Poslal Jiří Novák, jinov@volny.cz pro případné dotazy
Stručný výtažek ze životopisu mého dědy Vincence Čeňka Strnada:
„Narodil jsem se 29.10.1910 v Rybníkách, mlýn Vojířov, na říčce Kocába. Otec se nevrátil z první světové války, matka zemřela ve 33 letech, mě určila jako dědice mlýna, měl jsem 4 roky, bratr 2roky. Vychovala nás sestra otce v Milíně u Příbrami. Mlýn a hospodářství spravoval sirotčí soud v Dobříši. Vyučil jsem se mlynářem. Celý můj majetek sirotčí soud pronajal mým příbuzným, jen za opravy. Do mojí plnoletosti neměl jsem žádné peníze z nájmu. Majetek jsem převzal a pronajal na 6 let jinému mlynáři. Do 27 let jsem pracoval v různých mlýnech, provandroval celé Čechy, pamatuji se na všechno, co jsem prožil. V r. 1937 jsem se oženil, manželka byla majitelkou mlýna a hospodářství 8 ha v Hubenově. 1939 jsme objekt prodali a nastěhovali se do mlýna Vojířov v Rybníkách., který se dědil v naší rodině po několik století. Hned jsme udělali nástavbu mlýna, zařízení nově továrnou „Prokop“ Pardubice, žitná strana a pšeničná. Turbína nová Francisova….
„Budovali jsme 16 let, nástavba obytné budovy, nový vepřín, stodola, vše bylo po nájemnících
Nejstarší doložení předci:
Josef Strnad, mlynář Rybníky čp.9, nar. 1815-1820 – přesně nevíme
jeho manželka Anna Strnadová, roz, Štětková z Litně
Jejich syn Josef Strnad, mlynář Rybníky čp, 9, nar.18.3.1843, zemř. 22.1.1906,
jeho manželka Josefa Strnadová, roz. Jungbauerová, Liteň čp. 39 okr, Beroun
jejich syn Vincenc František Strnad, mlynář Rybníky čp.9, nar. 26.7.1882, zemřel 14.2.1916 jako válečný zajatec na ostrově Asinara na choleru a tyfus, pochován tamtéž. Nejprve v srbském zajetí, následoval několikaměsíční hladový pochod přes Balkán, pak italské zajetí, převezen z Valony (Albanie) lodí Regina Elena 3. ledna 1916.
( dokumenty, lodní lístek, souhrnně Deník zajatce v I.sv,válce, od Josefa Šrámka. Konkrétní informace z osobního svědectví paní novinářky Lucie Ch., dále literatura Asinara – Italský Alacatraz a jiné dokumenty.)
Jeho manželka Františka Strnadová, roz. Kovářová, nar. 22.1.1885, zemř. 2.7.1916, Rybníky
Jejich synové
Vincenc ( Čeněk) Strnad, mlynář Rybníky čp.9, nar.19.10.1910, zemř. 10.5.2000 Řitka
Jeho manželka Emilie Strnadová, roz. Tučková, nar.6.3.1917 Jabloňov č.8, okr. Velké Meziříčí, zemř. 4.4.2001 Dobříš
František Strnad, jeho bratr, odešel do pohraničí, jeho rodina v Plzni
Děti mého dědy:
Marie Vopatová, roz. Strnadová, nar. 8.12.1937 Hubenov, zemř. 2018
Ludmila Pudilová, roz. Strnadová, nar. 13.9.1939 Rybníky
Emilie Nováková, roz. Strnadová, nar. 8.3.1941 Rybníky, moje matka
Jindřiška Bechyňová, roz. Strnadová, nar. 19.1.1948 Příbram
Dále již neuvádím potomky
Historie: ( chronolgicky podle dokumentů)
Protokol sepsaný v Rybníkách dne 22.července 1877 od vyslané komise c.k. okresního hejtmanství v Příbrami.
Přítomní: c.k. okresní tajemník František Mlejnek, Josef Strnad, vlastník mlýna č.9 v Rybníkách
Přísežní zeměměřič: Čeněk Sochovský
Předmět:
Jest výměrem c.k. okresního hejtmanství ze dne 22.července 1877 č. 7119 na dnešní den ustanovená místní komise ohledací za příčinou zařízení normálního znamení/cejchu při jezu, kterým se vodu k mlýnu č.9 v Rybníkách hradí.
