Mlynářova míra je rozmanitá.
(estonské přísloví)

mlýn Kukačka, Na Ohradě, Čekalíkovský, Wohankovna

mlýn Kukačka, Na Ohradě, Čekalíkovský, Wohankovna
135
261
Březnická
Příbram
261 01
Příbram
Příbram
49° 41' 4.2'', 14° 0' 27.5''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn je vzpomínán již na začátku 16. století. Voda na mlýn přicházela z Příbramského potoka z nádržky u Nebeských /Čekalíkovský rybník/. Vystřídalo se tu hodně majitelů, mlýn několikrát vyhořel. Ve 20. století tu byla Wohankova továrna a strojírna, pak v 70. letech 20. století Ústřední dílny Rudných dolů Příbram. Dnes to stojí Q Klub a je tu park.
Jižně od centra
Příbramský potok
veřejně přístupný

Obecná historie:

Původně bývala část této louky porostlá luhem, tj. řídkým hájem s travnatým podrostem, který si od obce roku 1519 vyprosil Ondřej řečený Sysel. Vyplanil ho a udělal si na něm rybníček rozkládající se mezi panským potokem a mezi strouhou na mlýn zvaný tehdy Zajíčkovský, což je první dochovaná zmínka o tomto mlýně.

Příbramský historik Jan Brzák (1829–1910) našel ve starých a dnes již ztracených příbramských městských knihách záznam, že v roce 1559 patřil tento mlýn Tobiášovi Čekalíkovi, který kvůli jeho koupi prodal svůj dům ve spodní části rynku proti rychtě, a že roku 1562 mlýn prodal Martin Čekalík.

Čekalíkovský mlýn pak připadl obci, která ho v roce 1583 i s dědinou nad Čekalíkovským rybníčkem, se dvěma loukami u mlýna, s Čekalíkovským rybníčkem pod Sládkovským mlýnem (Flusárnou), s druhým rybníčkem ležícím pod ním v louce vedle drah naproti chmelnicím a se šesti haltýři prodala váženému příbramskému konšelovi Václavu Vojířovi. Mezi Kaňkou a lednicí měl tedy osm vodních nádržek!

Název Čekalíkovský se užíval dál, přestože se v mlýně vystřídalo několik majitelů. Od roku 1642 tu mlynařil Václav Kalina a mlýnu s jedním kolem a várkou piva se začalo i říkat Kukačkovský pravděpodobně proto, že si Kalina zvolil tovaryšské jméno Kukačka. Tehdy bylo v příbramském cechu zvykem, že si vyučenec vybral jméno nějakého ptáka, oblíbený byl třeba Slavík.

Asi v roce 1675 koupil Kukačkovský mlýn na splátky mladý mlynář Václav Braniš, který zemřel asi za morové epidemie roku 1680, a tak v roce 1685 převzal zanedbaný Kukačkovský mlýn Jan Havrlík, který už kromě dvou rybníčků neměl žádný haltýř. Mlynář Havrlík měl zřejmě dluhy vůči příbramské obci, která v březnu 1702 prodala obecní louku s pustým rybníčkem řečeným Čekalík Leopoldovi Machutovi, příbuznému primátora Zikmunda Machuty.

V roce 1716 se píše jen o „Kukačkovým neb Jana Havrlíka rybníčku mezi strouhou a cestou od cihelny obecní a k Svaté Hoře vedoucí“, a tak je otázkou, kdy se druhý (?) rybník Čekalík vrátil do rukou mlynářů Havrlíků, kterým byl zapsán jako bezejmenný rybník do stabilního katastru 1839. Za Havrlíků mlýn dvakrát vyhořel. Po smrti Josefa Havrlíka roku 1852 zdědila mlýn s jediným rybníkem jeho dcera Josefa provdaná Svobodová.

V roce 1897 požádal nový majitel mlýna František Švejda o zvětšení průměru vodního kola na 4,7 m a zařídil zde strojírnu na výrobu železničních drezín bicyklových a později motorových. Roku 1913 vyvážela strojnická továrna Fr. Švejdy motorové drezíny do celého Rakouska-Uherska. V roce 1914 byla strojírna přestavěna na velkou továrnu, kterou od jejího zakladatele koupili bratři Miloš a Vladimír Wohankové. Pod firmou Wohanka a spol. továrna obráběla do roku 1936 z kujné oceli, železa a litiny různé součástky k motorům, motorové železniční dreziny, železniční nákladní vozíky a další. Ještě těsně před druhou světovou válkou bylo u někdejšího mlýnského objektu vodní kolo, na které vedl náhon z Čekalíkovského rybníka. Na hřídeli nebylo klasické paleční kolo, ale zřejmě tzv. cévové kolo. Pastorek byl ocelový a vnitřní kolo také, otáčelo se prý velmi rychle a pohánělo tovární stroje.

