na udání konkurence), do mlýna vrazili 2 revizoři,  jejich vedoucí gestapák Friedl (původem Čech z Domažlic) čekal v záloze s autem, obsazeným kriminální policií. Revizoři uhodili na Jiřího, že mele načerno a že mele více, než uvádí ve výkazech a Jiří, aby do toho nezatáhl další osoby, vše podepsal. Byl pak uvězněn v Justičním paláci v Plzni a po celý týden přivážen na mlýn, aby se pokračovalo v kontrole. Po roce byl převezen do Prahy na Pankrác. Do krašovického mlýna byla dána nucená správa - komisař Richard Spatzier, který zde působil až do 5.5.1945. Bydlel sice v Praze, ale každý den sem dojížděl, zabral pro sebe dva nejlepší pokoje a kancelář. Měl sice pod palcem 13 mlýnů na Plzeňsku, ale tento se mu nejvíce zalíbil. Jiřímu, zaměstnanému na Pankráci v kartonážní dílně, se snažil co nejvíce přitížit. Mlynář Jiří Kieswetter byl 22. listopadu 1943 ve věku 26 a půl roku popraven nacisty na Pankráci na základě rozsudku potvrzeného K.H.Frankem. Před smrtí nacházel oporu v četbě evangelia, v den své popravy napsal z cely smrti rodičům a bratrovi dopis, zakončený slovy: "Je to má cesta, nelitujte mne."

Po válce v roce 1946 patřil mlýn Liboru Kiessweterovi. V činnosti byl nejen mlýn, ale i pila a pekárna. 

V padesátých letech však celý objekt převzaly Západočeské mlýny Plzeň a mlýn se přestal využívat. Po zániku podniku ZČMP stavba nebyla udržována a chátrala.

Dolní objekt - původní mlýn - se stal rekreačním domkem a získal č. ev. 17. (Ringo)

Po roce 1989 se mlýn i pila opět dostaly do majetku mlynářského rodu Kiesswetterů. Objekt čp. 26 st.38/1 je v katastru nemovitostí veden jako rodinný dům, budova st. 38/2 bez čp. je vedena jako zemědělská stavba. V současnosti je tu provozována Pila Kiesswetter s.r.o.

Na fotografii v knize J. Klempery Vodní mlýny v Čechách str. 27 je zobrazena strojovna Kiesswetterova mlýna v Krašovicích. V roce 2010 byly tyto stroje přemístěny do Technického muzea v Plzni.