Stojící mlýn nemele mouku.
(holandské přísloví)

Kočovský mlýn; Gottschauermühle

Kočovský mlýn; Gottschauermühle
0313E, 0315E, 0312E
39
Kočov
34815
Tachov
Kočov
49° 48' 16.1'', 12° 44' 8.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn se nachází asi 2 km východně od Klíčova pod Kočovem při soutoku řeky Mže a Sedlišťského potoka. Od počátku své existence byl spojen s Kočovem, který byl až do 17. století samostatným statkem s panským sídlem.
samota, jižně od obce
Mže
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Dle urbáře statku Kočov z roku 1649 měl Kočovský mlýn 4 vodní kola.

Zápisy v tereziánském katastru z roku 1713 se zmiňují o propachtovaném vrchnostenském mlýnu na stálé vodě, který měl 3 složení a pilu.

V roce 1757 zde byl mlynářem Mathes Mentzl.

V roce 1781 byla mezi hraběcím úřadem v Planém, pod který tehdy Kočov spadala, a Janem Podhornem ze vsi Skřivína dohodnuta koupě vrchnostenského mlýna v Kočově do emfyteutického nájmu. Podhornovi byl prodán moučný mlýn s pilou se vším právem a povinnostmi i státními a vrchnostenskými dávkami tak, jak byly dosud placeny. Dohodnutá kupní ceny byla 1900 zlatých. Mlynář zaplatil předem zálohu 1000 zlatých, zbytek měl splácen ve splátkách 50 zlatých ročně. Dále měl dodávat naturální dávky: čtvrtletní dodávky obilí, z chodu prasat ročně 20 zlatých, daň z ryb 3 zlaté atd.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1853 držel mlýn Andreas Krall, ten nechal přestavět krupník holandského typu na typ německý, doplnit mlýn o další vodní kolo a přistavět nové mlýnské složení. Jeho nástupce Wenzl Schiffl dal v roce 1862 celý mlýn přestavět a vybudovat při něm rozsáhlý hospodářský objekt.

V roce 1905 získal mlýn Johann Träger, který sem přišel z Reinmühle pod Kumpolcem. Johann Träger (narozen roku 1874) žil na mlýně s manželkou Marií a synem Josefem. S nimi zde bydleli rodiče mlynářky Andreas Reichl a Marie Reichlová, kteří pravděpodobně mlýn své dceři předali. Na mlýně vypomáhali další 2 lidé, jedním z nich Johannův bratr Josef. Mlýnské hospodářství obsahovalo 3 koně, 5 kusů hovězího dobytka, 5 prasat a 28 kusů drůbeže.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 zde stále hospodařil Johann Träger, objekt je evidován jako mlýn a pila.

V roce 1931 zažádala firma Franze Haniky z Plané o možnost vybudovat při mlýně malou vodní elektrárnu. Na místě 3 vodních kol byla instalována Kaplanova turbína od firmy Storek Brno o průtoku 2,5 m3/vteřinu a výkonu 90 HP. Provoz mlýna však zastaven nebyl. Vodní kola nahradil elektromotor o výkonu 20 HP.  Elektrárna byla dokončena v roce 1932, proběhla rovněž kolaudace vodního díla. Obsluhu elektrárny zajišťoval syn mlynáře Trägera Franz, který byl k této práci vyškolen. Spolupráce mezi Hanikou a mlynářem Trägerem byla oboustranně prospěšná. Mlýn byl přestavěn, rozšířen a doplněn o rozlehlou obytnou budovu, byla pořízena 2 auta.

V roce 1945 byl mlýn jako německý majetek zabaven, na mlýn přišel Jaroslav Gušlbauer s manželkou Marií a dítětem, který dříve pracoval jako mlynář na mlýně v Blatné. Pro Fond národní obnovy vypracovával odborné popisy a odhady zabavených německých mlýnů. Nelze se proto divit, že si jako národní správce pro sebe vybral právě Kočovský mlýn. Gušlbauer vypracoval také podrobný popis mlýna pro potřeby berního úřadu (viz ikonografie).

Jaroslav Gušlbauer zaměstnával od převzetí mlýna až do listopadu 1945 bývalé majitele mlýna Josefa a Johanna Trägerovi a 2 Němky.

Není přesně známo, jak dlouho mohl český mlynář na mlýně mlít. Již v roce 1946 byla do likvidace navržena pila u mlýna, která údajně nebyla v provozu od roku 1937. Zařízení pily bylo odhadnuto na 18 800 korun, ale sběrnými surovinami bylo za něj vyplaceno 5 997 korun. V roce 1947 zažádal Národní pozemkový fond Gušlbauera o auto Škoda 430, které náleželo ke mlýnu. Žádost o zabavení byla zdůvodněna úřední potřebou.

Jaroslav Gušlbauer byl sociální demokrat. Komunisté ze sousedního Kočova se ho snažili z Klíčovského mlýna dostat pryč, na jeho místo MNV v Kočově prosazoval Jana Kárala z Černého mlýna (byl zavřen roku 1946), který byl sympatizantem komunistů. Jaroslav Gušlbauer přesto na Klíčovském mlýně zůstal dál. Po převratu v roce 1948 ještě nějaký čas mlel pro hospodářské družstvo v Tachově.

