Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry - v Oldříši připomínáni následující mlynáři:
1) mlynář Blažej Raušar (38), manželka Anna (41), syn Tomáš (17), dcery Alžběta (15) a Marjána (11), všichni katolíci
2) mlynář Pavel Honsů (27), manželka Kateřina (20), oba katolíci
3) nájemní mlynář Václav Koráb (45), manželka Mandalena (30), oba katolíci
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1926 mlýn vyhořel a nebyl již obnoven. Pila zůstala požárem nezasažená a byla provozovaná až do padesátých let dvacácého století. V roce 1930 vlastní pilu a spáleniště po mlýnu Josef Pantůček. Syn mlynáře po požáru mlýna v roce 1926 kupuje sousední mlýn, který je v majetku rodu Pantůčků dodnes. Původní čp. bylo 6.
V roce 1930 mlýn a pilu vlastní Josef Pantůček, mlýn však v té době již nebyl provozuschopný.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Ke mlýnu patřila také velká roubená polygonální stodola přes cestu proti mlýnu, která byla zbořena někdy v padesátých letech dvacátého století. Pozemek po mlýnu se zbytkem pily byl odprodán a nový majitel na pozemku postavil nový rodinný domek, v místech pily byla postavena garáž.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
