Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Nejstarší zmínka o mlýnu v Kozašicích je z konce 13. stol.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Kolem roku 1750 byl majitelem mlýna Matěj Šolta, v roce 1777 Jan Šolta.
V roce 1839 je ve stabilním katastru jako majitel uváděn Václav Šolta (Wenzl Scholta).
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn byl v majetku rodu Šoltových déle než 100 roků.
V roce 1856 hospodařil na mlýně Václav Šolta, který si vzal za manželku Viktorii, rozenou Václavkovou ze Seníka č. 19. Měli sedm dětí, dcery Marii, Annu, Kateřinu, Aloisii a Viktorii, syny Aloise a Václava. Mlýn po něm převzal jeho syn Václav v roce 1875.
V roce 1892 byl na mlýně nájemce Josef Holeček, později mlýn zakoupil Petráň.
První světová válka (1914–1918)
V r. 1912 zakoupil mlýn Josef Šanc ze Selmic. S manželkou měli dvě děti, Václava a Annu. Anna, provdaná Hanušová, se odstěhovala do Prahy, Václav zdědil po otci mlynářskou živnost.
První republika (1919–1938)
Ve mlýně hospodařil Václav Šanc. Oženil se s Marií, rozenou Pozdníkovou z Lodenice. Hospodařili asi na 5 ha půdy, vlastnili koně, hovězí dobytek a ostatní zvířectvo. Měli dvě děti, Marii, provdanou Kurkovou do Jankovic a Josefa.
Syn Josef po otci převzal mlýn, je zde uváděn jako majitel v roce 1930. Oženil se s Jarmilou, rozenou Krátkou ze Semtěše.
V roce 1930 byl mlýn pronajat Emilu Holečkovi z Rašov.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Provoz mlýna skončil ve 40. letech 20. století.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Nemovitost slouží k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1750 Matěj Šolta
1777 Jan Šolt
1839 Václav Šolta
1875 Václav Šolta (syn)
po roce 1892 Petráň
1912 Josef Šanc
Václav Šanc
1930 Josef Šanc
1939 - Josef Šanc (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