V roce 1952 byl mlýn znárodněn stejně jako hospodářské družstvo v Tachově, pro které mlel. Mlynář Gušlbauer stál před volbou vstoupit jako zemědělec do družstva resp. státního statku nebo ze mlýna odejít. Rozhodl se pro druhou variantu a v roce 1957 uzavřel smlouvu s prodeji mlýna se Státním statkem v Tachově. Proti prodeji se postavila zemědělská správa Krajského národního výboru v Plzni a požadovala, aby Gušlbauer nejdřív zaplatil závěrečné vyúčtování přídělu, především nedoplatek za  nepřiznané zásoby. Mlynář se odvolal, že do mlýna investoval vlastní úspory a žádné zásoby na mlýně nepřevzal. Bylo mu sděleno, že zásobami se myslí seno a obilí, které v roce 1945 ze svých nově nabytých luk a polí sklidil a patrně i část živého inventáře. Okresní národní výbor v Tachově vypočetl, že mlynář musí před odchodem z mlýna zaplatit částku 167 716  korun, po převodu na novou měnu to bylo 33 053 korun. Mlynáři patrně nezbylo, než částku zaplatit. Dle kupní smlouvy z roku 1957 měl mlýn prodat za 17 643 korun, tj. v nové měně za 3 528 korun.

Státní statek Tachov získal mlýn v roce 1958, není známo, jak dlouho ho využíval. Mlýnice byla později zbořena, z rozlehlé usedlosti zůstala jen obytná budova, elektrárna a části dalších budov.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Usedlost je využívána k rekreaci. Dochovala se obytná budova (nyní pod ev. č. 315), bývalá Hanikova elektrárna (nyní pod ev. č. 313) a přilehlé křídlo k obytné budově (nyní pod ev. č. 312).

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mentzl
  • Krall
  • Träger
  • Gušlbauer

Historie mlýna také obsahuje:

1757 Mathes Mentzl

1781 Jan Podhorn

1853 Andrea Krall

1862 Wenzl Stiffel

1905 - 1945 Johann Träger

1945 - 1957 Jaroslav Gušlbauer

1958 Státní statek Tachov

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2019
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    • dochovány objekty doplňkových provozů
    venkovský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    jednopatrový
    Dle popisu pro berní úřad v roce 1945: Mlýn obsahoval 4 pracovní podlaží. Při mlýně stála dřevěná budova pila, která měla 3 pracovní podlaží. Usedlost měla dále průjezdní stodolu, stáje, kočárovnu pro parkování povozů a byt pro služebné.
    • dveře
    • okno
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      1946:
      přízemí: elektromotor 20 HP
      transmise
      řemenice
      spodky výtahů
      1. poschodí - strojová podlaha:
      1 mlecí stolice dvoupárová 65 cm Kohout, Praha
      1 mlecí stolice jednoduchá 50 cm, Kohout, Praha
      1 šrotovací kámen
      2 rezervní válce do dvojité stolice 65 cm
      nasypací zařízení s příslušenstvím (loupačka, trier, čistička)
      odsavací zařízení
      1 váha do 200 kg
      rozvodová deska od elektromotoru
      2. poschodí - manipulační podlaha:
      míchačka válcová
      odchytávání mouky a krupic
      rezervoáry na obilí
      1 váha do 150 kg a 1 do 100 kg
      3. horní část mlýna:
      1 reforma (dříve ssavka)
      1 aspirace
      čisticí zařízení
      1 rovinný vyssévač
      řemenice, řemeny
      hlavy, svršky od výtahu
      Zaniklý
      • pila
      Nezjištěn
      • výroba elektrické energie
      1946: budova pily dřevěná v průměrném stavu
      1. podkroví - sýpka na obilí
      2. ve vstředním díle:
      1 katr dřevěné konstrukce, ze 60% neschopný provozu
      1 katr 100% neschopný používání
      1 pila cirklovka dvojitá ve špatném stavu
      1 pila cirklovka jednoduchá
      1 malá smirklovka
      rezervní pily do katrů
      2. přízemí pily: odpad pilin od katrů
      hnací řemenice
      • jez
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínový domek
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn a pila 3 kola na vrchní vodu, hltnost 0,32 m3/s, spád 2,6 m, celkový výkon 8 HP.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn a pila 3 kola na vrchní vodu, hltnost 0,32 m3/s, spád 2,6 m, celkový výkon 8 HP.
      Typturbína Kaplanova
      StavNezjištěn
      VýrobceStorek Brno
      Popis1932 – Kaplanova turbína od firmy Storek Brno o průtoku 2,5 m3/vteřinu a výkonu 90 HP.
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Výrobce
      Popis1932 – elektromotor o výkonu 20 HP
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Výrobce
      Popis1932 – elektromotor o výkonu 20 HP
      Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníCheb, str. 34
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníCheb, str. 34
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
        NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl I – Mže
        Rok vydání2018
        Místo vydáníDomažlice
        Další upřesněnístr. 84-92
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        17.5.2019 11:16 uživatelem cestovatelka

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 25.5.2019 20:10
        doxa (Jan Škoda) 19.7.2023 13:54