Nebojím se nikoho, řekl onen mlynář,
ale havrani mu vyklovali oči.
(německé přísloví)

Chocnějovický mlýn

Chocnějovický mlýn
44, 39
22
Chocnějovice
294 13
Mladá Boleslav
Chocnějovice
50° 34' 33.3'', 14° 57' 53.3''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn stojí u hlavní silnice z Mohelnice nad Jizerou na Český Dub. Obytná budova byla nedávno opravena, mlýn je v soukromém vlastnictví.
Na okraji obce u hlavní silnice
Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší známý záznam o mlýnu je z roku 1603. Dne 13. května 1603 prodali Jan Václav, Zikmund, Kašpar a Frydrych z Janovic obec Chocnějovice Anně z Vartenberka, manželce Václava Budovce. V zápise o prodeji v Zemských deskách je jmenován také mlýn s pilou. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Nejstarším známým mlynářem je Samohel Korselt s manželkou Alžbětou, která pocházela ze Zvířetic na Mladoboleslavsku. Jsou uvedeni v roce 1731 jako svědkové při křtu dítěte.  Po něm převzal mlýn jeho syn Franz Korselt. (MH)

Tereziánský katastr - dominikální mlýn o 2 kolech s pilou

V roce 1794 je jako nájemce mlýna uváděn Franz Rudla a manželkou Annou, rozenou Korseltovou, dcerou mlynáře Franze Korselta. Franz Rudla byl tedy zeť předchozího mlynáře Franze Korselta. Na mlýně se manželům narodily dvě dcery Marie Anna (1794) a Terezie (1796). (MH)

V roce 1803 je na mlýně uváděn František Šmíd s manželkou Terezií, rozenou Korseltovou, druhou dcerou Franze Korselta. František Šmíd byl dle zápisu v matrice synem mlynáře ze Stuh (Struhy, okres Mladá Boleslav ?), panství loučeňské (Loučeň u Nymburka). V roce 1804 se jim zde narodila dcera Anna Dorota. Avšak již v roce 1806 Terezie zemřela a František Šmíd ze mlýna pravděpodobně odešel. (MH)

Novým hospodářem se stal Jan Slavík s manželkou Kateřinou. Avšak již k 3. 11. 1808 je v matrice zápis o smrti Kateřiny Slavíkové, manželky mlynáře, ve věku 40 let. Jan Slavík předal mlýn svému synovi také Janovi a jeho manželce Kateřině rozené Šťastné ze Zbyn u Doks, a sám odešel na vejminek. Zemřel 4. 4. 1823 ve věku 75 let utopením. (MH)

Janu Slavíkovi mladšímu a jeho manželce Kateřině se na mlýně v roce 1816 narodil syn František. Avšak při narození dcery Kateřiny v roce 1824 je mlynářka uváděna již jako vdova po Janu Slavíkovi.

Již v roce 1823 je na mlýně jako hospodář jmenován Vincenc Václavík a manželkou Kateřinou. V roce 1823 se mu zde narodil syn Jan, avšak koncem roku 1823 zemřela jeho manželka na souchotiny ve věku 28 let. (MH)

Následovali František Horáček a Josefa, dcera mlynáře Václava Erbana z Hořic. K roku 1829 je záznam o narození jejich syna Karla. František Horáček zde mlynařil jen krátce. Na přelomu 20. a 30. let 19. st. jej zde vystřídal Josef Reiter, syn řezníka Adama Reitera z Jiviny. Za manželku měl Annu Grusovou, mlynářskou dceru z Cidliny. V letech 1831 až 1839 se jim na mlýně narodilo 5 dětí, dcery Marie, Josefa, Aloisia a synové Antonín a Vincenc. (MH)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn převzal Vincenc Reiter (psán též Reitr, Rajtr) s manželkou Barborou, rozenou Kočí z Mukařova. Na mlýně se jim v 50. a 60. letech 19. st. narodilo 8 dětí, dcery Anastazie, Karolína, Marie, Juliana, Antonie, Josefa a Otilie, a syn Vilém, narozený v roce 1862. Ten po otci převzal mlýn. Oženil se v roce 1888 s Annou Zimovou z Mohelnice. V roce 1890 se jim narodil syn Vilém. 29. 4. 1899 mlynář Vilém Reiter st. (psán také Raitr nebo Rajtr) zemřel a mlýn přešel v dražbě do vlastnictví mlynářského rodu Rechcíglů. (MH)

