Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn na Moštěnce tu byl odedávna, od r. 1675, snad už od dřívějška, se na něm držel rod Otáhalů.
1760 Antonín Weiser
1830 Josef Stinička
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Před 1. světovou válkou mlýn od p. Váchy zakoupil Vincenc Šopek, který ho přenechal svému synovi Karlovi a ten ho v r. 1914 přenechal svému synovi Milošovi. Mlýn pod vedením Miloše Šopka vzkvétal, nechal ho vybavit dvěma novými turbínami, zavedl do mlýna elektriku a telefon.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn fungoval až do r. 1948, kdy byl znárodněn, mletí obilí zde ustalo a z celého objektu se staly jen sklady a stáje JZD
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1960 ukončeno mletí, nadále fungoval jako míchárna mouky pro pekárny
Vývoj po roce 1989
1995 ukončen provoz míchárny mouky
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Otáhal Šopek Stinička Vach Weiser Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1760 Antonín Weiser
1830 - Josef Stinička
1911 - Antonín Vach (RR)
1913 Vincenc Šopek
1914 Miloš Šopek
1930-1939 - Karel Šopek (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
