Ještě není umleto a on už mele.
(ruské přísloví)

mlýn Lochy

mlýn Lochy
1487
36
Lochy
286 01
Kutná Hora
Čáslav
49° 55' 35.3'', 15° 21' 13.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí v nejzápadnější části osady Lochy, na pravém břehu Klejnárky. Bezprostředně s mlýnem sousedí raně gotický kostelík z 13. století, který svědčí o starém osídlení tohoto místa.
okraj obce
Klejnárka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn patřil k Třebešickému panství. V roce 1616 se Petr Lukavecký stal majitelem celé vsi Třebešice. Rok nato v roce 1617 však část vsi, a to poplužní dvůr s kostelním lénem, podacím a mlýnem prodal za 10 000 kop míšeňských Janu Trčkovi z Lípy.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V knize „Děje panství a města Nové Dvory“ je v kapitole „Církevní poměry na panství před rokem 1679“ tato zmínka: „…Ku kostelu lošskému náležel dvůr lošský a mlýn s vesnicí Třebešicemi.“

Dvůr Lochy se mlýnem koupil v roce 1653 Václav Rudolf Věžník. Panství po něm zdědil jeho syn Bernard a rozšířil ho o novodvorské panství. Když Bernard Věžník 12. 9. 1714 zemřel, rozdělil panství mezi své dva syny, Romedia a Josefa. Dvůr Lochy s mlýnem patřil k části dědictví, kterou dostal syn Josef.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Ve stabilním katastru v roce 1838 je mlýn označen jako panský majetek. Jako panský je rovněž zmiňován v knize „Děje panství a města Nové Dvory“.

1900 Jaroslav Štamberg

1903 Bohuslav Rada

V roce 1918 došlo k přestavbě mlýna (informace od obyvatele osady Lochy). Svědčí o tom datování na štítu přední, obytné části.

1926 mlýn úplně vyhořel

V roce 1930 byl majitelem mlýna Bohuslav Rada.

1933 zřízena Francisova turbína

1934 Bohuslav a Anna Radovi

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Mlýn ukončil činnost v poválečném období.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Objekt je využíván k bydlení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Rada
  • Štamberg

Historie mlýna také obsahuje:

do 1838 panský majetek (Petr Lukavecký, Jan Trčka z Lípy, hrabě Věžník)