Přijda na místo předmětu shledala komise následovně:
Mlýn tento leží na potoce Kocábě jihovýchodně od místa Rybníky pozůstává o dvouch složeních vrchní vodou hnaných, na něž se voda shání zájezkem od severozápadního rohu dřevěné stodoly č. st.par.29 proti potoku č.parc.460---105mtr. Měřeno.
Zájezek tento 15,6mt dlouhý jest z kamene zařízený a shání vodu do mlýnské stoky č.p.460.
Anť posud žádného normálního znamení při zájezku tomto nastává, vzat se za základ tohoto měření nynější stav zájezku a sice prostřední výšce tohoto.
Tento bod ustálil se následovně:
V místě od prodlouženého zájezku po potoce 4,4mt vzdáleného vztýčená na prodloužený směr tento kolmice 4,5mtr dlouhá, v jejíž koncovém bodu vykopaná 1,2mtr hluboká jáma, na jejíž spodek vložena kamenná plotna a na tuto postaven dřevěný 0,20 do čtverce silný a 0,80mtr dlouhý kůl, kterýž spodem dvěma kříž tvořícími rameny opatřen jest.
Do plochy vrchní železné desky, kteráž se na kůl čtyřmi hřeby upevnila, vražen tak zvaný normální hřebík. V desku jsou vytlučena písmena J.S. a letopočet 1877.
Na to byl kůl na sucho kameny obezděn a tak urovnán, že vršek normálního hřebu o 0,095 mtr nížeji leží nežli nejvyšší plocha prostředku nynějšího zájezku.
Tento takto upravený kůl byl plotnou z mlýnského kamene pokryt a tato zemí zaházena.
Vršek kůlu jest o 0,25 nižší nežli terain vůkolní pastviny č.p.250.
Toto normální znamení nalézá se od výše popsaného rohu stodoly 99,0 mtr vzdáleno.
Na mlýn tento táhne se vody dvěma stavidly, jejichž práh / vršek tohoto/ o 0,60 mtr. Nížeji leží nežli vršek jezu a neb 0,505 mtr nížeji leží nežli vršek normálního hřebíku.
Po přečtení technického shledání se vyjádřili manželé Josef Josefa Strnad, vlastníci mlýna č.9 v Rybníkách, že proti zařízení normálního znamení, potažlivě pevného bodu, jak jim právě přečteno, nic k namítání nemají a s tímto bodem úplně srozuměni jsou.
Z pohraničních sousedů, ač představenstvem vyrozuměni byli, se nikdo nedostavil.
Mlejnek v.r. Josef Strnad, v.r.
c.k.okr. tajemník
Čeněk Sochovský v.r. Josefa Strnadová v.r.
Výměr Úřad „okresního národního výboru V Příbrami“, pobočka Dobříš tel 87
ze dne 10.9.1940 č.j. 21443
K Vaší žádosti ze dne 23.6.1939 o udělení povolení ku používání mlýnské provozovny s motorickým pohonem, bylo dne 6.9.1940 konáno předepsané živnostensko-policejní místní šetření při němž bylo shledáno následující:
Mlýn je stavba zděná jednopatrová s podkrovím široká 9,85 dlouhá 14,90. Část stavby je přízemní, část je nastavena na staré mlýnici. Střecha je sedlová, krytina je tašková. Mlýn nachází se na parcele č.9 v Rybníkách na „Vyňovském potoku“, který je přítokem Kocáby. Bezprostřední okolí mlýna není zastavěno, mimo obytný domek majitele mlýna, který je přízemní a je od mlýna oddělen požárovou zdí přízemní, podkroví je přístupné z manipulační podlahy patra.
Přízemní část mlýna je používána z části za strojovnu, z části za lednici pro vodní kolo a sklad. Příčka mezi lednicí a skladem není dosud provedena. Světlá výška je 2,40m a podlahy chybí. Denní osvětlení strojovny děje se 2 okny 60x50cm a vchod je dveřmi 130x200cm přímo ze dvora. Dveře jsou dovnitř k otvírání. Sklad je osvětlen oknem 100x60cm. Ze strojovny projektované dveře do mlýnice nejsou dosud provedeny. Strop je betonový a tvoří současně střechu nad strojovnou a mlýnským kolem. Zařízení popsaných místností pozůstává z naftového motoru „ Stehlík, Radešínská svratka“, o výkonu10-12 Ks, jehož výfuk je vyveden nad betonovou střechu železnou rourou. Mlýnské kolo na svrchní vodu má výkon ccm 6 Ks.
