Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlynáři, krejčí a tkalci se nevěší,
jinak by jejich řemeslo zaniklo.
(švýcarské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Hajný, Herinkův, Švábův, Jílovecký mlýn

Hajný, Herinkův, Švábův, Jílovecký mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

9, 32

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Vrcovice

PSČ

397 01

Okres

Písek

Katastrální území

Vrcovice

GPS

49° 21' 2.4'', 14° 8' 43.8''

Mapová značka

MVE postavená na mlýništi bez mlýna

Stručný popis

Zaniklý mlýn na pravém břehu Otavy, zbořen v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady, dnes na jeho místě MVE.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Otava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

krkacov.euweb.cz/historie.htm#3._Mlýny_kolem_osady_

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Postaven byl na protějším břehu v katastru Vrcovic. Jeho minimálně renesanční stáří dokládá nález kachle z kamen z počátku 16. století. Na mapách z 18. století nese jméno Jilovecký. Prvním mlynářem, kterého známe jménem, byl Pavel Skoumal, kterému byl mlýn připsán v roce 1710 za 172 kopy a 10 grošů míšeňských. V držení rodu Skoumalů byl do roku 1755, kdy ho Lukáš Skoumal pro nemoc a velké dluhy předal švagrovi Václavu Härinkovi. Härinkové, po kterých mlýn nesl jméno až do svého zániku, v něm mleli do roku 1799. V tomto roce mlýn prodal Josef Herink Vojtěchu Honsovi za 5000 zlatých rýnských. V roce 1808 mlýn koupil Matěj Radašovský za 17 900 zlatých v bankocetlích, ale již za dva roky ho prodal Antonínu Skuhrovskému. Roku 1841 mlýn koupil Matěj Souhrada, v roce 1847 přešel na Karla Souhradu a po patnácti letech na jeho manželku Marii. V roce 1882 se na mlýn přiženil Václav Tyl.

Roku 1910 ho koupili Anna z Hardtmuthu a Olivier hrabě Lamezan - Salins a po deseti letech přešel na Mathildu Lamezan Salins. V roce 1926 koupil objekt jeho dosavadní pachtýř Josef Šváb. Po jeho smrti v roce 1938 mlýn převzal Ferdinand Šváb, který se stal se stal posledním panem otcem. Objekt mlýna čp. 32 byl zbourán před napuštěním přehrady. Na jeho místě před polovinou devadesátých let vyrostla štíhlá budova malé vodní elektrárny.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

před r. 1672 Jan Jílovec (+před 1695) s manž. Kateřinou (1632-1702)
1692 Jiří Jílovec

1695 zeť Pavel Skoumal ze Šimanovského mlýna, manž. Anna Jílovcová, 1710 mu byl připsán mlýn za 172 kop a 10 grošů
1728 Pavel Skoumal zvaný Jílovec (zemř. před r. 1734)

14.4.1735 Jan Skoumal (+1741) s manž. Barborou, mlýn stále šacován na 172 kop 10 gr.

únor 1742 vdova Barbora provd. za Jakuba Dubského

1742 Lukáš Skoumal (příbuz. vztah nejasný)

1750 Antonín Vojta

1755 Lukáš Skoumal pro nemoc a velké dluhy předal mlýn švagrovi Václavu Herinkovi (Häringovi)

1761 Jan Herink zvaný Vaněček nebo Jílovec

1790 syn Josef Herink

1799 prodal Vojtěchu Honsovi

1808 koupili Matěj a Jisefa Radašovští

1810 prodali Antonínu Skuhrovi a manž. Anně, dc. Valentýna Majera z Nového mlýna v Písku

1841 mlýn prodali Matěji a Františce Souhradovým

1847 syn Karel Souhrada s manž. Marií, roz. Hanusovou z Vodňan

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1862 vdova Marie Souhradová

1882 zeť Václav Tyl, mlynář z Ejpovic u Plzně s Marií roz. Souhradovou

mlýn měl 3 složení, zaměstnáni 2 mlynářští pomocníci, čeledín a 3 služky

7.2.1910 zakoupili Anna, šlechtična z Hardmuthu a hrabě Olivier Lamezan-Salins, rytmistr ve výslužbě v Českých Budějovicích

13.1.1911 zahájeno vodoprávní řízení olbhledně využití vody z Otavy k výrobě elektřiny

1910 nájemce Antonín Majer z Varvažova s manž. Annou ze Smetanovy Lhoty

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První světová válka (1914–1918)

