Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1534 - Jan Sedlnický dal stavět jez na řece Ostravici asi 10 km jižněji proti proudu a to u Vratimova. Jez totiž nemohl nikde vystavět, aniž by se na levém břehu nedotýkal moravské strany. Pouze u Vratimova pod Zaryjemi tekla Ostravice po dřívějších povodních po pozemcích Jana Sedlnického, které se v těchto místech rozprostíraly nejen na pravém, ale i levém břehu proti Paskovu. Práce na vybudování této strouhy (struhy), později zvané úředně Slezským náhonem, pokračovaly velmi rychle, protože již v r. 1534 začal s výstavbou nových mlýnů na Vratimově, Kunčicích a polské Ostravě. Strouha vedla z Ostravice od Vratimova přes Kunčice, Kunčičky na Zárubek, kde ústila do řeky Luciny. Mlynáři měli právo pálit i lihovinu.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Nejstarší známý mlynář byl z konce 18.stol. Karel Galuška (manželka Rozina) který prodal mlýn 11.3.1812 mlýn Viktoru Kučovi z Marklovic za 1406 zl s těmito závazky k vrchnosti: odvádět v době sv. Řehoře do Michala 6 zl., 3 a ¼ čtvrtní pšenice, 5 a ¼ čtvrtně žita, 27 čtvrtní ječmene a to krom daní. Za to co 2 roky obdrží 1 buk v ceně 2 slezských tolarů na opravu mlýnské soupravy, volnou pastvu na hrázi rybníka Bahňáče a mlýnská strouha mu byla vyčištěna „robotou“
1.12.1824 koupil mlýn jakub Billert, mlynář z Frenštátu za 2.500 zl
15.12. 1824 dědí mlyn jeho syn Josef Billert
12.11. 1869 kupuje mlýn Jose Zajonc za 7.025 zl.
Dalším majitelem se stal Jan Teltschigl, který prodává mlýn Severní dráze, která mlýn upravila na byty pro úředníky a dělníky dolu Alexander.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V 70. letech 20. stolení budova musela ustoupit nově budované čtyřproudé Frýdecké.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Galuška
- Kuča
- Billert
- Zajonc
- Teltschigl
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