Prvním mlynářem z tohoto rodu byl Adolf Rechcígl, narozený v roce 1876 ve mlýně v Letařovicích, syn tamního mlynáře Petra Rechcígla a Anny rozené Neumannové. Za manželku si vzal Marii Berglovou z Drahotic. Dne 13. 5. 1904 se jim narodil syn, budoucí mlynář Miloslav, později ještě dcera Anna. Mlynářka Marie Rechcíglová zemřela 28. 3. 1917. V roce 1912 proběhla rekonstrukce mlýna, při níž byla instalována Francisova turbína s vertikální hřídelí a zmodernizováno strojní vybavení. (MH)

Adolf Rechcígl se po smrti své první manželky Marie znovu oženil s Marií Ferklovou z Chocnějovic. Spolu měli další dva syny Adolfa a Stanislava. (MH)

V roce 1930 byl majitelem mlýna Adolf Rechcígl.

Miloslav Rechcígl, který v parlamentních volbách v roce 1935 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.

Mlynář Miloslav Rechcígl byl ve 30. letech 20. století významným politikem za agrární stranu. Působil v ní jako předseda mlynářského odboru, jako člen předsednictva České zemědělské rady a Národní rady. V letech 1935 – 1939 pracoval jako poslanec Národního shromáždění, od roku 1939 do roku 1941 jako člen výboru Národního souručenství.  Za války aktivně spolupracoval s domácím odbojem. Po osvobození usiloval o vznik samostatné strany zemědělců.  V roce 1946 vstoupil do národně socialistické strany. Po komunistickém převratu v roce 1948 emigroval a působil v USA a v Německu. V roce 1949 stál u založení Rady svobodného Československa a působil v exilové agrární straně. Od roku 1952 pracoval jako redaktor a od roku 1956 jako vedoucí zemědělského vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Zemřel 27. 5. 1973. V roce 2014 byl plně rehabilitován. (MH)

Adolfův syn Miloslav se v roce 1926 oženil s Marií Rajtrovou a o dva roky později, tj. 1928, převzal od otce mlýn. Měli syna Miloslava a dceru Martu. Miloslav Rechcígl se vyučil mlynářem, stal se novinářem a politikem nejprve za agrární stranu, později za stranu národně socialistickou. (MH)

1938 semleto 1324 q pšenice a 1269 q žita, sešrotováno 250 q.

V červenci 1939 vydalo Mlynářské ústředí souhlas s projektem nové čistírny mlýna, který obsahoval i projekt na stavbu nové turbíny. Ta byla umístěna do náhonu a její betonové stěny vytvářel základ pro stavbu nového sila a čistírny obilí. Plány vypracovala firma Josefa Prokopa synové z Pardubic. V roce 1941 byla stavba zkolaudována.(MH)

V roce 1944 byl upraven jez, čímž se zvýšil spád z původních z 2,8 m na 3,22 m. Tím mohl stoupnout výkon z 35,4 HP na 40,6 HP. V té době byla instalována druhá turbína o hltnosti 250 l za vteřinu. (MH)

Po komunistickém převratu Miloslav Rechcígl starší odešel v květnu 1948 do emigrace, brzy ho následoval i jeho syn Miloslav. (MH)

Smutný osud měla manželka posledního mlynáře Miloslava Rechcígla, Marie Rechcíglová, která byla v roce 1960 odsouzena a uvězněna za údajné rozkrádání socialistického majetku a podplácení.

