Josefský katastr

Josefský katastr

Katastr dokončený roku 1789 tentokrát zahrnuje rustikální i dominikální půdu dohromady a dokonce zdanění je u obou skupin stejné. Z rustikálního katastru se platila daň 33%, z dominikálního 25% z hrubého výnosu. Do katastru byla zahrnuta půda zemědělská, tedy role, louky, pastviny, vinice, lesy. Ostatní půda, jako jsou cesty, potoky, lady atd. se neuvádí. Nelze tedy sestavit mapu. Správní jednotkou již není panství, ale obec, daňovou jednotkou se stává parcela, označená topografickým číslem. Vedle čísel parcel se setkáme s domovními čísly (pozdějšími čísly popisnými, musíme ale počítat s tím, že domovní číslo nemusí odpovídat dnešnímu číslu popisnému, protože především ve větších obcích a městech došlo kolem roku 1805 nebo i později k přečíslování. Na tyto nesrovnalosti pak můžeme narazit také v matrikách), nechybí jméno majitele a rozloha pozemku, včetně výnosu.

Způsob placení daní i vlastní výměr daně vzbudil vlnu nevole, a tak byl katastr po smrti Josefa II. odvolán. V upravené podobě začal roku 1793 platit nový, nazývaný někdy jako tereziano-josefinský.

Josefský katastr je uložen v NA v Praze, 1. oddělení a částečně v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze, sign. B1. Zájemci o mlynářství ocení z Josefského katastru také Sumáře plodin z roku 1787, kde se mj. uvádí ceny obilí v jednotlivých dominiích. V edici tento katastr není k dispozici.