Dva kameny mohou zapálit celý mlýn.
(německé přísloví)

Mlýn a pila Vrabcov, Vrabcovský, Třebešický mlýn

Mlýn a pila Vrabcov, Vrabcovský, Třebešický mlýn
30
Vrabcov
285 33
Kutná Hora
Církvice u Kutné Hory
49° 56' 11.1'', 15° 20' 32.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn Vrabcov se nachází u stejnojmenného rybníka na samotě, jižně od obce Církvice, pod kterou spadá, asi 180 m vpravo od silnic č. 38 ve směru od Kutné Hory na Čáslav.
samota
Klejnárka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší zmínka o mlýnu je z 15. století. Tehdy byl nazýván Třebešický a patřil k panství Nové Dvory. V dějinách panství je informace, že tento mlýn nesl úroku o sv. Jiří a sv. Havlu po 2 kopách.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1616 se Petr Lukavecký stal majitelem celé vsi Třebešice. Rok nato v roce 1617 však část vsi, a to poplužní dvůr s kostelním lénem, podacím a mlýnem na Klejnarce prodal za 10 000 kop míšeňských Janu Trčkovi z Lípy.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V 17. století byl u mlýna vybudován na umělém přívodním kanálu z Klejnárky rybník Vrabcov, který sloužil jako akumulační nádrž pro mlýn.

V gruntovní knize z roku 1660 je mlýn uváděn jako fungující mlýn panský, je nazýván jako Třebešický.

V roce 1679 koupil novodvorské panství, jehož součástí byl také Vrabcovský mlýn, baron (později hrabě) Bernard Věžník. Po jeho smrti v roce 1714 byl mlýn součástí dědictví, která připadla staršímu synovi Josefovi.

Mlynář platil úrok z mlýna 150 zlatých.

V roce 1764 kupuje obce Církvice a Třebešice, a tím i Vrabcovský mlýn a rybník Vrabcov, hrabě Jan Karel Chotek.

Začátkem 19. století držel mlýn mlynář František Radimský s manželkou Barborou, rozenou Křížovou, dcerou mlynáře Jana Kříže z Jičína. Jejich syn Josef se oženil z dcerou mlynáře z Luckého mlýna v Golčově Jeníkově Annou Černou, kde potom hospodařil.

1839 Václav Hnilička

Dle stabilního katastru patřil mlýn v roce 1839 pod obec Církvice. K mlýnu patřily také rozlehlé pozemky v okolí. Rybník Vrabcov byl součástí obce Třebešice. Jednalo se o panský majetek.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1871 Václav Průcha

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 byla majitelkou mlýna Marie Ulrichová. Objekt je uváděn jako mlýn a pila.

1937 majitel Rolnický akciový cukrovar, pivovar a mlýn v Ovčárech

Mlýn přestal mlít v 50. letech 20. století.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Nemovitost slouží k obytným účelům. Rybník Vrabcov je v současné době využíván jako chovný. Jeho okolí je upraveno jako rekreační oblast.

2024 vlastníkem býv. mlýna je „Myslivecké sdružení Lověna - Jakub"

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ulrich
  • Radimský
  • Hnilička
  • Průcha

Historie mlýna také obsahuje:

