Historie
Obecná historie:
Historie tohoto vodního mlýna ležícího na Kamínkovském potoce na samotě jihozápadně od Touboře nebyla podle minima dochovaných archivních dokladů příliš dlouhá.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn vznikl někdy po roce 1826, protože není zachycen na Císařském povinném otisku k tomuto datu.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 mlýn vlastní Alois Krejčí.
K mlýnu nebylo žádných polí.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Objekt od roku 1938 vlastnil Bedřich Sedláček z Touboře, který jej pronajímal. Před tímto rokem objekt patřil mlynáři Janu Filovi, který jej jako nájemce znovu začátkem 40. let provozoval. Na velmi krátkou dobu někdy kolem přelomu roku 1939 – 1940 byl v nájmu mlynář Petr Trávníček.
Majetkoprávní situace a informace o provozovateli živnosti byla tehdy nejasná i Mlynářskému ústředí v Praze, které se roku 1941 písemně dotazovalo na obec, komu mlýn patří a kdo provozuje mlynářskou živnost.
V listopadu 1941 byl mlýn zastaven a zřejmě již nikdy nebyl spuštěn. Majitel mlýna žádal Československý svaz pro hospodaření s obilím o poskytnutí 500 K zálohy jako náhradu za uzavřený mlýn, na kterou ale neměl nárok, jelikož nebyl jeho provozovatelem. V srpnu roku 1945 okresní komise v Boskovicích konstatovala, že mlýn není schopen provozu.
Lze se tak domnívat, že provoz mlýna nebyl po druhé světová válce nikdy obnoven.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Mezi lety 2006 - 2009 byl mlýn zbořený a nahrazený novostavbou.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Fila Trávníček Krejčí Sedláček Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1930 Alois Krejčí
Jan Fila
1938 Bedřich Sedláček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
