Uživatel

Hledat

| Sign up

Ten člověk se točí ve svých zvycích jako osel v olejném mlýně.
(německé přirovnání)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn v Kolodějích

mlýn v Kolodějích

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn v Kolodějích

Čp.

Bývalé čp.

100

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Koloděje nad Lužnicí

PSČ

375 01

Okres

České Budějovice

Katastrální území

Koloděje nad Lužnicí

GPS

49° 15' 8.3'', 14° 25' 14.4''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Historie mlýna na levém břehu Lužnice v Kolodějích nad Lužnicí skončila v době, kdy se začala plnit vodní nádrž Orlík. Mlýn byl postaven v roce 1842 jako náhrada za mlýn, který byl předtím jako součást tvrze na protějším břehu. V r. 1890 měl mlýn tři vodní kola, dvě mlýnská a jedno pilní. V r. 1927 byla instalována Francisova turbína, která nahradila už jen dvě vodní kola.

Poloha vůči obci

Uprostřed obce na levém břehu Lužnice

Vodní tok

Lužnice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Postaven 1842.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Poč. 20. stol. vlastnil Viktor Radok, otec režiséra Alfreda Radoka.

Poté jej koupila rodina Pravdů, kteří sem přišli z Brlohu u Písku, kde prodali svůj dosavadní mlýn.

1912 - firma Václav Šaffek vymazána z obchodního rejstříku následkem zrušení obchodu. (RR)

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1927 zakoupil Josef Pravda za peníze, které utržil za prodej svého mlýna pod Brlohem u Drhovle

V roce 1927 byla instalována Francisova turbína. Toto je uvedeno i v Seznamech vodních děl republiky Československé.

Mlýn uveden v Seznamu vodních děl Republiky československé z r.1932., majitel Josef Pravda

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Mlýn byl zlikvidován před napuštěním orlické přehrady v roce 1958.

Události

Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Rajský
Šaffek
Radok
Pravda
Patrák
Albrecht

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1869 Jan Rajský

1890 - Václav Šaffek (RR)

1921 Viktor Radok

1927-1930 - Josef Pravda (RR)

1946 Vladimír Patrák

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Hlavičkový (firemní) papír

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

02 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

NEEXISTUJÍ
Nejpřesnější informace máme z Výměru z 13.5.1947, kdy byl řešen s mlýnářem dopad projektu zamýšlené přehrady na řece Lužnici nad Bechyní na vodní dílo Vladimíra Patráka v Kolodějích n.L. čp.100.
Popis vodního díla:
- rozsah oprávnění dán výměrem z r.1927 – povolení vydané Josefu Pravdovi - nahradit vodní kola turbínou s vertikální hřídelí, podle projektu f. Josefa Prokopa synové z Pardubic; povolení k užívání turbíny vydáno výměrem z 1.12.1927;
- podle prohlášení majitele mlýna činí roční semelek 120vagónů, kapacita mlýna 70 q/24 h.
- dále bylo zjištěno, že v jalové jezové propusti mlýna je past na chytání ryb tzv. slup. K chytání ryb do slupu je majitel mlýna oprávněn, jak je patrno z rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve Vídni ze dne 29.9.1910 číslo 9712 ex 1910-V.G.H., které majitel mlýna Vladimír Patrák při řízení v originále předložil k nahlédnutí.
Instalované strojní zařízení:
- Francisova turbína s vertikální hřídelí pro max.množství vody 2900 l/s a spád 1,2 m, výkon 35 HP, pohánějící pomocí ozub.kon.soukolí s řemenovými převody mlýnské zařízení a zařízení dílny na výrobu hraček;
- dynamo 220V, 50A, 1200 ot/min od f. Brunhofer České Budějovice;
- dynamo pro 500V, 49A, typ GD 13,27kW od f. Bartelmus a Donát v Brně (obě dynama na stejnosměrný proud instalována v r.1927 společně s turbínou);
- 2 rozvodné desky.
Mlýnské zařízení:
- 2 válcové stolice, jedna žitná, jedna pšeničná, obě 500mm/300mm, jednoduché, žitná od f. Ganz, pšeničná od f. Hübner a Opitz Pardubice
- 1 třídič od mačkadla;
- 1 stolice 4válcová 600mm/300mm, porcelánová pšeničná od f. Wegmann, Zürich;
- 1 stolice 4válcová 500mm/300mm, šrotovací pšen. od f. Josefa Prokopa synové;
- 1 stolice mačkací 500mm/300mm od f. Bevet;
- 1 čtyřválcová stolice žitná 600mm/300mm od f. Amege Secke Brunschwig (doplněna po vznesení stížnosti proti výměru);
- 2 loupačky;
- 1 stolice francouzská od f. Josefa Prokopa synové;
- 1 šrotovník od f. Union České Budějovice;
- 1 řezačka na kroupy od f. Josefa Prokopa synové;
- 1 třídič od f. Kohout
- 1 míchačka na mouku dvojitá;
- reforma od f. G.Žižka Praha;
- 2 dvoj.rovinné vysívače od f. Josefa Prokopa synové;
- 1 jedn.vysévač od f. Josefa Prokopa synové;
- čistící zařízen – trieur, prachový vysévač,aspirace, třídič, vše s příslušnými výtahy a šneky na obilí
Strojní zažízení na výrobu hraček (dřevoobráběcí stroje).

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

výroba elektrické energie

Dochovaný

kovoobráběcí dílna

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Využíval vodní síly Vltavy pomocí jezu, kterým byl získán spád 1,23 m.
Kola byla umístěna ve třech žlabech.

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavZaniklý

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

Popis1927 osazena Francisova turbína.
Francisova turbína s vertikální hřídelí pro max.množství vody 2900 l/s a spád 1,2 m, výkon 35 HP

Typturbína Francisova

StavZaniklý

VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)

Popis1927 osazena Francisova turbína.
Francisova turbína s vertikální hřídelí pro max.množství vody 2900 l/s a spád 1,2 m, výkon 35 HP

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisProtokol z 10.10. 1890 uvádí 3 vodní kola na spodní vodu, dvě pro mlýn, třetí pro pilu. Kola byla umístněna ve třech žlabech.
První kolo průměr 4,5 m šířka 0,96 m, druhé průměr 4,5 m šířka 0,92 m, třetí podle protokolu z 21.10.1879 mělo průměr 4,6 m.
1912: 3 kola
.

Pomocné motory a generátory

Typdynamo

StavZaniklý

VýrobceFrantišk Křižík

Popis1912: stejnosměrné dynamo o výkonu 3 kW z roku 1916 od Františka Křižíka.
1927 instalována dvě dynama:
1. od firmy Brunhofer z Českých Budějovic
2. o výkonu 13,3 kW od firmy Bartelmus a Donát v Brně.

Typdynamo

StavZaniklý

VýrobceFrantišk Křižík

Historické technologické prvky