Polovina mlýna patřící Miloslavu Rechcíglovi st. propadla v roce 1953 státu. Manželka Marie zůstala dál bydlet ve mlýně. V prosinci 1959 ji Lidový soud v Mnichově Hradišti odsoudil pro údajné rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví k trestu odnětí svobody na dobu 7 let. Její polovinu mlýna znárodnili až po tomto soudu koncem roku 1959. (MH)

Po znárodnění přešel mlýn pod národní podnik Liberecké mlýny a pekárny, v roce 1960 pod Severočeské mlýny a pekárny a pravděpodobně v roce 1963 pod národní podnik Mlýny a těstárny v Pardubicích. Podnik využíval jeho zařízení do roku 1965 a od té doby byl mlýn veden jako záložní mlýn mimo provoz. Posledním správcem objektu se stala pobočka pardubického podniku závod Čerčany. (MH)

Miloslav Rechcígl zemřel 27. května 1973 v emigraci. Jeho manželka Marie žila dál v Chocnějovicích. (MH)

Během 90. let 20. st. stát vrátil v rámci restitucí mlýn zpět potomkům posledního mlynáře Miloslava Rechcígla.  Nynější majitelka nechala zrekonstruovat jez a původní zařízení turbíny, která byla v únoru 2015 opětovně spuštěna do provozu. (MH)

V roce 2014 se na rozdíl od své manželky dočkal bývalý mlynář a poslanec Miloslav Rechcígl plné rehabilitace. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Korselt
  • Šmíd
  • Slavík
  • Horáček
  • Rajtr
  • Rechcígl
  • Rudla
  • Václavík

Historie mlýna také obsahuje:

pol. 19. st. - Josef Reiter (Rajtr)

zač. 20. st. - 30. léta 20. st.   - Adolf Rechcígl

Miloslav Rechcígl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2013
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    Obytná budova je jednopatrová, mlýnice se zvýšeným přízemím dvoupatrová, neomítnutá
    Původní budova mlýna orientovaná štítovou stranou k silnici stávala až do roku 1987 na volném prostranství před novou částí mlýna.
    Na opravené obytné buodvě je plastická omítka

    Objekt mlýna se skládal z více budov. Od 40. let 20. století měl tuto podobu. Hlavní mlýnská budova se strojním vybavením a turbínou byla zděná z neomítnutých cihel, měla 3 nadzemní podlaží o půdorysných rozměrech 8,4 x 6,8 m. K této budově byl přistaven přístavek opět z neomítnutých cihel, který sloužil jako silo s kapacitou 1000 q obilí. Vedle stála stará mlýnská budova s dřevěným štítem orientovaným čelem k silnici. Ta sloužila do 40. let 20. st. jako čistírna a ke skladování obilí na volných podlahách. Tato budova byla zbourána v roce 1987. Následovala nová obytná budova, zděná, jednopatrová s podkrovím. Poslední budovou byla zděná hospodářská budova. (MH)\n

    V roce 1912 proběhla rekonstrukce mlýna, při níž byla instalována Francisova turbína s vertikální hřídelí a zmodernizováno strojní vybavení. (MH)


    V letech 1939 – 1941 byla instalována nová turbína a byla postavena nová moderní mlýnská budova dle stavebního plánu boleslavského architekta Ladislava Picka z roku 1940, dále nové silo a čistírna obilí. V roce 1944 byla provedena úprava jezu, která umožnila zvýšení výkonu z 35,4 HP na 40,6 HP, byla instalována druhá turbína. (MH)