Mlýn vlastní:
1. V suterénu, přístupném přímo ze dvora dveřmi 100x200cm,otevírajícími se dovnitř a schodištěm z válcové stolice jest hlavní transmise, která je po celé délce zapažena dvojtyčovým dřevěným zábradlím. Dynamo pro osvětlení 1-1/2 Ks je připojen k hlavní transmisi.
2. V přízemí, které je přístupné z vyvýšeného terénu přímo z venku z protilehlé strany mlýna dveřmi 125x220cm dovnitř k otvírání jsou umístěny: loupačka 1 jednoduchá a j dvojpárová válcová stolice a šrotovník. Současně je tam spodní část míchačky na mouku a spodky kapsových výtahů.
3. I poschodí mlýna je manipulační podlaha, která je přístupná přes půdu obytné budovy a je bez strojního zařízení mimo procházejících výtahů a sil na mouku a míchačku.
4. V podkroví, které je přístupné z I.patra dřevěnými schody je prachový vyssévač s trierem 2 vyssévače a 1 rovinný vyssévač a reforma.
Mlýn je kryt taškami, podlahy jsou dřevěné, komunikační schodiště rovněž dřevěné. Přrozené osvětlení v každém patře je dvěma velkými železnými okny 100/200 svrchní sklápěcí ventilací. Umělé osvětlení je elektrické, rozvedeno v trubkách.
Vzhledem k tomu, že výše popsaná provozovna byla provedena dle předpisů stavebního řádu a dle plánu při tomuto řízení schválených – a že při ní bylo šetřeno též předpisů daných k ochraně dělnictva a v ní zaměstnaného a že, jak zjištěno, při tomto místním šetření, nebude s provozováním živnosti ve mlýně ohrožen ani zájem veřejný ani soukromý, uděluje Vám politická expozitura v Dobříši na základě ustanovení paragrafu 30. živnostenského řádu povolení ku používání mlýnské provozovny za těchto podmínek:
1. Přechody přes vrchní náhon nad i pod vrchním kolem musí býti řádně přemostěny.
2. Ve strojovně budiž zřízena podlaha tak, aby světlá výška byla alespoň 2,60cm. Podlaha budiž provedena z dusaného betonu. Vstup do mlýna ze strojovny budiž dodatečně proveden.
3. Příčka mezi skladem a místností vrchního kola „ lednice“ budiž dodatečně provedena, aby tím vodní kolo bylo bezpečně odděleno od skladu. Přístup do lednice budiž proveden dveřmi 80 x 200 cm., do skladu otvíratelnými a zařízenými na uzamčení a opatřenými nápisem „ přístup zakázán.
4. Sklad a lednice buďte opatřeny elektrickým osvětlením, provedeným dle předpisu E S ČM pro místnosti vlhké. Ve skladu budiž provedena betonová podlaha.
5. Hlavní vchod do mlýna a vchod do strojovny buďte zařízeny k otvírání na venek.
6. Naftový motor tj. setrvačník, řemice a řemenybuďtéž na přístupných stranách ohraženy.
7. Betonová podlaha v suterénu mlýna budiž řádně vyspravena.
8. Ohražení válcových stolic budiž doplněna a ve mlýnici budiž vyvěšen zákaz mazání a čištění strojů za chodu.
9. Pro zaměstnance budiž opatřena řádná místnost obytná dřevěnou podlahou, náležitě osvětlena a větratelná, v zimě vytápitelná a opatřena nutným nábytkem a umývacím zařízením.
10. Dvéře, spojující mlýn a půdu nad obytnou částí buďtéž oplechovány.
11. V provozovně budiž umístěn na viditelném místě blízko vchodu náležitý počet džberu na vodu a v každém patře mlýnice budiž umístěn na viditelném a lehce přístupném místě hasicí přístroj.
12. Manipulační podlaha nesmí býti přetěžována nahromaděným melivem. Pytle smějí býti uskladňovány toliko do výše 1 m.
13. V závodě budiž po ruce skříňka s prostředky pro první pomoc v úraze a dostatečnou zásobou jodové tinktury a obvazového materialu.
