Marie Adamcová - Vzpomínky
(Článek v časopise chlumeckého regionu Chlumecké listy, rok 2001)
„…V té době nám přišel dopis až od moravsko-polských hranic od tety. Přepadli je v jejich mlýně za Přeloučí v pravé půlnoci, naložili je jen s nejnutnějšími věcmi na náklaďák a odvezli je na zpustlý statek. Strejdu samozřejmě zavřeli do vězení. Proč? Snad aby to mělo větší důraz. Jaké to bylo romantické místo - ten mlýn, který opouštěli. Od té doby jsem neviděla tak harmonické prostředí vyvěrající ze smyslu práce a smyslu pro její estetiku. Uprostřed dvora stál na vysoké noze holubník. Hejno holubů přilétalo a odlétalo a stále čeřilo prohřátý vzduch dvora, obklopeného obytným stavením, stodolou, stájemi a mlýnskými dvoupatrovými budovami. Před stájemi poblíž vjezdu do dvora stály čtyři mohutné lípy pěkně do čtverce, stínily vchod do sklípku uprostřed. Kolem kmene jedné z nich byla lavička, stále obsazená někým, kdo si potřeboval odpočinout. Zamoučenými chlapy v zástěrách, neposednými dětmi, hospodyní s košem při sedavé práci.
Před několika lety jsem sebrala odvahu - ještě za totality - když jsem byla poblíž, a zašla jsem se tam podívat. Zbědované budovy naštěstí ještě většinou stály, ale kdeže byla poezie a krása místa. Po lipách nezůstaly ani pařezy. Zahrady zarostlé kopřivami, domy otlučené kolem rozbahnělého dvora. Kéž by to byla poslední pomýlenost, která tuto zemi převálcovala.“
