Mouku kupuj u mlynáře, chleba u pekaře.
(německé přísloví)

mlýn v Březníku

mlýn v Březníku
32
Březník
67574
Třebíč
Březník
49° 10' 7.3'', 16° 11' 46.4''
Mlýn bez vodního motoru, který mele
V Březníku se nachází velký mlýn na elektrický pohon, vybudovaný 1924 Alexandrem Jarolímem, synem Roberta Jarolíma mlynáře ze Skřipiny.
Luh
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn na kraji obce začal stavět v roce 1924 Alexandr Jarolím, syn Roberta Jarolíma ze Skřipiny. Mlýn v Březníku čp.132 byl zařízen na elektrický pohon. Na konci II.světové války mlýn částečně vyhořel při leteckém náletu na obec. Manželé Jarolímovi mlýn opravili a obilí se zde mlelo až do roku 1953. Když bylo v roce 1956 v obci založeno JZD, předal Al.Jarolím prostory svého mlýna k užívání tomuto zemědělskému podniku. Ten jej využíval ke skladování obilí, mletí šrotů a později i k výrobě krmných směsí pro vlastní potřebu. Po roce 1990 byl mlýn vrácen vnučce A.Jarolíma Aleně Oswaldové. Ta jej v roce 1995 pronajala Marii Skokanové z Rapotic.

Zásluhou podnikatelky Marie Skokanové byla v březnu 1996 zahájena jeho rozsáhlá přestavba a modernizace. Stavební úpravy a nová technologie si vyžádaly přes 30 miliónů korun. Nejmodernější mlynářskou techniku ovládanou počítači dodala a také zabudovala firma Prokop, mlynářské stroje Pardubice. Již v červenci 1996 byl ve mlýně zahájen zkušební provoz a začal se formovat nový pracovní kolektiv. Březnický mlýn po ročním provozu čítal 15 zaměstnanců. Denně se zde mlelo až 50 tun pšenice nebo žita.

V první polovině roku 1998 se paní M. Skokanová rozhodla, že odkoupí od obecního úřadu nedokončenou stavbu víceúčelového zařízení. Během půl roku ji upravila, přestěhovala sem mlynářské stroje a již v červnu 1998 zde začala vyrábět mouku. Podnikatelka M.Skokanová má zájem, aby se mouka z březnického mlýna vyznačovala stále vysokou kvalitou. Proto mlýn vybavila špičkovou laboratoří pro rozbor nakoupeného obilí a začala přemýšlet o dalším zlepšování provozu. Vedle dodávky mouky v cisternách a pytlích, zakoupila baličkovací linku, která otevřela cestu k dalším odběratelům. V poslední době se také podařilo postavit sila na skladování obilí.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn na kraji obce začal stavět v roce 1924 Alexandr Jarolím, syn Roberta Jarolíma ze Skřipiny.

Mlýn v Březníku čp.132 byl zařízen na elektrický pohon.

Na konci II.světové války mlýn částečně vyhořel při leteckém náletu na obec.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Manželé Jarolímovi mlýn opravili a obilí se zde mlelo až do roku 1953.

Když bylo v roce 1956 v obci založeno JZD, předal Al.Jarolím prostory svého mlýna k užívání tomuto zemědělskému podniku. Ten jej využíval ke skladování obilí, mletí šrotů a později i k výrobě krmných směsí pro vlastní potřebu.

Po roce 1990 byl mlýn vrácen vnučce A.Jarolíma Aleně Oswaldové. Ta jej v roce 1995 pronajala Marii Skokanové z Rapotic.

Zásluhou podnikatelky Marie Skokanové byla v březnu 1996 zahájena jeho rozsáhlá přestavba a modernizace. Stavební úpravy a nová technologie si vyžádaly přes 30 miliónů korun. Nejmodernější mlynářskou techniku ovládanou počítači dodala a také zabudovala firma Prokop, mlynářské stroje Pardubice. Již v červenci 1996 byl ve mlýně zahájen zkušební provoz a začal se formovat nový pracovní kolektiv. Březnický mlýn po ročním provozu čítal 15 zaměstnanců. Denně se zde mlelo až 50 tun pšenice nebo žita.

V první polovině roku 1998 se paní M.Skokanová rozhodla, že odkoupí od obecního úřadu nedokončenou stavbu víceúčelového zařízení. Během půl roku ji upravila, přestěhovala sem mlynářské stroje a již v červnu 1998 zde začala vyrábět mouku. Podnikatelka M.Skokanová má zájem, aby se mouka z březnického mlýna vyznačovala stále vysokou kvalitou. Proto mlýn vybavila špičkovou laboratoří pro rozbor nakoupeného obilí a začala přemýšlet o dalším zlepšování provozu. Vedle dodávky mouky v cisternách a pytlích, zakoupila baličkovací linku, která otevřela cestu k dalším odběratelům. V poslední době se také podařilo postavit sila na skladování obilí.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jarolím
  • Skokan

Historie mlýna také obsahuje:

1924 Alexandr Jarolím

1990 Alena Oswaldová

1995 Marie Skokanová (nájemkyně)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    03 2020
      venkovský
      elektrický či parní mlýn
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
          • existující umělecké složení
          Žádná položka není vyplněna
          1936: 3 válcové stolice
          Nezjištěn
          • pila
          • odtokový kanál
          Žádná položka není vyplněna
          Typelektrický motor
          StavDochovaný
          Popismlýn: elektrický motor, výkon 38 HP
          pila: elektrický motor, výkon 8 HP
          Typelektrický motor
          StavDochovaný
          Popismlýn: elektrický motor, výkon 38 HP
          pila: elektrický motor, výkon 8 HP
          Historické technologické prvky
          Autorkol.
          NázevObec Březník - Březnický mlýn
          Odkazhttp://www.obecbreznik.cz/breznikcky-mlyn.html
          Datum citace internetového zdroje01 2021
          Autorkol.
          NázevObec Březník - Březnický mlýn
          Odkazhttp://www.obecbreznik.cz/breznikcky-mlyn.html
          Datum citace internetového zdroje01 2021
          AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
          NázevČeskoslovenské mlynářství
          Rok vydání1936
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 261

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          29.3.2020 20:38 uživatelem el_brujo

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 18.11.2024 08:52
          doxa (Jan Škoda) 21.4.2023 13:50