14. Pro případ požáru budiž postaráno o bezpečný východ zaměstnanců z provozovny okny po žebříku vně mlýnské budovy.
Živnostenskému úřadu zůstává vyhraženo, jestliže by pro sousedstvo provozovny nastaly závady ze stanoviska živnostenské policie nepřípustné, aby nařídil dle svého uvážení přiměřená opatření, jimiž by tyto závady byly odstraněny nebo na přípustnou míru zmenšeny a majitel provozovny bude povinnen opatření úřadem nařízená provésti.
Jakmile provozovna dle těchto předepsaných podmínek bude zařízena, b uduž o tom podána písemná zpráva politické expozituře v Dobříši a to nejpozději do 1./1. 1941.
Z tohoto výměru – pokud jím výše uvedené podmínky byly uvedeny – lze se do 15 dnů odvolati k zemskému úřadu v Praze prostřednictvím politické expozitury v Dobříši.
Jeden schvalovací doložkou zdejšího úřadu opatřený plán Vám zároveň vracím.
Za okresního hejtmana:
Rada politické správy:
Kuřil v.r.
Politische Expozitur in Doberschisch
Tel. Čís.48
Č.j. 5449/41 Dne 25.3.1941
Výměr
Pan Čeněk Strnad, majitel mlýna
Rybníky čp.9.
Věc: Stavba turbiny – vodoprávní povolení
Podáním ze dne 15.listopadu 1940 zažádal jste o vodoprávní povolení ku zřízení Francisovy turbiny kašnové s horizontálním hřídelem o výkonnosti 10 HP ve mlýně čp. 9 v Rybníkách a předložil jste za tím účelem k projednání příslušný projekt.
O této žádosti a projektu bylo dle vyhlášky politické expozitury v Dobříši ze dne 2.ledna 1941 č. 27/40 předsevzato dne 6.2.1941 v Rybníkách vodoprávní šetření na místě samém, při němž bylo shledáno toto:
Vyjádření technického znalce:
Majitel vodního díla chce podle předloženého plánu nahraditi stávající kolo na vrchní vodu Francisovou kašnovou turbínou s horizontálním hřídelem o hltnosti 300l/sec. o spádu 3,75 o výkonosti 10HP.
Voda z mlýnského náhonu nahání se přes česlice a regulační stavítko široké 1,5 m do turbínové kašny půdorysných rozměrů 1,5m x 1,8m a z této odpadá turbínou do odpadného kanálu. Konstrukce turbíny jest normálního provedení s regulátorem. Stávající rozměry nadržené vody, jakož i jejího odpadu zůstávají stavbou nedotčeny. Nádrž na náhonu se nezřizuje.
Podrobnosti a přesné rozměry jsou zřejmy z plánu. ( Nedochoval se)
Posudek o projektu:
Projekt je odborně vypracován, takže po technické stránce není žádných námitek.Po stránce vodoprávní poznamenává se toto:
Žadatel předložil opisy úředních dokumentů vodní knihy, ze kterých vysvítá, že jeho vodní dílo bylo v roce 1877 řádně normanováno a jest zapsáno ve vodní knize okresu Příbramského pod položkou č. 90.
V seznamu vodních děl pro vyměření daně z vodní síly uvedené jest toto vodní dílo, ale povolené množství vody pro vodní kolo jest dané hodnotou 126 lit./sec. při spádu 3,8 m.
Projektem požadované množství obnáší 300l/sec. tedy více jak dvojnásobek. Množství 126 lit./sec. považuje se za příliš nízké , skutečným poměrům neodpovídající a souhlasí se zvýšením na 300lit./sec., při kterémžto množství , bude vodní síla na Višňovském potoku lépe využita.
Postavením nové turbíny nebude škodlivě dotknuto žádné stávající vodní právo ani zájem veřejný či soukromý. Navrhuje se proto předložený projekt po stránce vodoprávní schváliti.
Vyjádření zájemníků:
Zástupce obce Rybníky prohlašuje, že proti zřízení turbiny podle předloženého projektu nemá žádných námitek.
Jiní zájemníci se k řízení nedostavili. Žadatel beře výsledek řízení se souhlasem na vědomí. Při tom prohlašuje, že všem níže uvedeným podmínkám vyhoví.
