Draho do pytle, draho z pytle.
(české přísloví)

Valáškův, Prokopův, Dolní mlýn

Valáškův, Prokopův, Dolní mlýn
136
Hluboká
Žamberk
564 01
Ústí nad Orlicí
Žamberk
50° 5' 19.5'', 16° 27' 48.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýnská budova je dvoupatrová, postavená z lomového kamene a cihel na půdorysu písmene U. K objektu patří dnes také budovy, jež byly postaveny po zavření mlýna. Na budově jsou dochovány zbytky klasicistní omítky.
Mlýn se nachází cca 150m od náměstí, v Hluboké ulici, po pravé straně
Divoká Orlice
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn na místě uváděn již v pol. 17. stol. - mlýn z kamene se dvojím složením a třemi stoupami nechala vystavět vrchnost. Byla do něho pojata i starší panská olejna. Od počátku byli mlynáři Bulíčkové, až do r. 1734, kdy jej Daniel Bulíšek prodal švagrovi, Janu Novotnému. Novotný mlýn roku 1758 postoupil svému synovi Jozefu za 800 zl, ten roku 1780 svému zeti Josefu Kopeckému za 500 zl. Za 2 500 zl. mlýn roku 1794 kupuje Jan Vilímek, za tutéž cenu roku 1797 Antonín Merkons. Merkons mlýn prodal svému zeti Františku Sokolovi za cenu 4 000 zl., ten roku 1825 Filipu Gablerovi z Dolní Moravy u Králíků za cenu 3 000 zl. Od něho mlýn koupil roku 1828 František Blažek z Horní Dobrouče za cenu 3 000 zl., dále mlýn koupil Ignác Schmidt z Trutnova roku 1838 za cenu 5 200 zl. O rok později jej postoupil svému synovi Ignáci za 7 600 zl. Ignác Schmidt ml. jej roku 1852 prodal Josefu Saxlovi ze cenu 16 000 zl, ten o rok později Josefu Vašíčkovi za 16 425 zl. V roce 1862 koupil mlynář Vašíček pozemky po vyhořelé koželužně a jirchárně a připojil je ke svému pozemku. Současná mlýnská budova pochází z poloviny 19. století. K 10. 3. 1948 byla na mlýn uvalena národní správa.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

před 1658 Jan Bulíček

1658-1661 Jan Bulíček ml. s manž. Dorotou

1662-1674 Daniel Bulíček (Bulík) s manž.Marianou

1688 Jan Bulíček

1693 Mariana, vdova po Danielu Bulíčkovi

1696 Václav Bulíček

1714 Daniel Bulíček ml. (syn Václava)

1720 Markéta, vdova po Danielu Bulíčkovi ml.

1721 Hrabě Antonín Ignác z Bubna prodává mlýn "při městě Žamberce u mostyu, od kamene vystavěný, s dvojím složením a třemi stoupami, dolní se jmenující, při kterém se žádné role ani luk nenachází"  za 600 zl. a roční nájem 23 zl. Václavu Bulíčkovi do dědičného užívání. Majitel musí ročně odvádět 67 korců obilí do panského důchodu a vykrmit 1 prase.

1731 po smrti Václava Bulíčka převzal syn Daniel

1734 prodal svému švagrovi Janu Novotnému za 700 zl.

1758 syn Josef Novotný

1780 zeť Josef Kopecký za 500 zl.

1794 Jan Vilímek za 2400 zl.

1797 Antonín Merkons za 2500 zl.

1815 zeť František Sokol za 4000 zl.

1825 Filip Gabler z Dolní Moravy za 3000 zl.

1828 František Blažek za 3000 zl.

1838 Ignác Schmidt z Trutnova za 5200 zl.

1839 syn Ignác Schmidt za 7600 zl.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1852 Josef Saxl za 16 000 zl.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bulíšek
  • Novotný
  • Kopecký
  • Vilímek
  • Merkons
  • Sokol
  • Gabler
  • Blažek
  • Schmidt
  • Saxl
  • Vašíček
  • Bulíček
  • Valášek
  • Bulík

Historie mlýna také obsahuje:

před 1658 Jan Bulíček

1658-1661 Jan Bulíček ml. s manž. Dorotou

1662-1674 Daniel Bulíček (Bulík) s manž. Marianou

1688 Jan Bulíček

1693 Mariana, vdova po Danielu Bulíčkovi

1696 Václav Bulíček

1714 Daniel Bulíček ml. (syn Václava)

1720 Markéta, vdova po Danielu Bulíčkovi ml.

-1721 Antonín Ignác z Bubna 

1721-1731  Václav Bulíček
1731-1734 Daniel Bulíček

1734-1758 Jan Novotný

1758-1780 Josef Novotný

1780-1794 Josef Kopecký

1794-1797 Jan Vilímek

1797-1815 Antonín Merkons

1815-1825 František Sokol

1825-1828 Filip Gabler

1828-1838 František Blažek

1838-1839 Ignác Schmidt

1839-1852 Ignác Schmidt ml.