Od roku 1941 tu sídlila továrna na kovové a smaltované zboží F. Pavlíčka, zestátněná roku 1948. Nakonec budovu převzaly Jáchymovské doly a zřídily zde provoz Ústřední dílny, který zanikl roku 1981. Poté byla budova tzv. Wohankovny zbourána.

Věra Smolová


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Původně bývala část této louky porostlá luhem, tj. řídkým hájem s travnatým podrostem, který si od obce roku 1519 vyprosil Ondřej řečený Sysel. Vyplanil ho a udělal si na něm rybníček rozkládající se mezi panským potokem a mezi strouhou na mlýn zvaný tehdy Zajíčkovský, což je první dochovaná zmínka o tomto mlýně.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

 

Příbramský historik Jan Brzák (1829–1910) našel ve starých a dnes již ztracených příbramských městských knihách záznam, že v roce 1559 patřil tento mlýn Tobiášovi Čekalíkovi, který kvůli jeho koupi prodal svůj dům ve spodní části rynku proti rychtě, a že roku 1562 mlýn prodal Martin Čekalík.

Čekalíkovský mlýn pak připadl obci, která ho v roce 1583 i s dědinou nad Čekalíkovským rybníčkem, se dvěma loukami u mlýna, s Čekalíkovským rybníčkem pod Sládkovským mlýnem (Flusárnou), s druhým rybníčkem ležícím pod ním v louce vedle drah naproti chmelnicím a se šesti haltýři prodala váženému příbramskému konšelovi Václavu Vojířovi. Mezi Kaňkou a lednicí měl tedy osm vodních nádržek!

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Název Čekalíkovský se užíval dál, přestože se v mlýně vystřídalo několik majitelů. Od roku 1642 tu mlynařil Václav Kalina a mlýnu s jedním kolem a várkou piva se začalo i říkat Kukačkovský pravděpodobně proto, že si Kalina zvolil tovaryšské jméno Kukačka. Tehdy bylo v příbramském cechu zvykem, že si vyučenec vybral jméno nějakého ptáka, oblíbený byl třeba Slavík.

Asi v roce 1675 koupil Kukačkovský mlýn na splátky mladý mlynář Václav Braniš, který zemřel asi za morové epidemie roku 1680, a tak v roce 1685 převzal zanedbaný Kukačkovský mlýn Jan Havrlík, který už kromě dvou rybníčků neměl žádný haltýř. Mlynář Havrlík měl zřejmě dluhy vůči příbramské obci, která v březnu 1702 prodala obecní louku s pustým rybníčkem řečeným Čekalík Leopoldovi Machutovi, příbuznému primátora Zikmunda Machuty.

V roce 1716 se píše jen o „Kukačkovým neb Jana Havrlíka rybníčku mezi strouhou a cestou od cihelny obecní a k Svaté Hoře vedoucí“, a tak je otázkou, kdy se druhý (?) rybník Čekalík vrátil do rukou mlynářů Havrlíků, kterým byl zapsán jako bezejmenný rybník do stabilního katastru 1839.

Za Havrlíků mlýn dvakrát vyhořel.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Po smrti Josefa Havrlíka roku 1852 zdědila mlýn s jediným rybníkem jeho dcera Josefa provdaná Svobodová.

V roce 1897 požádal nový majitel mlýna František Švejda o zvětšení průměru vodního kola na 4,7 m a zařídil zde strojírnu na výrobu železničních drezín bicyklových a později motorových. Roku 1913 vyvážela strojnická továrna Fr. Švejdy motorové drezíny do celého Rakouska-Uherska.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1914 byla strojírna přestavěna na velkou továrnu, kterou od jejího zakladatele koupili bratři Miloš a Vladimír Wohankové.

Pod firmou Wohanka a spol. továrna obráběla do roku 1936 z kujné oceli, železa a litiny různé součástky k motorům, motorové železniční dreziny, železniční nákladní vozíky a další. Ještě těsně před druhou světovou válkou bylo u někdejšího mlýnského objektu vodní kolo, na které vedl náhon z Čekalíkovského rybníka. Na hřídeli nebylo klasické paleční kolo, ale zřejmě tzv. cévové kolo. Pastorek byl ocelový a vnitřní kolo také, otáčelo se prý velmi rychle a pohánělo tovární stroje.

Od roku 1941 tu sídlila továrna na kovové a smaltované zboží F. Pavlíčka, zestátněná roku 1948.

Nakonec budovu převzaly Jáchymovské doly a zřídily zde provoz Ústřední dílny, který zanikl roku 1981. Poté byla budova tzv. Wohankovny zbourána.