    Za mlýnem v zahradě stával až do 60. let přízemní domek zvaný Vajsketlovna, bydlela v něm mlýnská chasa.
    V červenci 1939 vydalo Mlynářské ústředí souhlas s projektem nové čistírny mlýna, který obsahoval i projekt na stavbu nové turbíny. Ta byla umístěna do náhonu a její betonové stěny vytvářely základ poro stavbu nového sila a čistírny obilí. Nad ní měla být vystavěna tři nadzemní podlaží o půdorysných rozměrech 8,4 x 6,8 m. Tento prostor bezprostředně sousedil se čtyřkomorovým silem, které mělo pojmout 1000 q obilí. V roce 1939 již bylo silo částečně vybudované. Čistírna obilí v té době fungovala ve starém přístavku a obilí se se skladovalo na volných podlahových plochách ve mlýně. Nové plány vypracovala firma Josefa Prokopa synové z Pardubic. V roce 1941 rekonstrukci dokončili a stavbu zkolaudovali.
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • náhrobky, pamětní desky
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Tereziánský katastr uvádí v Chocnějovicích mlýn o dvou složeních s pilou. (MH)
      1930 starý mlýn:
      čistírna:
      aspiratér Kohout 300 mm
      koukolník 2350 x 550 mm
      loupačka Kohout č. 3
      autokap
      mletí:
      čtyřválcová rýhovaná stolice Kohout 800 x 300 x 220 mm
      dvouválcová rýhovaná stolice Prokop 600 x 300 mm
      dvouválcová porcelánová stolice Wegmann 400 x 350 mm
      dvouválcová rýhovaná stolice Hübner & Opitz 500 x 400 mm
      sloužení francouzských kamenů o prům. 1200 mm pro domílání
      vysévání:
      jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Prokop 1700 x 960 mm 2 x 13 sít
      hranolový moučný vysévač 3650 x 950 mm
      hranolový moučný vysévač 4500 x 700 m
      hranolový třídící vysévač 2000 x 850 mm
      hranolový třídící vysévač 1700 x 700 mm
      odstředivý moučný vysévač 2800 x 750 mm
      ostatní:
      jednoduchá reformna Kohout 550 mm
      savka Hübner ý Opitz 620 mm
      ležatá míchačka s válcem 1500 mm o obsahu 70 q
      větrák s autokapem
      x x x
      Dle posledního soupisu ze 14. dubna 1944, který pořídil Miloslav Rechcígl pro potřeby Českomoravského svazu pro hospodaření obilím v Praze, měl mlýn toto vybavení: Pro pohon sloužily dvě turbíny o souhrnném výkonu 40,6 HP a elektromotor 6,25 kW. V předčistírně byl prachový a hrudový vysévač 2400 x 800 mm. V čistírně automatická váha Moravec na plnění 5 kg, aspiratér Kohout 450 mm, tři magnety Prokop a Koma, vysokovýkonný koukolník Mayer 1480 x 400 mm, periodická dvoukomorová loupačka Appl s pláštěm 830 x 800 mm, klíčkový hranolový vysévač Prokop 1600 x 600 mm, třídící hranolový vysévač Koma 2000 x 600 mm, zamlžovač Koma, šrotovník Koma-Rex s korundovými kameny o průměru 500 mm, tlakový filtr Prokop se 64 hadicemi a průměru 150 mm. Pro mletí pšenice se používala čtyřválcová rýhovaná stolice Koma 600 x 220 x 220 mm, čtyřválcová porcelánová a hladká stolice Koma 600 x 300 x 300 mm. Pro mletí žita 2 čtyřválcové rýhované stolice Koma 600 x 300 x 300 mm a 500 x 300 x 300 mm. Dále je uveden dvojitý roztěrač Koma-Rex s korundovými kameny 2 x 500 mm a jednoduchý roztěrač Koma-Pat 275 mm. V prvním poschodí mlýna je uveden dvojskříňový čtyřdílní rovinný vysévač Koma, skříň 1600 x 885 mm 4 x 12 sít, další rovinné vysévače měli rozměry 1600 x 450 mm 2 x 6 sít a 1600 x 450 mm 2 x 12 sít, třídící hranolový vysévač Koma 2000 x 800 mm. Pro čištění krupic se používaly 2 dvojité reformy Koma 2 x 350 mm. Pro aspiraci 2 kusy sacích filtrů Koma s 12 hadicemi pro mlecí a vysévací stroje, tlakový filtr Koma se 160 hadicemi pro reformy. Z pomocných strojů vyprašovací stroj na pytle Koma s ventilátorem a tlakovým filtrem, dvě ležaté míchačky Koma s válcem 2000 x 500 mm pro 100 q mouy, ležatá míchačka s válcem 1500 x 300 mm pro 70 q mouky a ležatá míchačka Koma s válcem 1500 x 300 mm pro 80 q otrub. Zařízení doplňovala mačkadla a šrotovníky - dvouválcová rýhovaná stolice Prokop 600 x 300, dvojitý šrotovník Koma-Rex s korundovými kameny 2 x 500 mm, dva magnety a dynamo Škoda o výkonu 8,8 kW. Vybavení mlýna doplňovalo betonové silo pro 10 vagónů obilí, dřevěné silo pro 4 vagóny, pětidílná výměna mouk, pětidílná výměna otrub a šrotů a tobogan na pytle procházející všemi patry. (MH)
