Podskalský, Radimského mlýn

1576 - 1778 město Kolín

1851 - Jan Radimský

1864 - JUDr. Václav Radimský (syn Jana R.)

1895 - JUDr. Ladislav Radimský

1922  Ing. O. Radimský

1930 - VOS JUDr. Ladislav Radimský

1948 - Marie Radimská - Bůvová

po 1989 - sourozenci Ing. Jan Mandelík a Hermína Domácí

Roku 1491 na strojích o tří kola rozmnožený, prodal roku 1492 Matěj mlynář za 250 kop grošů českých Janu Rejholcová z Hradce po nemž roku 1511 dědila dcera Johanna , vdaná za měšťana Jana Matrace, roku 1520 prodán jest mlýn měšťanu Janu Střelci za 475 Kop grošů českých a roku 1525 od vdovy Doroty střelcovy za 450 kop grošů českých vladikovi Václavu Popelovi z Vesce,od něhož ho roku 1528 koupil za tytéž peníze Václav Motáček mlynář. Týž tu hospodařil do roku 1551, zůstaviv ve mlýně drahně svršků, 22 vepřů krmných a 86 korců pšenice. Synu svému z první manželky odkázal 100 kop ,ostatek manželce své Anně a jejich synům Janu a Pavlovi, jak již při domě č. 48 (Vladyka Jiřík Holárek z Třídvorů zemřel roku 1546 a zanechal vše jmění mladé své vdově Anně. V poslední vůli zřejmě matku z dědictví vyloučil, ponevač prý ho otčím o mnoho statku oškrábal. Ona Anna Holárková pak provdala se za Václava Motáčka, mlynáře zálabského jemuž syny Jana a Pavla porodila ale již roku 1551 úmrtím ho stratila, potom provdala se potřetí za Bartoloměje sedláka že Sendražie, kterému pak také Motáček říkali a majíc s ním opet dítky, na tyto nejvíce pamatovala. Z hojného užitku mlýna zálabského rozmnožovali manželé Motáčkovi statek svůj. Skoupili dvůr na kouřimském předměstí tří zahrady, dva lesy za Labem s lukami a vrbami, tří kopy záhonů, roli a dvě pastviště v Reškovci. Na opravu mlýna však jich nenakládali. Roku 1573 museli z pustého mlýna postoupit Janu a Pavlu Motáčkům, kteří ho prodali obci města Kolína. Pavel potom roku 1583 odešel na vojnu do Uher a odtud se nevrátil, Jan byl roku 1590 zabit ve rvačce, také ostatní dítky Motáčkovy zemíraly, až zbyla jedina dcera Johanna, vdána roku 1575 za krejčího Cypriana Vejskala Pelhřimonského. Roku 1603 odevzdal starý Bartoloměj Motáček své dceři Johanně všecken statek s tou výminkou jestli že by Pavel Motáček pastorní syn jeho z vojny se vrátil, aby mu popustila domu a jedné zahrady. Po smrti Cypriana Pelhřimovského provdala se obstárlá vdova jeho roku 1610 za 28. letého Jakuba Večána městského synka, a když roku 1619 zemřela zůstavila mu všechen statek hojný) v rynku vypravováno bylo. Tato Anna Motáčková provdala se roku 1556 za Bartoloměje sedláka, s nímž tu hospodařila do roku 1572, obracejíc užitky mlýna na své vlastní obohacení, mlýn pak na stavbách sešlý nemohli synové její Jan a Pavel, když se ho ujali sami, více udržeti, nemajíce peněz na stavby, a proto ho dne 14 května 1573 prodali obci města Kolína za 620kop grošů českých. Pavel Motáček poté odešel na vojnu do Uher odkud se nevrátil, bratr jeho Jan pak zůstal v mlýně co chasník, až byl roku 1587 ve rvačce s Pavlem Kurkou, nezbedným synkem městským zabit. Obec městská poté spravujíc mlýn k svému užitku roku 1590 ustavila tam valchu za které Michal Hyttich jirchář platil 10 kop ročního nájmu, čteme také v pamětech města Kolína že ten mlýn roku 1592 hnal vodu do věže starožitné bašty, na skále výš trčící, odkud pak šla voda labská po mostě železnými trubkami do města. Však dlouho as ten vodovod nesloužil, neb již roku 1597 neměla obec jiné vody v městě než g pramene štítarského a ony železné trouby, leze vše mnohá léta bez užitku, roku 1620 prodány byly Janu Albrechtovi Křineckému.
Dějiny královského města Kolína Josef Vávra 1888 (Bezděkovák)