1852- Josef Saxl

1939 - Václav Valášek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice bez obytné budovy
      • klasicismus do roku 1850
      zděná
      vícepodlažní
          • zcela bez technologie aj.
          V čistírně byly k roku 1940 tyto stroje: tarár s magnetem Prokop, dva triéry Neubich Smíchov 2 000 x 500 mm, vykulovač od F. Hladký 2 000 x 500, loupačka vlastní výroby (patent č. 66931) 850 x 550 mm, kartáčka, prachový hranolový vysévač vlastní výroby a aspirace.
          Na mletí zde byla čtyřválcová stolice 100 x 220 x 220 mm Prokop, čtyřválcová 700 x 300 x 300 mm Prokop s hladkým a porcelánovým válcem, čtyřválcová žitná stolice 700 x 300 x 300 mm Prokop, dvouválcová stolice 450 x 300 x 300 mm Prokopec Vinohrady k mačkání žita, dvoudílný detacheur Prokop o průměru 350 mm, okružní šrotovník a cyklón s aspirací. Krom zmíněné náhrady vysévacího stroje Kohout za Prokopa byly k vysévání používány ještě: dvouskříňový rovinný vysévač Svatoň 1 600 x 400 mm, 2 x 12 sít a druhý 1 600 x 550 mm, 2 x 12 sít, dvouskříňový rovinný Prokop 1 600 x 1 000 mm, 2 x 12 sít a dvoudílná reforma Prokop o průměru 330 mm a druhá Svatoň o průměru 450 mm.
          Jako pomocné stroje jsou zde míchačky Fantl 3 500 mm na 60 q a ležatá 2 000 mm na 100 q.
          Pro zpracování ječmene byly používány tři brusky (dvě po sedmi a jedna po šesti kamenech), válcový vysévač čtyřdílný 3 000 x 600 mm, řezací stroj Luther Brunšvik, pařící zařízení – pařák válcový 4 000 x 300 mm, třídící žejbro celoželezné 4 000 x 900 mm na třídění krup.
          Pro zpracování ovsa se požívaly tytéž stroje a navíc ještě stroj na řezání zrn napříč a mačkadlo. Proso, používané k výrobě jáhel, se zpracovávalo na dvojité jahelce vlastní výroby, rotujícím kameni o průměru 850 mm s gumovými statory, třídícím žejbru 2 000 x 600 mm.
          Jako pomocné zařízení je zde aspirace, výtahy a násypné koše.
          Žádná položka není vyplněna
          1721 - od kamene vystavený s dvojím složením a třemi stoupami
          mlýn měl jahelku, krupárnu, vločkárnu a elektrárnu
          Zaniklý
          • stoupa
          • krupník
          • jahelka
          • výroba elektrické energie
            Voda na mlýn byla vedena náhonem ze zámeckého rybníka.
            1721: "co se náhonu vodu dotejče, struhou až na kola, to nákladem panským spraviti a kdyby struha jarního neb letního času, jak se stává, zanešena býti měla, sousedi budou povinni vyhazovati a též zimního času sousedsky při vysekáváníi jemu, mlynáři, pomáhati. Na což mlynář bedlivý pozor dávati, a jak by jakou malou škodu seznal, aby se to časně spraviti mohlo, tu, kdež náleží, oznámiti"
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis2. pol. 19. stol. - kolo na spodní vodu
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis2. pol. 19. stol. - kolo na spodní vodu
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
            PopisR. 1905 byla povolena výměna starší(!) turbíny za novou Francisovu.
            K r. 1939 je uvedena Francisova turbína s ležatou hřídelí, konstruovaná na spád 3, 18 m, 2 150 l/s, 210 obr/min. o výkonu 65 – 70 KS. Uložena byla v betonové kašně, kam vtékala voda stavidlem o šířce 250 cm. Síla toku se během roku pohybovala mezi 56 – 83 KS.
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            VýrobceKašpárek, Plzeň
            PopisK r. 1939 je ve mlýně pro pohon transmise motor fy Kašpárek Plzeň, z roku 1925, o 30 KW. Pro pohon horní transmise a vysévače zde byl stejný motor o 8, 75 KW.
            (vzhledem k nepřístupnosti budovy nelze vyloučit, že některý z motorů mohl na místě zůstat)
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            VýrobceKašpárek, Plzeň
            PopisK r. 1939 je ve mlýně pro pohon transmise motor fy Kašpárek Plzeň, z roku 1925, o 30 KW. Pro pohon horní transmise a vysévače zde byl stejný motor o 8, 75 KW.
            (vzhledem k nepřístupnosti budovy nelze vyloučit, že některý z motorů mohl na místě zůstat)
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            VýrobceČKD
            PopisKolbenův motor z roku 1937 o 2, 2 KW poháněl míchačku, stejný motor byl i pro pohon kartáčky.
            Typelektrický motor
            StavNezjištěn
            VýrobceFrantišek Křižík, Praha
            PopisMotor Křižík z roku 1935 o 7, 4 KW poháněl brusku.
            Typnaftový motor
            StavNezjištěn
            VýrobceŠtýrsko - Hradecká vozovna
            Popis Posledním motorem byl Dieslův motor fy Štýrsko – Hradecká vozovna, z roku 1913 o 100 KS, ze kterého bylo možno energii dodávat i do sítě.
            Historické technologické prvky
            AutorJan Jireš
            NázevPrůvodce historií města Žamberka II. - od třicetileté války do roku 1848
            Rok vydání1997
            Místo vydáníŽamberk
            Další upřesněnís. 13-14
            AutorJan Jireš
            NázevPrůvodce historií města Žamberka II. - od třicetileté války do roku 1848
            Rok vydání1997
            Místo vydáníŽamberk
            Další upřesněnís. 13-14
            AutorHana Klimešová
            NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku na konci 19. století 92 a v první polovině 20. století
            Rok vydání2010
            Místo vydáníVysoké Mýto
            Další upřesněníSborník referátů ze semináře Vodní mlýny II. 23.-25.11.2005
            Odkazhttps://docplayer.cz/2826398-Sbornik-referatu-ze-seminare-vodni-mlyny-ii-vysoke-myto-2005-regionalni-muzeum-ve-vysokem-myte.html
            Datum citace internetového zdroje08 2020

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            23.10.2012 23:00 uživatelem Hana Klimešová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 30.12.2017 19:29
            Radomír Roup 24.6.2018 18:41
            doxa (Jan Škoda) 23.6.2021 15:37