Historie
Obecná historie:
Krupský dvůr s obcí Horní Krupá založili Berkové z Dubé ve 14 století. Byla to zemědělská obec se statky a zemědělskými usedlostmi. V obci byl zřízen také mlýn. Nejstarší nalezené zmínky o jeho existenci jsou z 18. století. Byl však pravděpodobně mnohem starší a vznikl přibližně se založením dvora a obce, neboť se nachází v nejstarší části obci přímo pod Krupským dvorem. Jednalo se o malý mlýn s jedním vodním kolem, který sloužil především pro potřeby obce a nejbližšího okolí. Celá obec zanikla po 2. světové válce v souvislosti s vysídlením německého obyvatelstva a se vznikem VVP Ralsko.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V roce 1771 došlo k obci k zavádění popisných čísel. V Horní Krupé bylo tehdy celkem 23 domů, mlýn dostal čp. 15.
V roce 1843 je ve stabilním katastru uváděn jako majitel mlýna Johann John.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Celá obec byla vysídlena v průběhu roku 1947, obyvatelstvo bylo vesměs německé.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Celá ves Horní Krupá zanikla v důsledku zřízení Vojenského výcvikového prostoru Ralsko v roce 1950, jehož součástí se stala. V té době už byla obec vysídlená. Na leteckém snímkování z roku 1953 jsou ještě znatelné zbytky mlýnské budovy vpravo od páteřní cesty obcí, napravo na kopci jsou vidět zbytky Krupského dvora (viz ikonografie – historické mapy).
Po příchodu Sovětské armády po roce 1968 byla obec zcela srovnána se zemí a využívána jako tankodrom.
Vývoj po roce 1989
Neexistuje. V terénu lze nalézt zbytky stavby a vodního díla (zbytky jezu, akumulační nádržka, náhon, zbytky lednice). Místo je součástí obory Židlov.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
John
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: