Liblický mlýn

1567 nejstarší záznam o mlýnu - Jáchym Vachtl z Pantenova a na Kounicích zastavil svůj zástavní statek Liblice (tvrz, panský dvůr, ves, krčma a mlýn), kromě 30 jiter luk a štěpnice u mlýna, které si Jáchym ponechal, za 2 250 kop českých grošů Jiříkovi staršímu Otovi z Losu s možností zpětného vyplacení statku do tří let (1570). Podle úmluvy mezi oběma stranami měl Jáchym Jiříkovi postoupit dobytek, drůbež, obilí, seno, otavu, slámu, píci a měl přes zimu Jiříkovi přechovat 30 kusů hovězího dobytka. Dále pak nasadit rybníky dvouletým rybím plodem, přičemž Starý liblický rybník měl Jáchym vylovit v postě (na jaře před Velikonoci) a z výlovu poskytnout Jiříkovi 4 dřbery kaprů a po výlovu si ten rybník Jiřík sám nasadí a bude nadále užívat. Peníze z trhové ceny měl Jáchym využíz na úhradu závad a zejména dluhů a pohledávek Jaroslava Smiřického ze Smiřic z Jáchymova kounického panství. Co se týkalo liblického mlýna, bylo dohodnuto, že Jáchym sám zajistí pokrytí mlýna šindelem a opravu žlabů a stejně tak se zavázal zřídit splav u Starého rybníka. Pokud by tak neprovedl, měl Jiříkovi uhradit peníze za vynaložené opravy. Tvrz měl dle domluvy pokrývat Jiřík, ale na opravách tvrze po ohni se měli Jáchym s Jiříkem podílet společně.

1576 - Česká královská komora hodlala udělit Liblice i smlýnem maršálkovi císařského dvora Jaroslavovi Smiřickému ze Smiřic a na Kostelci nad Černými lesy jako odškodné za čekání splacení císařského dluhu 10 000 kop českých grošů, které Smiřický císaři bezúročně zapůjčil roku 1574 na jeden rok ale komora již dvakrát žádala o prodloužení lhůty (o 2 roky a pak o 3 ½ roku - do 1579). Císař hodlal statek zbavit zástavní povinnosti do dědičného užívání, ale před jeho udělením měl Liblice vysoudit královský prokurátor Albrecht Bryknár z Brukštejna u zástavního držitele.

1579 - Než došlo k soudu, Jáchymovi Vachtlovi z Pantenova se podařilo Liblice i s mlýnem vyplatit a ještě je stihl  prodat svému zeti Petrovi Šturmovi z Hyršfeldu, královskému rychtáři města Český Brod.

1583 - Petr Šturm z Hyršfeldu prodal Liblice i s mlýnem královskému městu Český Brod. Město téhož roku zakoupilo od Jaroslava Smiřického ze Smiřic a na Kostelci nad Černými lesy také druhou část Liblic, kde stál nápravnický dvůr.

1623 - pobělohorská konfiskace odebrala městu Český Brod řadu statků a nemovitostí, včetně Liblic a liblického mlýna. Ještě téhož roku konfiskát koupil Karel kníže z Lichtenštejna, který Liblice připojil k černokosteleckému panství.

1632 - na Liblickém mlýně bývala jirchářská (koželužská) valcha, ze které českobrodský měšťan a jirchář platil do knížecího důchodu v Kostelci nad Černými lesy ročně 2 kopy míšeňských grošů [Urbář 1677].

1677 - Černokostelecký urbář - popis zaniklého mlýna: Mlejn pustej Liblickej, kterejž někdy k důchodům obecním města Brodu Českého přináležel. Nyní se jeho toliko místo kde bejval vynachází, nebo jsouce tu v okolních místech dostatek mlejnův za náklad nebo vystavení nestál. Pročež zdi při něm rozbořený, k spravení platnějších stavení z nich kamení odveženo jest, při nízkým nápadu. Za tím mlejnem štěpnice spustlá s některými štěpy starými a kouskem oulehle ke mlejnu náležející, všeho dobře za 30 záhonův. Nyní pastviště pro voly. Za předešlých let v témž mlejně bylo složení a nebo kolo mouční se všemi náležitými potřebami jedno. Item kolo stupní též jahelka jedna. Z něho nájmu vycházelo ročně: peněz dvaceti osm kop. Žita devadesát korců.