Josef Štamberg

1900 Jaroslav Štamberg

1903-1933 Bohuslav Rada

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        Usedlost se skládá z hlavní mlýnské budovy a několika dalších hospodářských budov. Hlavní budova je zděná, přední obytná část má přízemí a podkroví. Na ni směrem dozadu navazovala mlýnice, která byla patrová. Z mlýnice se dochovalo pouze malé torzo, zadní část byla téměř celá zbourána.
        • zdobený zděný štít
        • pavlač, balkón
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          1903: Mlýn tento pozůstává z 2 složení a krupníku.
          Přestavba mlýna povolena v ten způsob, že ku stávajícímu zařízení mlýnskému a sice franc. kámen 1 m v průměru, žitná stolice, špičák průměru 81,5 cm s příslušnými výtahy bylo přidáno: čistící stroj „Unitas", porculánová stolice a jeden nový vysévací cylindr.
          Mlýn sestává ze 4 etáží: v nejspodnější umístěny jsou transmise rozváděcí:
          V přízemí mlýnské stroje, * francouzský kámen, * žitná stolice, * špičák,* čistící stroj „Unitas",* porculánová stolice.
          V 1. patře: *čistící stroj na krupici a stropem procházející * cylindry a výtahy.
          V půdní etáži umístěny transmise na výtahy a na cylindry a sortýry.
          před 1926: vodním kolem poháněny byly následující mlýnské stroje:
          Jeden francouzský kámen, v průměru zoo cm, jedna žitná stolice, jeden špičák v průměru 81,5 cm a příslušenství, dále čistící stroje, porcelánová stolice a vysívací cylindr.
          Nezjištěn
          • pila
          Zaniklý
          • krupník
          20.1.1934 žádost o postavení horizontální katrové pily
          • náhon
          • rybník
          • odtokový kanál
          Asi 350 m od mlýna je malý rybník o výměře 0,23 ha a objemu vody 1600 m3, ze kterého teče voda náhonem k mlýnu. Rybník byl napájen odpadní strouhou z Klejnarského mlýna. Odpad ústí do Klejnárky ve vzdálenosti asi 80 m za mlýnem.
          5.9.1903 položeno normální znamení.
          Vody používá tento mlýn z nádržky čís. parcely 381. Nádržka ta jest majetkem velkostatku Nové Dvory.
          Na kolo vodu přivádějící žlab a vantroky proti dřívějšímu dnu o 23 cm sníženy. Nový tento žlab jest 120 cm široký.
          1933: Voda ku pohonu mlýna čp. 36 zdýmána jest v potoku Klejnárka parcela č. kat. 575, katastr Močovice dřevěným jezem 13 m dlouhým do mlýnského náhona č. kat. 2109 katastr Čáslav, č. kat. 541, 542 katastr Třebešice, kde spadá na mlýn čp. 39 v katastru Třebešice a dále pokračuje jako náhon č. kat. 543 ku mlýnu čp. 36, jako odpadní strouha mlýnská sveden do potoka Klejnárky č. kat. 546/2.
          Celková délka mlýnského náhonu až k rybníku č. kat. 381 jest 3,42 km. Délka náhonu od tohoto rybníka ku mlýnu čp. 36 jest 360 m, délka odpadní strouhy jest 85 m.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1903: Na místo dvou mlýnských kol postaveno jedno 3 m v průměru a 150 cm
          světlé šířky.
          před 1926: Ve mlýně čp. 36 stávalo dosud jedno vodní kolo na vrchní vodu o průměru 3 m, o šířce mezi věnci 150 cm, o hloubce korečků 30 cm.
          Počet obrátek vodního kola při plném zatížení uvádí technická zpráva projektu 12, bude však spíše menší asi 10. Počet obrátek nedá se zjistiti, jelikož vodní kolo požárem zaniklo, možno vzíti skutečný počet obrátek vodního kola za jednu minutu 10. Vzhledem k tomuto datumu vychází obvodová rychlost 1,5 a max. množství vody, které vodní kolo pojati mohly 198 l/sec po korekci výpočtu technické zprávy, šířka kola uvažována byla v hodnotě 3,0 m.
          Výkonnost vodního kola resultuje pak N= 6,1 HP.
          V roce 1930 měl mlýn 1 vodní kolo na svrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 3,5 m, výkon 3,5 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1903: Na místo dvou mlýnských kol postaveno jedno 3 m v průměru a 150 cm
          světlé šířky.
          před 1926: Ve mlýně čp. 36 stávalo dosud jedno vodní kolo na vrchní vodu o průměru 3 m, o šířce mezi věnci 150 cm, o hloubce korečků 30 cm.
          Počet obrátek vodního kola při plném zatížení uvádí technická zpráva projektu 12, bude však spíše menší asi 10. Počet obrátek nedá se zjistiti, jelikož vodní kolo požárem zaniklo, možno vzíti skutečný počet obrátek vodního kola za jednu minutu 10. Vzhledem k tomuto datumu vychází obvodová rychlost 1,5 a max. množství vody, které vodní kolo pojati mohly 198 l/sec po korekci výpočtu technické zprávy, šířka kola uvažována byla v hodnotě 3,0 m.
          Výkonnost vodního kola resultuje pak N= 6,1 HP.
          V roce 1930 měl mlýn 1 vodní kolo na svrchní vodu, hltnost 0,1 m3/s, spád 3,5 m, výkon 3,5 HP.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis6.6.1933 podána žádost o zřízení horizontální Francisovy turbíny
          Dle předložených plánů má býti místo zaniklého vodního kola zřízena jedna Francisova reakční turbína s horizontální osou pro spotřebu vody 2541/sec. a k využití spádu 3,5 m.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníČáslav, str. 17
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníČáslav, str. 17
          AutorJindřich Frajer
          NázevVývoj vodního hospodářství na Čáslavsku se zaměřením na rybníkářství
          Rok vydání2008
          Místo vydáníUniverzita Palackého v Olomouci
          Další upřesněníDiplomová práce
          Odkazhttp://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2008/2008_Frajer.pdf
          Datum citace internetového zdroje28.2.2017
          AutorPhDr. Pavel Novák, CSc.
          NázevStavby na Novodvorsku a Žehušicku v průběhu staletí
          Rok vydání2014
          Místo vydáníNárodní zemědělské muzeum Praha
          Další upřesnění
          Odkazhttp://nzm.cz/multimedia/uploads/2016/05/Stavby-na-Novodvorsku.pdf
          Datum citace internetového zdroje28.2.2017
          AutorInternet
          NázevStručné dějiny panství Nové Dvory
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:BnjudzbsmdMJ:obec.svkaterina.net/wp-content/uploads/strucne_dejiny_panstvi_nove_dvory.doc+&cd=7&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b
          Datum citace internetového zdroje28.2.2017
          AutorJosef Ledr
          NázevDěje panství a města Nové Dvory
          Rok vydání1884
          Místo vydáníKutná Hora
          Další upřesnění
          Odkazhttps://archive.org/stream/djepanstvamstan00ledrgoog/djepanstvamstan00ledrgoog_djvu.txt
          Datum citace internetového zdroje1.3.2017
          AutorJosef Jirousek
          NázevVodní mlýny na Kutnohorsku 2
          Rok vydání2025
          Místo vydáníKutná Hora
          Další upřesněnís. 152-158

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          28.2.2017 15:01 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 26.3.2023 21:36
          doxa (Jan Škoda) 7.4.2025 12:15