Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Sklárna v Dolní Huti byla založena před rokem 1750 a fungovala do období kolem roku 1796. Tehdy zde stálo zhruba 30 usedlostí s 294 obyvateli, škola, kaple, dvůr a mlýn.
Otisk, skica i originální mapa stabilního katastru v roce 1838 – zakreslený náhon, spalná budova s jedním kolem, za mlýnem rybník, majitelem mlýna je Franz Hegerl.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Roku 1866 vesnice složená převážně z dřevených usedlostí vyhořela. V roce 1913 je ve vsi stále uváděn i mlýn.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Jediné dochované sčítání obyvatel z roku 1921 uvádí jako majitelku domu Annu Wildovou, mlynářem je její manžel Karl Wild ( *1881 Dolní Huť ).
V roce 1930 se ves skládala z 50 domů, v nichž žilo 361 Němců a 21 Čechoslováků. Seznam vodních děl Republiky československé 1930 - Šedý potok – Dolní Huť 13 – Karel Wild – mlýn a šindelka – 1 kolo na svrchní vodu – 0,061-4,9-2,6.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V padesátých letech 20. století byla ves zbourána z důvodu vzniku hraničního pásma.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Vývoj po roce 1989
Ve středu zaniklé návsi se rozkládá bažina, která připomíná bývalý návesní rybník. Okolo ní jsou rozesety stopy zdiva jednotlivých budov a cesty jsou dnes již nezřetelné. V terénu je v pohledu z výšky rozeznatelný bývalý náhon. Na mapách je nedaleko mlýna v Dolní Huti zakreslen další mlýn - Lochmühle, ten stojí i dnes, ale celou dobu v sousedním Německu.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
