Josef Klempera (nespolehlivé!):
Mlýn Holíkovský (Teverných, Drmla, Cafourek) v Lazci
Tomuto mlýnu říkali také Teverných nebo Drmla či také Cafourek.
Býval v Lazci. Píše se, že roku 1591 zdejší mlýn od Petra Duchoně koupil mlynář Holík. Po něm se ho roku 1604 ujal Matěj Teverny. Od roku 1648 na mlýně hospodařil Šťastný (Felix) Petýrek, který jej koupil od Lukáše Sedláčka za 400 zlatých. Roku 1654 se na mlýně objevuje opět Lukáš Sedláček, po něm roku 1695 přichází Tomáš Řešálka.
Roku 1700 tu mlynařil Jindřich Brož, mlýn koupil za 1 100 zlatých. O čtyřicet let později jej zdědil jeho syn Rudolf. Uplynulo necelých dvacet let, a Martin Rmoutil musel za mlýn zaplatit už 1 500 zlatých. A rok poté stál Jiřího Traxlera dokonce 2 300 zlatých. Když za pět let, roku 1764, mlýn kupoval Dominik Achač, vysázel Terezii Traxlerové na dřevo 2 700 zlatých. Za tutéž částku mlýn roku 1774 od Kristiana Acháče odkoupil Bartoloměj Khaurov.
Začátkem 19. století - od roku 1804 - zde mlynařil Josef Drechsler, od roku 1817 Apolena Bartůňková a o rok později V. Drmla. Po něm zůstal název Drmlovo pole. To proto, že tento mlynář rozparceloval svá pole horníkům. Když roku 1837 V. Drmla zemřel, zdědil mlýn jeho syn Josef. Roku 1877 je na mlýně doložen Václav Drmla, zřejmě Josefův syn.
Dne 22. května 1878 se vlastníky mlýna stali Antonín a Marie Cafourkovi. Patrně však hospodařili nedobře, neboť 17. listopadu 1886 byl mlýn exekučně prodán Adolfu Gachovi. Podle odevzdací listiny příslušného soudu z 24. února 1888 měli vlastnické právo Adolf Gach, František Kubát, Marie Kubátová, Josefa Kučerová a Tomáš Šedivý - každý pětinu. Od 7. července 1889 však již celý mlýn patřil znovu Cafourkovým. Jak se na něj zmohli, není známo. Jisté je, že roku 1901 byl na mlýně jejich syn Bedřich a poté vnuk Antonín.
Mlýn měl dvě složení a jedno mlýnské kolo na svrchní vodu. Od roku 1918 však klapání mlýna postupně ustávalo, až ustalo úplně.