1914 nájemci Josef (1886-1938) a Antonie (1891-1950) Švábovi

První republika (1919–1938)

1920 zdědila Mathilda Lamezan-Salins

1926 mlýn odkoupili Josef Šváb (+1938), vyučený kovář, s manž. Antonií, roz. Kraftovou z Veselíčka

k mlýnu patřilo 49 korců pozemků

1938 převzal syn Ferdinand Šváb (*1912 v Saníku u Jetětic) s manž. Františkou Tichavovou z Ražic

stárek Václav Kostohryz, mlynářský Jan Köck z Vimperka, čeledín a 2 služebné

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

ve mlýně letní byty, jezdila sem herečka Blanka Bohdanová

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

zbořen před výstavbou Orlické přehrady, Švábovi se odstěhovali do Jelenců u Příbrami

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hering
Jílovec
Šváb
Skoumal
Härink
Häring
Honsa
Hons
Radašovský
Skuhrovský
Souhrada
Tyl
Vaněček
Skuhra
Vojta
Herink

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1677 Jan Jílovec
1692 Jiří Jílovec
1695-1728 Pavel Skoumal (zv. Jílovec)

1735-1741 Jan Skoumal

1742 Jakub Dubský

1742-1755 Lukáš Skoumal

1750 Antonín Vojta (nájemce)

1755-1761 Václav Härink

1761-1790 Jan Herink (zv. Vaněček nebo Jílovec)

1790-1799 Josef Herink

1799-1808 Vojtěch Hons

1808-1810 Matěj Radašovský

1810-1841 Antonín Skuhra (Skuhrovský)

1841-1847 Matěj Souhrada

1847-1862 Karel Souhrada

1862-1882 Marie Souhradová

1882-1910 Václav Tyl.

1910-1920 Anna z Hardtmuthu a Olivier hrabě Lamezan - Salins

1910 Antonín Majer (nájemce)

1920-1926 Mathilda Lamezan Salins

1926-1938 Josef Šváb (od 1914 nájemce)

1938- Ferdinand Šváb

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

Na mlýně se odehrává první román F.X.Svobody "Probuzení" z roku 1893.

Mlýn pravděpodobně existoval již v 16. století. První známá písemná zmínka je z roku 1710, kdy mlynář Pavel Skoumal kupuje mlýn. Dalším majitelem od roku 1755, Václav Häring. V roce 1799 kupuje mlýn Vojtěch Hons. Následuje r. 1808 Matěj Radašovský. Po něm v roce 1810 Antonín Skuhrovský. Matěj Souhrada kupuje mlýn r. 1841, v držení této rodiny zůstává mlýn až do roku 1910. Kdy ho kupuje, hrabě Lamezan-Salins. Zhruba kolem roku 1924 je znám mlynář Josef Šváb, jenž měl mlýn propachtován. Ten ho také v roce 1926, kupuje. Rodina Švábova držela mlýn i před rokem 1945. Mlýn byl zbořen při výstavbě přehrady. V 90. letech dvacátého století, byla na jeho místě postavena MVE.

(Zdeněk Pechar)

Mlýn je vyobrazen na:

Veduta, ručně malovaná mapa

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Na rozdíl od okolních mlýnů na Otavě nebyl průjezdní, byl oplocen vyšší zídkou

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1882: 3 složení
Ferdinand Šváb si postavil výtah na pytle vlastní konstrukce

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 3 kola na spodní vodu, hltmost 2,18 m3/s, spád 1,15 m, výkon 11,5 HP

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930: 3 kola na spodní vodu, hltmost 2,18 m3/s, spád 1,15 m, výkon 11,5 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorJiří Fröhlich

NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem

Rok vydání2000

Místo vydáníPísek

Další upřesněnís. 54-55

AutorJiří Fröhlich

NázevStará Otava mezi Pískem a Zvíkovem

Rok vydání2000

Místo vydáníPísek

Další upřesněnís. 54-55

AutorJaroslava Pixová

NázevTam, kde zpívala řeka aneb čarovná léta kolem Smetiprachu

Rok vydání2014

Místo vydáníPutim

Další upřesněnís. 55-60

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 26

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky

Rok vydání2005

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 100

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Náčrt polohy otavských mlýnů Jiloveckého, Topinkovského, Šimanovského, Tlučkovského a Smetiprachu, jakož i Kavkovských chalup na Otavě (SOa Třeboň), 1719 - 21, © Pinsker