Při prodeji krašovského panství v roce 1879 se kromě jiného majetku uvádí též panský dvůr, pivovar a poplatný mlýn. Mlýn vlastnila rodina Kiesswettrova a mlelo se tu pouze žito.
V roce 1883 postavil Jan Kiesswetter velkou novou budovu mlýna a pily. Mlýn se skládal z přízemí, dvou pater a podstřeší a byl postaven vedle pily, se kterou měl společnou lednici pro vodní kola. Budova mlýna byla celá vyzděná. Veškeré stroje, které se ve mlýně nalézaly, byly hnány jedním kolem na svrchní vodu. V přízemí mlýnské budovy byl hlavní převodový stroj a místnost na čištění obilí. V prvním patře byly tři válcové stolice a dva kameny a místnost ke skládování mouky. V podstřeší byly ostatní stroje k prosévání mouky a šrotu. Byla zde i pila, kterou pohánělo vodní kolo stejné velikosti, jakou mělo kolo mlýnské.
Roku 1905 zřídil Libor Kiesswetter parní pohon mlýna jako výpomoc pro případ nízkého stavu vody.
V letech 1911-12 tu mlynář zaměstnával osm lidí.
Na nejstarších vydáních mapy III. vojenského mapování je u horního objektu značka pila, u dolního značka mlýn. U pozdějších vydání jsou u horního objektu značky pila a mlýn, u dolního objektu značka mlýn. (Ringo)
Ing. Jan Kiesswetter, nar. 20.4. 1879 v rodině mlynáře v Krašovicích, pozdější profesor na VUT Brno, zabýval se m.j. vynálezy v oboru parních turbín, nositel Křižíkovy medaile a Řádu republiky. Zemřel v r. 1952.