Vzhledem k tomuto příznivému výsledku vodoprávního řízení schvaluje politická expozitura v Dobříši projednaný projekt po stránce vodoprávní se stanoviska veřejného zájmu za nezávadný a uděluje Vám zároveň jako úřad vodoprávní podle ust.§§ 17a 86 zákona o právu vodním ze dne 28.srpna 1870 č. 71 ř.z. žádané vodoprávní povolení ku zřízení projektované turbiny za těchto podmínek:
1. Stavba se provede přesně podle schváleného plánu
2. Úprava se dokončí konce roku 1941. Skončení stavebních prací a dohotovení díla oznámí stavebník politické expozituře v Dobříši za účelem dalšího úředního jednání.
3. Pro případ, že by dané podmínky z ohledů veřejných neb v zájmu sousedstva ukázaly se nepostačitelnými, vyhrazuje si politická expozitura v Dobříši předepsati podmínky další a nařídíti taková opatření, jimiž by shledané závady byly odstraněny.
4. Z tohoto výměru, pokud jím omezení nebo podmínky byly uloženy lze se odvolati do 15 dnů počínaje dnem po doručení následujícím k zemskému úřadu v Praze prostřednictvím politické expozitury v Dobříši.
Návrh zápisu pro vodní knihu:
Pokračování vložky č. 90
Rub. 2. / Rybníky, potok Kocába mlýn Čeněk Strnad Rybníky čp.2
Rub. 3./ Povoluje se přestavba starého kola na vrchní vodu na ležatou Francisovu turbinu o hltnosti 300 lit. /sec. při spádu 3,75 m o výkonnosti 10 HP.
Rub.4./ Žádné.
Rub.5. Povoleno výměrem politické expozitury v Dobříši ze dne 25.3. čj. 5449/41.
Rub.6./ Udržuje majitel vodního mlýna.
Za okresního hejtmana
Rada politické správy
Kuřil v.r.
Abschrift
Bezirksbschoerde in Pibrans /Aussenstelle in Doberschisch/.
Okresní úřad v Příbrami / Pobočka v Dobříši
Zl.č.: 9757/42 Dne 19.6.1942
Výměr
Pan
Čeněk Strnad, mlynář,
V Rybníkách čp. 9
Věc: Č.Strnad, Rybníky; vodoprávní kolaudace turbíny.
K Vaší žádosti ze dne 22.1.1942 o vodoprávní kolaudaci vodní Francisovy turbíny při Vašem mlýně v Rybníkách čp. 9 bylo dne 9.června 1942 konáno příslušné vodoprávní řízení, při němž bylo zjištěno toto:
Turbína byla povolena výměrem politické expozitury v Dobříši č.5449/41 ze dne 25.3.1941. Stavba byla provedena přesně podle schváleného projektu a vodní poměry v přítoku a odpadu vody zůstaly nezměněny. Turbína nachází se již v chodu prozatím jen za účelem osvětlování mlýna a hospodářství, poněvadž provoz mlýna byl t. času zastaven z úředního příkazu.
Vzhledem k příznivému výsledku řízení uděluje Vám okresní úřad v Příbrami / pobočka v Dobříši/ na základě §§ů 17,84 a 86 zák. o právu vodním ze dne 28.3.1870 č. 71 z.z. povolení k používání vodní Francisovy turbíny při Vašem mlýně v Rybníkách čp.9
Zároveň Vás však vybízím, abyste se v nejbližší době postaral o zjištění starého pevného bodu podle zápisu ze dne 22.6.1877. V tom případě, že by se tento pevný bod již nenašel, musel by majitel vodního díla zažádati u okresního úřadu, pobočky v Dobříši o provedení normace nynějšího stavu vodního díla.
Za okresního hejtmana:
Rada politické správy :
Kuřil v.r.
Pozn. psaná rukou: vyřízeno 9/3 1944 bod nalezen
Bohmisch – Māhrisher verband Prag den 10.9.1942
Fűr die Getridewirtschaft Herrn
Českomoravský svaz Strnad Čeněk
Pro hospodaření obilím Műller, Ribnik Nr. 9
Věc: Bestātingnug laut Bestimmung
Des § 5 Abs. 2 der Reg.Vag.
