Historie
Obecná historie:
Mlýn stál pod jezem na pravém břehu Otavy, hned za Otavskou bránou, která umožňovala vstup do podhradního mestečka od přívozu z levého břehu Otavy. Připomíná se v r. 1432 jako nově vystavěný. Často byl poškozován povodněmi, zaznamenána je oprava v r. 1440. v r. 1512 byla ve mlýně instalována nová kamna. Celý nový mlýn se opět stavěl v letech 1546-1547 mlynářem Jírou z Tábora a zedníkem Janem z Písku. Z této stavby se patrně dochovala část zdiva se sgrafitem až do 20. století. V roce 1574 měl mlýn tři kola na spodní vodu a jeden stupník a jeho hodnota se odhadovala na 500 kop grošů českých. Posledním zvíkovským mlynářem byl Arnošt Pulz, který zemřel na Štědrý den r. 1918 a je pohřben na oslovském hřbitově. Za necelé dva roky po jeho smrti byl mlýn zbořen.
Zdroj: Jiří Fröhlich, Stará Otava mezi Pískem a Zvíkovem
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1432 znovu vystavěn
1443 zvíkovský mlynář Kříž postavil srub nad Otavskou branou, za což mu purkrabí vyplatil 4 groše nad stanovenou smlouvu
1546-1547 mlýn znovu vystavěl mlynář Jíra z Tábora a zedník Jan z Písku, mlýn měl 3 kola a jeden stupník a byl odhadnut na 500 kop českých grošů (což byla polovina, na co byl odhadnut hrad se dvorem)
1744 zemřel mlynář Tomáš Petrželka v 64 letech, vdova Voršila (jeho II. manželka) se znovu provdala za mlynářského tovaryše Václava Růžičku
Václav a Daniel Petrželkovi, synové Tomáše Petrželky
1773 Václav Hadáček s ženou Johannou
květen 1775 zemřel v 44 letech, 2. manželka Marianna se v září 1775 provdala za Václava Hlinku, syna rybáře z Husince, měla s ním dalších 8 dětí
poč. 19. stol. Jiří Vachek s manželkou Marií
1820 František Markes (+ 1868 v 78 letech), syn mlynáře z Neznašova, manželka Josefa, dcera Jana Uhlíře, rychtáře z Jickovic, měli 11 dětí
1869 mlýn odkoupil Karel Schwarzenberg
1872 nájemce Alois Jetel, žádá obecní úřad v Oslově o odprodej pozemku u řeky pod Černým Vírkem k vystavění mlýna, zamítnuto
1886 nájemci manželé Kaňkovi
1890 vdova Anna Kaňková se synem Gabrielem, čerstvě se oženil s Annou, roz. Štědronskou ze Zbonína
Gabriel Kaňka měl pronajat mlýn do r. 1900
1900 nájemce Arnošt Pulz
24.12.1918 Arnošt Pulz zemřel na španělskou chřipku, mlýn již neobsazen
1920 mlýnice zbořena, zůstala obytná budova zv. Schwarzenberský dům k ubytování vysloužilých hajných
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kříž
- Petrželka
- Růžička
- Hadáček
- Hlinka
- Vachek
- Markes
- Jetel
- Kaňka
- Pulz
- Čebr
Historie mlýna také obsahuje:
1443 Kříž
1546-1547 Jíra z Tábora
-1744 Tomáš Petrželka
Václav Růžička
Václav Petrrželka
Daniel Petrželka
1773-1775 Václav Hadáček
1775Václav Hlinka
1800 Jiří Vachek
1820-1868 František Markes
1869-1920 Karel Schwarzenberg
nájemci:
1872 Alois Jetel
1886 manželé Kaňkovi
1890 Anna Kaňková
1891-1900 Gabriel Kaňka
1900-1918 Arnošt Pulz
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
