Nejstarší mlynář Pavel je doložen v letech 1632 - 1635. Spravoval asi dolní mlýn. V průběhu následujícího třicetiletí se objevují další mlynáři, jednorázově Matyáš (1636) či Jiří (1654) a opakovaně hned čtyři osoby. V 30. a 40. letech 17. století souběžně pracovali Václav (činný 1636-1650 na horním mlýně) a Martin (činný 1636-1647 na dolním mlýně?). Po nich pak následovali Jakub (činný 1654-1666 na horním mlýně?) a Jan (činný 1662-1674 na dolním mlýně?). Rozklíčovat vzájemné vztahy mezi těmito mlynáři je z důvodu neúplných matričních záznamů složité a můžeme je jen odhadovat. Pavlovi se v roce 1635 narodil syn Jan. Ten bude nejspíš totožný s mlynářem Janem činným v letech 1662-1674. Jméno mlynáře Václava je zmiňováno v Hýklově kupní smlouvě na horní mlýn z roku 1693 (viz níže). Václavovi se v roce 1647 narodila dcera Zuzana (zemř. asi 1689). Stejné jméno měla i první manželka Mikuláše Sudolského, který se do Veřovic nejspíše přiženil z Bludovic či Žiliny a který na konci 60. let ovládl mlynářské řemeslo ve vsi. Až do roku 1692 mu patřil horní mlýn. Sudolský však neměl syna, kterému by mlynářské znalosti předal. V závěru svého života stačil zplodit jen dceru Kateřinu (1690-1753). V roce 1693 proto koupil horní mlýn Jan Hýkl (zemř.1709) z Rybího, poté, co se oženil s vdovou a druhou Mikulášovou manželkou Annou. Hýklovi následovníci jsou pak na č.p. 82 nepřetržitě usazeni až do 20. století, tzn. více než dvě stě let minimálně po osm generací (od 1709 Jan H., od 1764 Josef H., kolem 1791 Jan H., po 1801 Josef H., od 1842 František H., po 1860 Jan H., od 1879 František H.).
Provoz dolního fojtova mlýna byl kolem poloviny 70. let 17. století dočasně přerušen, protože se o něm nemluví v Lánovém rejstříku. Až na konci 80. let jej obnovil Jan Buchwald (činný 1688-1721), jehož mlynářskou profesi prozrazují poznámky ve veřovických matrikách. Následný chod mlýna naznačují fojtovy finanční transakce zapsané v gruntovnici u let 1728, 1738 a 1741. Jeho funkčnost pak jednoznačně potvrzuje Tereziánský katastr z roku 1749. Do půlky 20. století se na dolním mlýně vystřídali jednotlivci či členové rodin Horáků, Melčů, Hýklů nebo Geryků.