Slg. Nr. 363/38
Podle ustanovení § 5, odst. 2 vládního nařízení č. 363 ze dne 31.12.1938, ve znění vládního nařízení č. 35/194 Sb., kterým se provádí opatření Stálého výboru ze dne 27.10.1938, č. 258 Sb. Českomoravský svaz pro hospodaření obilím
Potvrzuje,
Že následující změnou zařízení mlýna r.č.165, Rybniky č.p.9, Dobříš, pol. okres Příbram, n e r o z š í ř í se jeho výrobní schopnost.
Dosavadní stav:
Pohon:
1. Francisova turbína s vodorovnou hřídelí 300l/vt., spád 3750mm, výkonnost 10KS.
2. Dieselův naftový motor Steklík, jednoválcový, výkonnost 13 KS
Čistírna:
1. Prachový a hrudový hranolový vysévač 2000 x 750 mm.
2. Koukolník neznámého výrobce 1750 x 450 mm
3. Průduchová loupačka Kohout s pláštěm 600 x 500 mm.
Mlecí stroje:
Pro mletí pšenice:
1. Čtyřválcová rýhovaná a porculánová stolice Prokop 500 x 220 x 500 mm
Pro mletí žita:
2. Čtyřválcová rýhovaná stolice Kohout 400 x 300 x 300 mm.
Stroje pro čištění krupic a dunstů:
1. Jednoduchá reforma Kohout 315 mm.
Nový stav:
Pohon:
1. Francisova turbína s vodorovnou hřídelí 300l/vt., spád 3750 mm, výkonnost 10 KS.
2. Elektrický motor AEG, 11 KW.
Čistírna:
1. Prachový a hrudkový hranolový vysévač 2000 x 750 mm.
2. Koukolník neznámého výrobce 1750 x 450 mm.
3. Periodická loupačka Union s pláštěm 800 x 500 mm.
Mlecí stroje:
Pro mletí pšenice:
1. Čtyřválcová rýhovaná a porculánová stolice Prokop 500 x 220 x 300 mm.
Pro mletí žita:
2. Dvouválcová rýhovaná stolice Prokop 600 x 300 mm.
Stroje pročištění krupic a dunstů:
1. Dvojitá reforma Prokop 2 x 265 mm.
Pomocné stroje:
Aspirace:
1. Ssací filtr Union s 2 hadicemi k aspirování žitné stolice.
Provedení změny musí býti Českomoravskému svazu pro hospodaření obilím oznámeno za účelem kolaudace a zápisu do mlynářského řejstříku..
Toto potvrzení vydává se jako průkaz pro živnostenské úřady podle ustanovení § 5, odst.4 cit. vládního nařízení.
Im auftrage podpis nečitelný
Popis mlýnských budov, strojů a inventáře Čeňka Strnada Rybníky č.p. 9 okres Dobříš
Budova:
Mlýnská budova společná s obytným stavením, z toho na mlýnskou provozovnu připadá 10 m na délku, 9 m na šířku. Střecha tvrdá krytina, nová, pořízená současně s nástavbou v r. 1938, opatřená okapovými rourami, bez bleskosvodů. K mlýnské budově se strany severní přiléhá nově postavené skladiště, rozměrů 10 x 6,5 m s kapacitou skladovac 10 vaq. obilí. Skladiště má přízemí a 2 patra, bylo zřízeno s úmyslem, zřídíti v něm sklad mouky a výměnu.
Jeden vchod do mlýna je samostaný ze dvora do podkolí , druhý vchod pro příjem obilí a výdej mouky ze silnice, přímo na válcovou podlahu, třetí vchod je do podkolí z předsíně společné k obytným místnostem. Budova skladiště má rovněž samostatný vchod ze dvora. V patře jsou dveře pro šoupačku na vydávání mouky.
Pohon:
Vodní dílo. Francisova turbína kašnová na vrchní vodu, postavená firmou Union v.r. 1941. Při spádu 3,75 a hltnosti 300 litrů za vteřinu, dává 8 HP. Kašna pro turbinu je betonová a umístěna ve skladišti a jest uchráněna proti mrazu. Napájena je potokem Višňovým a jinými menšími přítoky.
