Historie
Obecná historie:
Panský mlýn ve Slavkově se vším co k němu od starodávna náleží prodal 1. října 1688 František Dominik svobodný pán Podstatský z Prusinovic mlynáři Matěji Mellarovi za 115 tol. sl. Při prodeji položil nový majitel mlýna 15 tol. Poté měl každoročně skládat po 5 tol. až do vyplacení celé sumy. Když Matěj Mellar 21. listopadu 1702 zemřel, zbývalo ještě za mlýn vrchnosti zaplatit 35 tol. Ty uhradil nový majitel mlýna Jan Motyka (manžel Mellarovy dcery Marianny). Po smrti Jana Motyky v září 1725 hospodařila na mlýně dalších šest let vdova než 14. června 1731 prodala slavkovský mlýn svému nejstaršímu synu Antonínu (1708-61) za 165 tol. Kromě kupní sumy zaplatil nový majitel i obvyklé 10% laudemium.
Po jeho smrti hospodařil na mlýně jeho syn Šimon (* 10. října 1738), který 30. září 1773 prodal moučný mlýn se vším, co k němu náleží, s loukami a zahradami svému mladšímu bratru Janovi (* 5. května 1745) za 400 tol. sl. nebo-li 480 zl. rýn. Z manželství Jana Motyky s Kateřinou Schneiderovou uzavřeného 23. ledna 1774 ve slavkovském farním chrámu sv. Anny se narodilo osm dětí: Mechtilda Josefa (* 13. března 1776), Antonín Jan (* 13. června 1778), Aloisie Jana (*12. června 1779), Josefa Gertruda (* 16. března 1781), Marie Anna (* 28. prosince 1783), Eleonora Anastázie (* 19. srpna 1787), Kateřina Terezie (* 28. února 1791) a Tekla (* 20. září 1793).
Sňatkem s dcerou (Aloisií) Janou převzal mlýn Josef Satke, syn mlynáře z Melče. Mlýn byl podle svatební smlouvy ohodnocen na 2000 zl., z nichž 500 zl. připadlo prodávajícímu mlynáři a jeho ženě, 300 zl. činil „dědický podíl“ manželky nového mlynáře a zbývajících 1200 zl. bylo rozděleno na šest dílů pro šest žijících dcer Jana Motyky. Jejich podíly jim měl Josef Satke vyplatit až dosáhnou 24 let (tj. plnoletosti). Z manželství Josefa Satka s Janou Motykovou se narodila jediná dcera Aloisie a brzy po jejím narození matka zemřela. Josef se pak 18. ledna 1801 oženil s její mladší sestrou Josefou, která mu dala budoucího dědice mlýna Ondřeje (* 29. listopadu 1802). Po její smrti se Josef Satke ještě dvakrát oženil.
Po smrti Josefa Satka koupil mlýn na základě jeho testamentu syn Ondřej Satke za 2116 zl. 15 kr. k. m. Ondřej byl dvakrát ženatý. Poprvé s Žofií Frankovou a podruhé s Jenovéfou Fitzkovou.
Když Ondřej Satke zemřel, provdala se vdova za Bernarda Schulze, který pak na mlýně hospodařil do doby, než jej převzal syn Ondřeje Satka z prvního manželství Antonín (* 22. května 1846). Ten byl také posledním vodním mlynářem ve Slavkově, protože někdy na konci 19. století se ve mlýně přestalo mlít obilí. Podle sčítání lidu z roku 1911 už mlýn sloužil jako zemědělská usedlost a Antonín Satke kromě zemědělství provozoval jako vedlejší činnost hostinskou živnost.
(Pavel Solnický)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Panský mlýn ve Slavkově se vším co k němu od starodávna náleží prodal 1. října 1688 František Dominik svobodný pán Podstatský z Prusinovic mlynáři Matěji Mellarovi za 115 tol. sl. Při prodeji položil nový majitel mlýna 15 tol. Poté měl každoročně skládat po 5 tol. až do vyplacení celé sumy. Když Matěj Mellar 21. listopadu 1702 zemřel, zbývalo ještě za mlýn vrchnosti zaplatit 35 tol. Ty uhradil nový majitel mlýna Jan Motyka (manžel Mellarovy dcery Marianny). Po smrti Jana Motyky v září 1725 hospodařila na mlýně dalších šest let vdova než 14. června 1731 prodala slavkovský mlýn svému nejstaršímu synu Antonínu (1708-61) za 165 tol. Kromě kupní sumy zaplatil nový majitel i obvyklé 10% laudemium. Po jeho smrti hospodařil na mlýně jeho syn Šimon (* 10. října 1738), který 30. září 1773 prodal moučný mlýn se vším, co k němu náleží, s loukami a zahradami svému mladšímu bratru Janovi (* 5. května 1745) za 400 tol. sl. nebo-li 480 zl. rýn. Z manželství Jana Motyky s Kateřinou Schneiderovou uzavřeného 23. ledna 1774 ve slavkovském farním chrámu sv. Anny se narodilo osm dětí: Mechtilda Josefa (* 13. března 1776), Antonín Jan (* 13. června 1778), Aloisie Jana (* 12. června 1779), Josefa Gertruda (* 16. března 1781), Marie Anna (* 28. prosince 1783), Eleonora Anastázie (* 19. srpna 1787), Kateřina Terezie (* 28. února 1791) a Tekla (* 20. září 1793). Sňatkem s dcerou (Aloisií) Janou převzal mlýn Josef Satke, syn mlynáře z Melče. Mlýn byl podle svatební smlouvy ohodnocen na 2000 zl., z nichž 500 zl. připadlo prodávajícímu mlynáři a jeho ženě, 300 zl. činil „dědický podíl“ manželky nového mlynáře a zbývajících 1200 zl. bylo rozděleno na šest dílů pro šest žijících dcer Jana Motyky. Jejich podíly jim měl Josef Satke vyplatit až dosáhnou 24 let (tj. plnoletosti). Z manželství Josefa Satka s Janou Motykovou se narodila jediná dcera Aloisie a brzy po jejím narození matka zemřela. Josef se pak 18. ledna 1801 oženil s její mladší sestrou Josefou, která mu dala budoucího dědice mlýna Ondřeje (* 29. listopadu 1802). Po její smrti se Josef Satke ještě dvakrát oženil.
Po smrti Josefa Satka koupil mlýn na základě jeho testamentu syn Ondřej Satke za 2116 zl. 15 kr. k. m. Ondřej byl dvakrát ženatý. Poprvé s Žofií Frankovou a podruhé s Jenovéfou Fitzkovou. Když Ondřej Satke zemřel, provdala se vdova za Bernarda Schulze, který pak na mlýně hospodařil do doby, než jej převzal syn Ondřeje Satka z prvního manželství Antonín (* 22. května 1846). Ten byl také posledním vodním mlynářem ve Slavkově, protože někdy na konci 19. století se ve mlýně přestalo mlít obilí.
1836 Ondřej Satke
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Podle sčítání lidu z roku 1911 už mlýn sloužil jako zemědělská usedlost a Antonín Satke kromě zemědělství provozoval jako vedlejší činnost hostinskou živnost.
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Mellar
- Motyka
- Satke
- Schulze
- Gallus
- Schulz
Historie mlýna také obsahuje:
1688-1702 Matěj Mellar
1702-1725 Jan Motyka
1725 Marianna Motyková-Mellarová
1731-1761 Antonín Motyka
1761-1773 Šimon Motyka
1773 Jan Motyka
Josef Satke
1836 Ondřej Satke
Bernarda Schulz
1890 - Anton Satke (RR)
1930 Adolf Gallus
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: