SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov
Název toku: Hejlovský potok
Obec, čp. : Střítež-Bor 18
Podnikatel: Josef Jirsa
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 kolo na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 3,26
Vodní kniha Okresního úřadu Pelhřimov I; SOkA Pelhřimov, č.přír.112/2014 (výpis)
Vložka p.č. 122
Obec Střítež u Kamenice n. L.
Osada Bor
Mlýn čp.18 a stoupy (Kulíkův mlýn)
Dle sdělení okr. soudu z 23.2.1902 jsou knihovními držiteli Vojtěch a Kateřina Janouškovi (bratr a sestra)
Nynější majitel Josef Jirsa
Mlýn čp.18 v Boru tzv. Kulíkův mlýn dostává vodu potokem tvořeným pramenem přitékajícím od Boru a od Grünwaldu. Potok ten vtéká do nádržky asi 2 míry veliké bez stavidel. Z nádržky vede se voda ke mlýnu strouhou do vantrok 2 m dlouhých asi 78 cm širokých a 50 cm hlubokých. Voda nadržuje se vlastně pouze ve strouze stavidlem mezi strouhou a troubou. Do vantrok vtéká voda ze strouhy troubou 34 cm širokou a 24 cm vysokou. Z vantrok jde voda do žlabu 34 cm širokého, 24 cm hlubokého a 2 m dlouhého.
Je zde jedno české mlýnské složení a 2 stoupy po 2 tloucích. Stroje se uvádějí do pohybu jedním vodním kolem o průměru 4 m a šířce 84 cm. Mlýnský kámen má průměr 79 cm. Vodní kolo je dřevěné, dvouvěncové na svrchní vodu.
(Zapsáno na základě přihlášky pro zápis do vodní knihy z 15.3.1902)
K žádosti Josefa Jirsy, mlynáře v Boru čp.18 o dodatečném uznání práva k vodě a o vodo a živnostenskoprávního schválení mlýna čp.18 v Boru provedeno dne 5.4.1923 místní šetření a osazen pevný bod.
Na základě jeho výsledku vydán právoplatný výměr z 14.5.1923 č.11545 tohoto obsahu:
Mlýn čp.18 v Boru má právo odebírati z veřejného toku, který se nade mlýnem spojuje v „Hejlovku“ 82 litrů/s vody.
Fixní bod skládající se z vodorovné rysky, letopočtu 1923 a písmen J.J. je osazen v severovýchodním roku mlýnské budovy v kvádru ležícím ve stejné výšce jako přívodný žlábek na kolo. Výsledky nivelace současně provedené jsou zveřejněny v protokolu.
Mlýn schválen živnostenskoprávně za jistých podmínek hlavně bezpečnostních.
Vodní stroj nalezený při tomto místním šetření bylo kolo na svrchní vodu o průměru 4,4 m, světlá šířka 67 cm.
V žádosti Josefa Jirsy o živnostenskoprávní schválení mlýna čp.18 v Boru z r.1923 uvedeny tyto skutečnosti z historie mlýna:
Mlýn čp.18 byl podle pamatujícího svědka p. Václava Hejdy z Boru narozeného r. 1847 postaven roku 1862 p. Matějem Hnídkem, bývalým mlynářem v Moravči.
Trhovou smlouvou z 22.7.1869 byl mlýn, nádržka, louky a pole prodán Antonii a Josefu Kulíkovým, r. 1886 pí Anně Janouškové. Roku 1900 dědily mlýn Vojtěch a Kateřina Janouškovi. R. 1902 dědila jej pí. Marie Janoušková a v r. 1921 se stal majetkem Josefa a Marie Jirsových.
Ve mlýně tyto stroje: válce, cylindr, kámen (české složení), loupačka a ruďák.
Dokumenty k mlýnu Bor čp.18, SokA Pelhřimov, inv. č.919, č.karton.349
- detail vodního kola;
- plán mlýna z r. 1922 přiložený k žádosti o nivelaci mlýna;
- žádost mlynáře Josefa Jirsy o živnostenskoprávní a vodoprávní chválení mlýna z r. 1923.