Vodní právo je potvrzeno při stavbě turbiny Okresní politické správy v Příbrami ze dne 19.6.1942. č 9757/42, ve kterém se uděluje na základě zákona o vodním právu používání turbíny mlýnu v Rybníkách čp.9. Služebností vodní právo zatíženo není. Mlýn byl 3 roky mimo provoz a regulace turbíny je zrezivělá a potřebuje opravit.
Elektrický motor:
AEG – 11 KW, 15 HP 220/380V z r. 1942, hodnota 90%. Řemen kožený 9 cm široký, hodnota 70%
Strojní zařízení:
Podkolí:
Popsaný elektromotor.
Transmise po celé délce mlýna, 10 m dl., 60 mm silné, se 6 kuličkov. Ložisky na betonových pilířích, se 6 litěnými a 2 dřevenými řemenicemi.
3 spodky dvojitých výtahů
1 spodek výtahu od míchačky
1 spodek od výtahu šrotovníku.
1 pětipytlový autokap od loupačky.
Válcová podlaha:
Periodická loupačka Union č. 2 z r. 1944, hodnoty 80%. Řemen kožený nový, 12 cm široký, hodnoty 90%
1 žitná stolice jednopárová 600/300 Prokop z r. 1942, hodnota 90%, řemen kožený 12 cm široký, hodnota 90%
1 kombinovaná stolice pšeničná , šrotovka s porculánkou 500/220/300 z r. 1938, hodnota 80%. Řemen od šrotovky kožený, špatný, hodnoty u porculánky žádný.. Mlynář je při zahájení provozu mletí pořídí na svůj náklad.
Šrotovník Henrich, Přerov, 50 cm průměr, z r. 1940, hodnota 70%. Řemen kožený, nový, 10,5 cm široký, hodnota 85%.
Míchačka na mouku válcová, 150cm dlouhá Prokop z r. 1938, řemeny kožené, nový 10,5 cm široký hodnota 85%, spytlovací roura železná s pžezkou. Výtah světlosti 17 x 19 cm.
Spodek dvojitého výtahu od reformy.
Manipulační podlaha:
Komora od míchačky o obsahu 80 q s násypným košem . 3 lavičky s 22 svodovými trubkami, s litěnými hrdly, se 17 přezkami.
2 dvojité svodové trubky od cylindru s litěnými hrdly a přezkami.
2 spodky dvojitých výtahů pro manipulaci.
2 dvojité komory nad stolicemi a 1 dvojitá komora nad loupačkou.
Zámelové komory jsou na 100 q pšenice a 80 q žita.
Podstřeší:
Transmise 8 m dlouhá se 6 kuličkovými ložisky, upevněnými na stolicových trámech s 9 litěnými a 4 dřevěnými řemenicemi.
1 tarár s trierem Union z r. 1946 s magnetem, hodnota 80%, řemen kožený 6cm široký, hodnota 40%.
1 cylindr třípolový, 3,5 m dlouhý bez sortýru. Cylindr bude potřebovat příští rok nový potah.
1 dvoudílný rovinný vysévač, jednoskříňový, Prokop z r. 1938, hodnota 60%, řemen 5 cm široký, dobrý, hodnota 60%
1 dvoudílná reforma čtyřkrupičná, Prokop z r. 1946, hodnoty 80%, řemen 7 cm široký, kožený, hodnota 40%. Reforma má 3 sady rámečků, celkem 24 kusů.
1 šestipytlový autokap od reformy, dvouhadicová oklepávací aspirace . Oklepávací zařízení potřrebuje opravu.
Na půdě je uložen 96 hadicový filtr, bez hadic a nebude vzat do nájmu.
Inventář:
V podstřeší jsou 3 vývodky pro osvětlovací tělesa. Na manipulační podlaze 2 osvětlovací tělesa na válcové podlaze 2 osvětlovací tělesa, v podkolí jedno. Hasící přístroje nejsou žádné.
1 decimální váha se závažím
3 vozíky na pytle
4 násypky
1 smeták dlouhý a 2 krátké
1 lopatka na dovažování
Různé technické nářadí.
