Mlynáři jsou všichni stejní, řekl onen mlynář,
jenž měl být oběšen, když se ho zeptali,
jestli zná nějakého, který by zloděj nebyl.
(německé přísloví)

Žíchovecký, Glubnovský mlýn

Žíchovecký, Glubnovský mlýn
17
Žíchovec
383 01
Prachatice
Žíchovec
49° 4' 26.9'', 14° 2' 58.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Žíchovecký mlýn je zmiňován v dobových dokumentech již roku 1379. Další zmínka je z roku 1640. Pak po několik století není o mlýně v Žíchovci žádná zpráva. Mlýn tu byl postaven až v druhé polovině 19. století a často měnil majitele. Původní budova mlýna „ Neudorf“ sloužila po adaptaci od roku 1927 jako zotavovna Pražské vinohradské spořitelny. Vodní síly bylo využíváno pouze k provozu elektrárny, jak říká i seznam vodních děl z roku 1932. Nyní je v přestavěném mlýně Dětský domov.
O samotě jihovýchodně od obce Žíchovec, na levém břehu řeky Blanice
Blanice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn zmiňován již roku 1379, kdy Žíchovec i s mlýnem patřil ke zboží helfenburskému

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Další zmínka je z roku 1640. Strunkovčtí sousedé... se 8. září dohodli s tehdejším držitelem Glubnovského mlýna pod Žíchovcem, Jakubem Krystalem, že mohou za náhradu 8 kop míšenských a 1 strychu žita vyvážet naplavené dříví z řeky u jezu tohoto mlýna beze škody.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Když starosta obce Žíchovec popisoval mlýn v roce 1874 jako podklad k založení vodní knihy, byl vlastně mlýn zcela nový.

listopad 1921 mlýn zakoupili za  300.000 Kč (100.000 Kč za zařízení, zbytek za budovu a pozemky) stravební inženýři z Prahy Bedřich Babuška, Bohumil Hollmann, Josef Korous, vrchní stavební rada a Emil Kopecký, majitel poradní elektrárenské kanceláře na Smíchově s úmyslem vybudovat zde vodní elektrárnu.

Založili společnost Hydroelektrárenské podniky jihočeské, plánováno bylo vybudovat nový náhon mezi Těšovicemi a Žichovcem, instalovat ve mlýně turbínu o výkonu 625 HP a elektrárenskou centrálu s generátorem na třífazový proud o napětí 6200 V. Proud měl být rozváděn do Žichovce, Těšovic a Bělče za velmi výhodných podmínek jako protislužby za poskytnuté pozemky na náhon.

Nový náhon měl vyústit nad jezem u těšovického mlýna čp. 37 a vést přes pozemky, které patřily k mlýnu, a pozemky dalších majitelů až k turbíně. V cestě stála skála, která měla být prokopána tunelem, pokud by to nebylo možné, vedl by náhon ve stráni. Řečiště pod mlýnem se mělo prohloubit v délce cca 350 m, aby bylo docíleno potřebného spádu. Náhonem mělo protékat 2,2 m3/s.

1921 vydalo ministerstvo povolení s tím, že vodní dílo má být dokončeno do 3 let, 1922 byla hydroelektrárna v Těšovickém mlýně vybudována a po dřevěných sloupech dodávala proud do Žichovce, výstavba náhonu však zatím nezahájena.

červenec 1922 a duben 1923 - proti povolení k provozu eletrárny podávají stížnost Jihočeské elektrárny České  Budějovice a Otavský elektrárenský svaz v Písku, které údajně mají monopol na elektrifikaci tohoto území, a žádají, aby toto povolení bylo uděleno pouze na dobu, než bude možno uvedené obce připojit na jejich síť, nejdéle na 5 let

květen 1924 ing. Emil Kopecký podává žádost k Okresní politické správě v Písku, aby stavební povolení na nový náhon bylo prodlouženo na další 3 roky, bylo mu vyhověno, stavba ale stále nezahájena, jelikož v konkurenci obou velkých elektrárenských společností by provoz nebyl rentabilní, v dubnu 1927 žádal o další prodloužení, tentokrát již ale nepovoleno.

26.1.1928 dle usnesení Okresního soudu v Písku přešlo vlastnické právo na Městskou spořitelnu na Královských Vinohradech, u níž byli inženýři zadluženi, ta zde zřídila ozdravovnu.

Původní budova mlýna „ Neudorf“ sloužila po adaptaci od roku 1927 jako zotavovna.

