Historie
Obecná historie:
Cihelna se nacházela v samém středu obce za hospodářským dvorem čp. 1, který patřil také Franzi Simonovi. První pec podle návrhu Wilhelma Stärze, který později realizoval i všechny ostatní stavby v areálu, byla dvojitá žárová klenutá se zvratným plamenem po čtyřech topných kanálech. Půdorysné rozměry včetně předpecí (topíren) činily 20,40x10,50 m. Samostatný komín měřil 20 m, kromě pece zde stály pouze dvě sušicí kůlny. V areálu hospodářského dvora se nachází bývalý mlýn, v němž v roce 1886 Simon uvedl do provozu malou vodní turbínu typu Girard, která poháněla i cihlářské stroje: stojatý běhoun kolového mlýna, vytvářecí stroj na cihly v podobě ležatého trámcového lisu a tlakovou pumpu. V témže roce zřídil dvojitou muflovou pec o půdorysném rozměru jedné pece 3x3 m a s muflemi o vnitřní výšce 1,6 a šířce 1,3 m. Pro pec postavil zvláštní objekt. V roce 1888 byl navržen objekt s keramickou pecí se samostatným, 30 m vysokým komínem, strojovnou s parním strojem a skladem. Od stroje vedla transmise do sousední budovy s cihlářskými stroji. 1889 byla přistavena další keramická pec a sklad uhlí s lanovým výtahem na vozíky se surovinou. 1894 je realizována čtrnáctikomorová kruhová pec Hoffmannovy soustavy. Nacházela se v budově s hřebenovým světlíkem o rozměrech 47,9 x 25,2 m. Pec s 35 m vysokým komínem stavebně navazovala na žárovou pec z roku 1883. Areál po II. světové válce postupně zanikl. Hospodářský dvůr s architektonicky zajímavou budovou čp. 1 a starým mlýnem dosud stojí.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1834 J. G. Sommer - poprvé uveden
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: