Hejhovský, Bargerův, Městský, Pichlův mlýn, mlýn Pod Mostem

Vybudován za biskupa Tobiáše z Bechyně (1278-1296)

1379 o čtyřech kolech, mlynář Otyk za urburní útok 1 kopu a 4 gr.

1601 mlynář Hejha

1651 Soupis poddaných podle víry mlynář Jan Radin (35 let), měšťan, manželka Salomena (25), nájemník Jan Benda (47), měšťan, manželka Anna (40), dcera Voršila (14), všichni  katolíci

1654 Adam Radim

1660 Martin Kutil

1677 Bohuslav Kropáček (zároveň i na panském mlýně)

1685-1687 Mařenka Velinská, u mlýna valcha

1693-1700 koželuh Šimon Trnka

za něho postihla mlýn blíže neurčená pohroma, vdova Barbora se sirotky opustila mlýnskou živnost, 1710 připomínána v nově vystavěném domě u vody v těsné blízkosti mlýna. Na tomto místě 1719-1727 uváděn Jan Trnka.

poč. 18. stol. mlýn obnoven

1713-1721 Jan Hrdlička, zvaný Havlíček

1721-1722 Viktorin Hrdlička

1723-1727 Pavel Skopec z Třeboně

1738-1752 Štěpán Janda

1752-1754 Martin Honsa

1764-1793 Karel Honsa s manželkou Alžbětou

před 1785 mlýn patrně sloučen se stavením někdy Barbory Trnkové

1793-1799 syn Vojtěch Honsa

obytné stavení vyhořelo

červenec 1799 mlýn se čtyřmi složeními, šesti stoupami, pilou, spáleništěm domu a rolemi zakoupil Josef Vaněček s manželkou Marianou

3.12.1802 manželé Vaněčkovi postoupili mlýn Tomáši Semanovi a jeho manželce Kateřině za 24.150 zlatých a výměnou přijali Starotáborský mlýn za 14.000 zl.

1804 mlýn koupil Tomáš Samec za 29.100 zl. a zůstal zde až do smrti do roku 1820

mlýn zdědil syn Vojtěch Samec, hospodařil zde 1830-1888

1840 majitel František Samec

1880 ve mlýně zaměstnáni 2 stárci, 2 mládci, prášek, učeň a služka

1888-1892 Jan a Emilie Samcovi

1889 mlýn zmodernizován

V lednu 1890 u krajského soudu v Č. Budějovicích zapsaná firma "Jan Samec". (RR)

1892-1902 syn Jan Samec

1894 v mlýně instalováno dynamo, mlynář vyjednával o prodeji přebytků elektřiny k osvětlení města, k dohodě kvůli neshodám v platebních podmínkách nedošlo

1897 nařízeno zrušit slup na chytání ryb

1902-1918 Josef Karásek, syn mlynáře z Kostelce nad Labem, s manželkou Augustou, roz. Vranou z Třebešic  (1869-1918)

12.5.1906 zemřel Jan Samec

1916 zamítnuto odvolání ohledně zrušení slupi

1918 po smrti manželky Josef Karásek prodal mlýn za 200.000 K Ladislavu Bargerovi a jeho manželce Augustě, nájemcům dvora v Jarošovicích (původem z Kutné Hory)

mlýn vede stárek František Pichl

1919 na mlýně zřízena turbína

1922 ve mlýně zaměstnáno 5 pomocných sil, týdně se semele 200 q obilí, celkový majetek L. Bargera činí přes milion korun

1930 majitel Ladislav Barger

1956 zastaven provoz, stavebně v špatném stavu

původně se počítalo jen s demolicí mlýnic a adaptací obytné části na 2 bytové jednotky, od toho však bylo pro přílišnou nákladnost upuštěno a mlýn demolován celý

mlýn oceněn na 110.573 Kč, což však po měnové reformě činilo pouhých 34.663 Kč, odvolání zamítnuto

1960 mlýn demolován před napouštěním přehrady Orlík, materiálem zavezena sousední stoka