Dále ze životopisu mého dědy Vincence Čeňka Strnada:
Budovali jsme 16 let, nástavba obytné budovy,nový vepřín,stodola, vše bylo po nájemnících v desolátním stavu, i jsme se zadlužili. Potom se založilo JZD, kam jsem s manželkou vstoupil, hned do II. a III. typu, v r. 1953 mě lidový soud odsoudil jako kulaka k vězení 8 měsíců, propadnutí celého majetku, ztráty občanských práv na 5 let a zákazu pobytu v okrese Dobříš navždy……mlýn byl zavřen. Já jsem se rozstonal z duševních nárazů a přechozených chřipek, marodit jsem nesměl, byla to otevřená TBC…. V červnu byla manželka, 4 děti a stará matka přestěhovaná na státní statek Dobříš. Po třech letech léčení jsem nesměl bydlet s rodinou a ze zdravotních důvodů jsem nemohl pracovat. V r. 1957 se manželka přestěhovala na statek Řitka, okr. Praha západ., teprve pak jsme byli všichni pohromadě…..
Jménem republiky!
Lidový soud V Dobříši uznal po hlavním líčení dne 4.srpna 1953 takto právem:
Čeněk Strnad, nar. 29.10.1910 v Rybníkách, majitel mlýna a zemědělec na výměře 19,45 ha, nyní člen JZD
1. Jest vinen,
Že od r. 1950 do r. 1952 nedodal předepsané dodávky………
… a tím spáchal trestný čin ohrožení jednotného zemědělského plánu…..
A odsuzuje se za to k propadnutí celého jmění…..atd atd……viz Rosudek lidového soudu T 118/53
Ze vzpomínek mojí babičky Emilie Strnadové: Viz článek v novinách Český týdenník, číslo 165, 2 – 5 . srpna 1996
…Emilie ještě nějaký čas pracovala v JZD, pak ji ale vyloučili. Rodinnou usedlost zabral státní statek a začal hospodařit. Po svém, pochopitelně, po socialisticku. Podobně si Zemědělský výkup počínal ve mlýně. Nové stroje a zařízení vyházeli, mlýnici přebudovali na sušárnu brambor, na poli zřídili skládku. Časem začala vadit i Strnadová a její 4 děti. Takže jí vystěhovali, co taky s ní, se ženou kulaka. „ To sned bylo nejhorší období mého života“ vzpomíná mlynářka. Směli jsme si vzít akorát nábytek, peřiny a šaty. Jakmile původní obyvatelé zmizeli, vrhkla se chátra na stavení a všechno vyrabovala. „ Jako supi“ připomíná hořce mlynářka, jeden vzal hrábě, druhej kosu, ukradli na co přišli. Odjakživo se říkalo, že kdo okrade sirotka, tak se mu něco přihodí….A taky jo, ty rodiny, které nás nejvíc poškodily, už nejsou živy. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě….
Ze vzpomínek dědy Vincence Čeňka Strnada:
…chtěli mě poškodit, ale já mám nervy jako provazy, ne mě si nepřišli….žádný z nás neměl nikdy legitimaci KSČ, protože máme v paměti šikanování, domovní prohlídky od STB, stěhování a všechno, co bylo potom.
Čeněk Strnad dál vzpomíná: Já jsem se rozstonal z duševních nárazů a přechozených chřipek, marodit jsem nesměl, byla to otevřená TBC. V červnu byla manželka, 4 děti a stará matka přestěhovaná na státní statek Dobříš. Po třech letech léčení jsem nesměl bydlet s rodinou a ze zdravotních důvodů jsem nemohl pracovat. V r. 1957 se manželka přestěhovala na statek Řitka, okr. Praha západ, teprve pak jsme byli všichni pohromadě. 15 let jsem šrotoval ve mlýně Černošice u výkupu.
Práce to byla v zimě a vprachu, a tak jsem tam v 65 letech přestal pracovat. Přesto se mi po dalším roce podařilo dostat do mlýna v Modřanech, kam mě lákaly stroje, jaké jsme měli doma na Vojířově.
Pracoval jsem tam na brigádách až do 77 let. Náš mlýn Vojířov měly v užívání státní statky Dobříš, nové stroje daly do šrotu a zařídily tam sušárnu brambor. Od r. 1954 nedaly do oprav budov ani korunu. V r. 1968 jsem žádal o rehabilitaci u soudu Praha-západ. Rozhodnutí lidového soudu v Dobříši bylo zrušeno. Měl jsem podanou žádost o vrácení obytné budovy u části zahrady, ale nedostali jsme nic.