zač. 19 st. František Radimský

1839 Václav Hnilička

1871 Václav Průcha

1930  Marie Ulrichová

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        vícepodlažní
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            1839 u mlýna byla pila.
            1930 mlýn a pila
            • náhon
            • rybník
            • odtokový kanál
            • turbínová kašna
            • lednice
            Délka celkového vodního díla, tj. od začátku náhonu po ústí odpadu, činila 1460 m. Nad mlýnem se nachází rybník Vrabcov, který má výměru 12,45 ha.
            28.11.1871 zasazeno normální znamení z příčiny opravy jezu na Klejnárce.
            Poněvadž ze spisů c. k. hejtmanství v Kutné Hoře vyplývá, že z příčiny opravy nadřečeného jezu již 19. července 1858 kůl normálního znamení byl, kdežto nadjmenovaný majitel mlýna zjistil, že toto znamení od neznámých svévolníků odstraněno bylo, muselo se tedy především ujistiti, jestli původně kůl normálního znamení, také odstraněn byl.
            K tomu účelu se vzdálenost po 4 stupních od zdi u jezu a 3 stupních od místa jedenkráte pozůstávající skalní zdi odměřila a na místě, kde se tyto vzdálenosti křižovaly, také starý normální kůl kopáním země byl skutečně nalezen.
            Při tom se shledalo, že ten dle protokolu do vrcholu kůlu zaražený 13" dlouhý železný hřebík i se 2 6/8" v průměru (dva a šest osmin palce) mající plotnou, v které zaryto bylo K. K. 1858, se již v kůlu nenalézal, nýbrž jen šipka, která hřebíkem tímto protáhnutá byla, důkaz toho, že hřebík s vrcholem od neznámé osoby vytažen byl a že šipka ne hřebíkem, nýbrž vedle hřebíku protáhnutá byla, se dále shledalo a ustanovilo, že vrchol kůlu na 3" již shnilý jest.
            Z nivellování vyplývá, že pozůstalý díl starého jezního hřbetu výše neleží než vrchol starého normálního kůlu, nýbrž vzhledem na shnilou hlavu kůlu o 2" - 3" nižší leží.
            Starý kůl se tedy ponechal a zemí pokryl a nový kůl podle mlýnské strouhy nahoru v parcele 410/1 k Třebešicím patřící zaražen byl.
            Důstojný p. farář p. P. Frant. Preclek připomíná, že sice z lásky k velkorodému p. patronovi svolil, aby kontrolní bod na pozemku farním part. 53 zřízen byl, čímž však půdu nezavál a vlastnictví její pro faru nedotknutelným zůstává a podotýká dále že kdyby snad někdy zřízením tohoto kontrol. znamení škoda nějaká pro pozemek farní nastati měla, má se dáti přiměřená náhrada.
            2.9.1937:
            Na potoce Klejnárce v katastrálním území Třebešice jest voda zdýmána rámovým jezem kamenným v koruně 16 m dlouhým. Vzedmutá voda pouští se do náhona dřevěným stavidlem sv. 1,20 m postaveným u jezu.
            Náhon jest 1369 m dlouhý a jest veden po východní straně rybníka „Vrabcov" od rybníka jest oddělen hrázkami.
            V levém břehu náhona 23,- m od turbíny proti vodě jest jalové stavítko sv. 90 cm, které má za účel vypouštění vody z náhona při čištění a pro přepad přívalových vod.
            Jalový odpad jest 40 m dlouhý.
            Voda na turbínu uzavírá se dřevěným stavidlem okenicovým sv 1,16 m vzdáleným 18 m od turbínové kašny. Od tohoto stavidla ku turbínové kašně jest zděné koryto náhonu 120 x 80 cm, a před turbínou jsou umístěny železné česlice.
            V turbínové kašně rozměrů 2,85 x 2,30 m jest Francisova turbína horizontální.
            Odpad od turbíny podchází pod přilehlými budovami mlýna kanálem klenutým 138 cm širokým a pak otevřeným odpadem ústí do Klejnárky.
            Odpad jest celkem 262 m dlouhý.
            Rybník Vrabcov Č. kat. 80 leží na katastrálním území Třebešice. Slouží pro chov ryb a zároveň jako rezerva v době nedostatku vody pro mlýn Vrabcov čp. 30 v Církvici.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 zde byla 2 vodní kola na svrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 3,5 m, výkon 3,7 HP.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisV roce 1930 zde byla 2 vodní kola na svrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 3,5 m, výkon 3,7 HP.
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            Popisinstalována 1937
            V turbínové kašně rozměrů 2,85 x 2,30 m jest Francisova turbína horizontální.
            Konstrukční data turbíny.
            *průměr oběžného kola: 350 mm
            *počet rozváděcích lopatek: 10
            *největší otevření rozvádědch lopatek: 79,5 mm
            *výška rozváděcích lopatek: 130 mm
            *největší úhel posled. elementu lopatky kola rozváděcího s tangentou: 38°
            *úhel posledního elementu lopatky kola s tangentou: 176°
            *největší průtokový průřez ve výstupu vody z kola rozváděcího: 0,1032 m2
            *množství vody: 220 l/vteř.,
            *rychlost vody v tomto průřezu: 2,34 l/vteř.
            *Výkon: 12,5 HP

            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníČáslav, str. 17
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníČáslav, str. 17
            AutorInternet
            NázevDěje panství a města Nových Dvorů
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://archive.org/stream/djepanstvamstan00ledrgoog/djepanstvamstan00ledrgoog_djvu.txt
            Datum citace internetového zdroje27.2.2017
            AutorJindřich Frajer
            NázevVývoj vodního hospodářství na Čáslavsku se zaměřením na rybníkářství
            Rok vydání2008
            Místo vydáníUniverzita Palackého v Olomouci
            Další upřesněníDiplomová práce
            Odkazhttp://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2008/2008_Frajer.pdf
            Datum citace internetového zdroje27.2.2017
            AutorInternet
            NázevTřebešice - Historie obce
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.trebesice.cz/obec-7/historie/
            Datum citace internetového zdroje27.2.2017
            AutorJosef Jirousek
            NázevVodní mlýny na Kutnohorsku 2
            Rok vydání2025
            Místo vydáníKutná Hora
            Další upřesněnís. 159-163

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            27.2.2017 13:13 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 26.3.2023 19:35
            doxa (Jan Škoda) 7.4.2025 14:32