Protože je mlýn v chodu, musí se nasypat.
(německé přísloví)

Zapfenmühle

Zapfenmühle
38, 59
Prostiboř
349 01
Tachov
Prostiboř
49° 38' 45.7'', 12° 53' 44.6''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn zaniklý na začátku 20. století stál při okraji lesa v údolí Mezholezského potoka, necelý 1 km od soutoku tohoto potoka s Úhlavkou.
samota, necelý km jižně od obce Prostiboř
Mezholezský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

K tomuto mlýny by se měla vztahovat zmínka z roku 1400: „molendinum sub castro Prostibor da willan Telicz pertines“.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Název Zapfenmühle se vyskytoval v již 18. století.  Mlýn byl tehdy veden v matričních zápisech obce Dölitschen (Telice).

1743 – mlynář Johann Georg Waldmann s manželkou Elisabeth, v záží 1743 narozena dcera Susanna, v únoru 1745 syn Martin, kmotrem obou dětí při křtu byl Martina Rauschka, mlynář z Nového mlýna v Mezholezi.

V roce 1761 zde byl zmiňován mlynář Adam Harlas (psáno též Harlass) s manželkou Margaretou, původem z obce Olešná (Elsch).

Od roku 1764 zde byl uváděn mlynář Wenzl Harlass s manželkou Franziskou. K 26. 5. 1764 je v matrice obce Telice zápis o křtu dvou dětí mlynáře z telického mlýna Walzmühle, kterým za kmotra šel mlynář z Zapfenmühle Wenzl Harlass.  Již 2. 6. 1764 se situace obrátila, kdy mlynář z Walzmühle, Josef Trescher, byl za kmotra nově narozenému synu Wenzla Harlasse Josefovi. V říjnu 1765 se na Zapfenmühle narodilo další dítě, dcera Magdalena. Mlynářova manželka Franziska po narození dcery Magdaleny zemřela, Wenzl Harlass se v roce 1766 podruhé oženil. Při zápise o narození dalšího syna Johanna v červnu 1767 je jako matka dítěte již uvedena jeho druhá manželka Josefa. Z druhého manželství se ještě v srpnu 1769 narodill syn Laurenz.

Mlýn po Wenzlovi převzal jeho syn Michael Harlas (jméno psáno též ve tvaru Michl Harlas), který je v matrikách jako mlynář uváděn od roku 1772.  Za manželku měl Josephu Friedlovou, která pocházela z Klášterního mlýna v Kladrubech. Dle matričních zápisů se zde manželům postupně narodili v listopadu 1773 dcera Barbara, v únoru 1776 syn Adam, v říjnu 1779 syn Johann Martin, v červnu 1782 dcera Franziska, v prosinci 1787 dcera opět Barbara.

V Josefském katastru z roku 1788. Je mlýn zapsán pod názvem Zapfen Mühl.

V roce 1814 přišel na mlýn Georg Thoma (psáno též Doma), a to sňatkem s mlynářovou dcerou Barbarou Harlassovou v červenci 1814. V březnu 1815, při narození syna Johanna Laurenze, je Georg Thoma v matričním zápise uváděn již jako mlynář v Zapfenmühle, mlýn měl tehdy čp. 38. Na výminku s nimi žili rodiče mlynářky, otec Michael Harlass zemřel ve vysokém věku 89 roků v dubnu 1828, vdova Josefa ho přežila o 6 roků, zemřela v srpnu 1834 ve věku 96 roků.

Laurenz Thoma se v prosinci 1834 oženil s Magdalenou Ecksteinovou z Darmyšle čp. 11.

Dalším zde hospodařícím mlynářským rodem byli Wurdakové. Ve stabilním katastru z roku 1838 je mlýn zakreslen pod čp. 38, jako mlynář je zde uveden Johann Wurdak (psáno též Wurdack). V roce 1847 následoval Adalbert Wurdak.

Adalbert Wurdak mlýn nejprve na 10 roků propachtoval svému bratrovi Josefovi, který zde hospodařil s manželkou Marií Annou, rozenou Schumack, která pocházela také mlynářského rodu. Jejím otcem byl mlynář Michael Schumack ze mlýna v Mílově u Přimdy čp. 11, matkou Margaretha Schumackova z vedlejšího mlýna v Mílově čp. 12.  Na Zapfenmühle se manželům postupně narodily děti synové Josef a Franz a dcery Anna a Barbara.

Následně zde hospodařil Adalbert Wurdak, který měl za manželku Katharinu Bayerlovou z Kundratic. Je zde uvádí také vodní kniha v roce 1876. Tehdy měl mlýn čp. 59 a byl pod tímto čp. veden také v matrikách obce Prostiboř.

Mlýn zdědila dcera Anna, která se v roce 1890 provdala za Franze Klause (narozen 1857 v Králově poli u Brna). Klausovi mlýn v roce 1903 prodali majiteli telického velkostatku Mösenbacherovi a pro sebe koupili od Franze Friedla Nový mlýn, tj. Mezholezský mlýn v osadě Neumühle.

Mösenbacher umístil do mlýna lesníka, musel ho však zase brzy propustit, protože se spojil se zloději dřeva. Poté byl mlýn opuštěný a chátral.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1919 mlýn již nestál.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Waldmann
  • Harlass
  • Thoma
  • Wurdak
  • Klaus

Historie mlýna také obsahuje:

1743 Johann Georg Waldmann

1761 Adam Harlass

1764 Wenzl Harlass

1772 Michael Harlass

1814 Georg Thoma

1838 Johann Wurdak

asi 1847 až 1857 Josef Wurdak

1857 - 1890 Adalbert Wurdak

1890 – 1903 Anna Wurdak a Franz Klaus


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    11 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        Zděná budova obdélníkové půdorysu s 1 vodním kolem na jihovýchodní straně. Další dvě menší budovy ze spalného materiálu.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Nad mlýnem se náhon rozšiřovat do akumulační nádržky.
              Žádná položka není vyplněna
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
              Rok vydání2019
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 229 - 230
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorZdeněk Procházka, Miroslav Vetrák
              NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, díl III – pravostranné přítoky Mže a vodní toky, které pramení v Českém lese
              Rok vydání2019
              Místo vydáníDomažlice
              Další upřesněnístr. 229 - 230
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorInternet, Porta Fontium
              NázevSbírka matrik západních Čech
              Rok vydání
              Místo vydáníStátní archiv v Plzni
              Další upřesněníDigitalizované matriky, Prostiboř - římskokatolická fara
              Odkazhttp://www.portafontium.eu/contents/register/soap-pn/cirkev-rimskokatolicka/prostibor
              Datum citace internetového zdroje25. 11. 2019
              AutorClaudia Weck
              NázevMühlen, Mühlenbesitzer, Mühlenpächter und Müllermeister im Archivbereich Pilsen 1. Teil Kladrau (Kladruby), Mies (Stribro) und Umgebung
              Rok vydání2018
              Další upřesněnís. 68-69
              Odkazhttps://www.familia-austria.at/index.php/datensammlungen/oeffentliche-daten/1447-muehlen-in-kladrau-mies-und-umgebung
              Datum citace internetového zdroje01 2021

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - vodní dílo

              Vytvořeno

              25.11.2019 17:29 uživatelem cestovatelka

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 28.11.2019 20:05
              doxa (Jan Škoda) 6.2.2021 00:57