V Seznamech vodních děl republiky Československé mlýn uveden jako elektrárna v majetku Spořitelny Královské Vinohrady

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1941 mlýn přepsán na Městskou spořitelnu v Praze

na jaře 1948 povolena instalace Francisovy turbíny, dovezena, ale již nenamontována

1952 mlýn vykoupil ONV v Prachaticích

1957 přešel do majetku KNV České Budějovice

16.1.1957 zde otevřena dvoutřídní škola pro děti vyžadující zvláštní péči s internátem

1959/60 zřízena třída pro děti obtížně vzdělavatelné

1959 objekt převeden na Dětský domov v Žichovci

1961 v sousedství internátu vystavěn trojtřídní školní pavilon

do této zvláštní školy zařazovány i děti s nařízenou ústavní výchovou

1996 Dětský domov se speciálními školami

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Krystal
  • Nachlinger
  • Matějovský
  • Pravda
  • Záhorka
  • Bláha
  • Rob
  • Stögbauer
  • Šlehofer
  • Trávníček
  • Neudörfel

Historie mlýna také obsahuje:

1640 Jakub Krystal

1870 Josef Nachlinger a Eleonora

1892 Městská spořitelna v Prachaticích

1892 Terezie Stögbauerová

1892 Vojtěch Pravda

1898-1901 Občanská záložna v Prachaticích

1898-1901 Josef Záhorka z Bělče a Marie (nájemce)

1901-1907 Jan Šlehofer a Marie

1907 Matěj Trávníček

1907-1910 Josef Trávníček a Josefa

1910-1912 Hynek Bláha, mlynář ze Starého Kolína a Josefa

1912-1919 Karel Neudörfel a Antonie

1919-1921 František Rob a Božena

1921-1928 Bedřich Babuška a Bohumír Hollmann

1928-1941 Městská spořitelna na Královských Vinohradech

1941-1952 Městská spořitelna v Praze


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2018
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            V roce 1874 jako podklad k založení vodní knihy: „Mlýn leží na levém břehu vody, má jedno obyčejné složení, voda je hnána jezem s průplavem. Mlýn povolen od roku 1869 a 1870 je také rok zaražení cejchu. Nejvíce se mele žito a ječmen. Síla vody je tuze malá."
            Žádná položka není vyplněna
            V listopadu 1921 koupili mlýn pražští obyvatelé za 300 tisíc korun, včetně pozemků. Z trhové smlouvy víme, co se v mlýně nacházelo: „Vodní stroj s kolem, jedna stolice válcová 50cm, další stolice 65 cm, francouzský kámen, žitavský kámen s příslušenstvím, loupací stroj, míchačka na mouku, 4 výtahy, 2 třídíče, moučný cylindr, hlavní transmise s kotouči, tranportní šnek, 1 výtah u míchačky na mouku, 2 velké koše nad stolicemi, 1 decimální váha, transmise se třemi kotouči a prachová komora od loupačky,“
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            1930 elektrárna
            • jez
            • stavidlo
            • náhon
            • normální znamení
            • odtokový kanál
            • lednice
            1921 plánováno pro hydroelektrárnu:
            Nový náhon měl vyústit nad jezem u těšovického mlýna čp. 37 a vést přes pozemky, které patřily k mlýnu, a pozemky dalších majitelů až k turbíně. V cestě stála skála, která měla být prokopána tunelem, pokud by to nebylo možné, vedl by náhon ve stráni. Řečiště pod mlýnem se mělo prohloubit v délce cca 350 m, aby bylo docíleno potřebného spádu. Náhonem mělo protékat 2,2 m3/s.
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na střední vodu, hltnost 0,752 m3/s, spád 2,4 m, výkon 15 HP
            V roce 1941 dřevěného vodního kola o průměru 4,5 m
            Typvodní kolo na střední vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na střední vodu, hltnost 0,752 m3/s, spád 2,4 m, výkon 15 HP
            V roce 1941 dřevěného vodního kola o průměru 4,5 m
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Popisjaro 1948 povolena instalace Francisovy turbíny, spád 2,5 m, výkon 40 HP za 106.620 Kčs.
            Dovezena, ale zůstala nenamontována a uložena v bednách, nakonec záhadně zmizela.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            • francouzský kámen | Počet: 1
            • AutorJaroslava Pixová
              NázevNa břehu Blanice - k šumavským pramenům
              Rok vydání2012
              Místo vydáníPutim
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje23.5.2018
              AutorJaroslava Pixová
              NázevNa břehu Blanice - k šumavským pramenům
              Rok vydání2012
              Místo vydáníPutim
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje23.5.2018
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevMatriky fary Strunkovice nad Blanicí
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-s_s-strunkovice_nad_blanici
              Datum citace internetového zdroje23.5.2018
              AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
              NázevSčítání lidu pro Žíchovec čp.17
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=0&doctree=1sheezg&id=606138
              Datum citace internetového zdroje23.5.2018
              AutorMinisterstvo veřejných prací
              NázevSEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníSešit 12, s. 41
              Datum citace internetového zdroje23.5.2018

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              23.5.2018 06:20 uživatelem pepino

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 24.5.2018 22:03
              doxa (Jan Škoda) 23.2.2023 11:12