 

V místě Ústředních dílen RD Příbram dnes stojí budova Q Klubu a směrem k Rynečku je zde už jen travnatá plocha, sloužící k procházkám.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Suchomel
  • Drahubský
  • Holík
  • Zajíček
  • Říčanský
  • Kubašta
  • Kalina
  • Čekalík
  • Stříbrzský
  • Šturcíř
  • Braniš
  • Havrlík
  • Sirotek
  • Svoboda
  • Kohout
  • Švejda

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    06 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            1930: elektrické osvětlení
            • akumulační nádržka
            Voda z Kaňky, napájené potokem tekoucím od Hájů a Sázek a vodou čerpanou ze Svatohorské šachty a přitékající z Haťské štoly, původně tekla zřejmě rovnou do této nádržky. Teprve kolem roku 1550, když byl postaven Sládkovský mlýn zvaný dnes Flusárna, městská rada povolila jeho majiteli za dodání jedné sekery ročně ve prospěch obce svádět do mlýnské nádržky nad Flusárnou část vody z Kaňky a z Nového rybníka.

            Po použití ve Sládkovském mlýně se tato voda zase vracela do mlýnského potoka, vytékajícího z Kaňky a napájejícího Čekalíkovský rybník, který byl překvapivě vzdálenou mlýnskou nádržkou pro „mlýn vystavěný nad městem“, ležící před křižovatkou na začátku Březnické ulice, kterou se chodilo k obecní cihelně a do obecních drah.

            Než se voda dostala na kolo tohoto mlýna, protékala asi 350 m dlouhou mokrou loukou s mírným spádem, na níž bylo postupně vybudováno šest haltýřů (sádek) pro chov ryb. Vpravo nad loukou se zdvihá slunný Vršek, sahající až do dnešní Milínské ulice, na kterém byly do 18. století nejlepší chmelnice a který je dnes rozčleněn a místo chmelovými rostlinami osázen panelovými domy. Vlevo od louky tekl a teče panský potok, kterému říkáme Příbramský.

            Původně bývala část této louky porostlá luhem, tj. řídkým hájem s travnatým podrostem, který si od obce roku 1519 vyprosil Ondřej řečený Sysel. Vyplanil ho a udělal si na něm rybníček rozkládající se mezi panským potokem a mezi strouhou na mlýn zvaný tehdy Zajíčkovský, což je první dochovaná zmínka o tomto mlýně.
            Ještě na plánu Příbrami z roku 1939 se mlýnská nádržka uvádí pouze pod číslem parcely, na plánu z listopadu 1951 se už jmenuje Čekalíkovský rybník. Mezi roky 1940–1951 si tedy někdo musel vzpomenout, jak se kdysi nádržce říkalo, a jméno staré čtyři sta let se zase začalo užívat. V roce 1965 byl Čekalíkovský rybník hluboký 120 cm. Často byl zanesený bahnem.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisJeště těsně před druhou světovou válkou bylo u někdejšího mlýnského objektu vodní kolo, na které vedl náhon z Čekalíkovského rybníka. Na hřídeli nebylo klasické paleční kolo, ale zřejmě tzv. cévové kolo. Pastorek byl ocelový a vnitřní kolo také, otáčelo se prý velmi rychle a pohánělo tovární stroje.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisJeště těsně před druhou světovou válkou bylo u někdejšího mlýnského objektu vodní kolo, na které vedl náhon z Čekalíkovského rybníka. Na hřídeli nebylo klasické paleční kolo, ale zřejmě tzv. cévové kolo. Pastorek byl ocelový a vnitřní kolo také, otáčelo se prý velmi rychle a pohánělo tovární stroje.
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,2 m3/s, spád 5 m, výkon 10 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách II
            Rok vydání2000
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 53 - 54
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách II
            Rok vydání2000
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 53 - 54
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorSmolová, Věra
            NázevMlýny na Příbramském potoce
            Rok vydání2016
            Místo vydáníKnihovna Jana Drdy Příbram
            Další upřesněníinternet
            Odkazhttps://ssuu.com/knihovnajanadrdypribram/dosc/poznejmesto2016
            Datum citace internetového zdroje28.3.2017
            AutorVěra Smolová
            NázevPůl tisíciletí Čekalíkovského rybníka
            Rok vydání2020
            Místo vydáníPříbram
            Další upřesněníKahan 2020
            Odkazhttps://kahan.pribram.eu/clanek/pul-tisicileti-cekalikovskeho-rybnika
            Datum citace internetového zdroje01 2022
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 31

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            28.3.2018 18:25 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 3.4.2018 10:33
            doxa (Jan Škoda) 24.1.2022 09:48