      Zaniklý
      • pila
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      Dle Tereziánského katastu byla u mlýna pila. (MH)
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • odtokový kanál
      Na levém břehu Mohelky nad betonovým jezem začínal náhon dlouhý 470 m. Odpad od mlýna tekl paralelně s tokem Mohelky a vtékal do ní za silničním mostem z levé strany. Dnes ústí do řeky ještě před mostem. V roce 1944 došlo k úpravě jezu, která zvýšila původní spád z 2,8 m na 3,22 m. (MH)
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceK. Hořejší, Slaný
      Popis1912 instalována Francisova turbína s vertikální hřídelí o hltnosti 1200 l/s, spádem 2800 mm a výkonu 33,6 HP
      V roce 1930 měl mlýn Francisovu turbínu o hltnosti 0,45 m3/s, výkonu 12,6 HP, spád 2,8 m.
      1944 instalována 2. turbína o hltnosti 250 l/s, obě dávaly společně výkon 40,6 HP
      (pamětníci ale existenci druhé turbíny nepotvrzuji, mohlo jít jen o po válce nerealizovaný projekt)
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceK. Hořejší, Slaný
      Popis1912 instalována Francisova turbína s vertikální hřídelí o hltnosti 1200 l/s, spádem 2800 mm a výkonu 33,6 HP
      V roce 1930 měl mlýn Francisovu turbínu o hltnosti 0,45 m3/s, výkonu 12,6 HP, spád 2,8 m.
      1944 instalována 2. turbína o hltnosti 250 l/s, obě dávaly společně výkon 40,6 HP
      (pamětníci ale existenci druhé turbíny nepotvrzuji, mohlo jít jen o po válce nerealizovaný projekt)
      Typvodní kolo na střední vodu
      StavZaniklý
      Popispůvodně 2 kola
      Typdynamo
      StavZaniklý
      VýrobceŠkodovy závody, Plzeň
      PopisDle soupisu z roku 1944 měl mlýn dynamo značky Škoda o výkonu 8,8 kW.
      Typdynamo
      StavZaniklý
      VýrobceŠkodovy závody, Plzeň
      PopisDle soupisu z roku 1944 měl mlýn dynamo značky Škoda o výkonu 8,8 kW.
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      VýrobceSvoboda Kosmonosy
      Popisvýkon 6,25 kW
      Historické technologické prvky
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      • dvouskříňový
      • dvojitá
      2
      • hadicový / tlakový filtr
      • spirokap
      • šnekový dopravník | Počet:
      • pytlový skluz - interiér | Počet:
        • automatická
        AutorInternet
        NázevAni zákon o třetím odboji nepomohl očistit ženu odsouzenou za komunismu Zdroj: http://zpravy.id
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnívyšlo 27.1.2012
        Odkazhttp://zpravy.idnes.cz/ani-zakon-o-tretim-odboji-nepomohl-ocistit-zenu-odsouzenou-za-komunismu-1qk-/domaci.aspx?c=A120126_195842_domaci_brm
        Datum citace internetového zdroje22.5.2013
        AutorInternet
        NázevAni zákon o třetím odboji nepomohl očistit ženu odsouzenou za komunismu Zdroj: http://zpravy.id
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnívyšlo 27.1.2012
        Odkazhttp://zpravy.idnes.cz/ani-zakon-o-tretim-odboji-nepomohl-ocistit-zenu-odsouzenou-za-komunismu-1qk-/domaci.aspx?c=A120126_195842_domaci_brm
        Datum citace internetového zdroje22.5.2013
        AutorInternet
        NázevMiloslav Rechcígl starší
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Miloslav_Rechc%C3%ADgl_star%C5%A1%C3%AD
        Datum citace internetového zdroje22.5.2013
        AutorInternet
        NázevChocnějovice
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnírok 1932
        Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Chocn%C4%9Bjovice
        Datum citace internetového zdroje22.5.2013
        AutorStátní oblastní archiv v Praze
        Název
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníJičín, str. 24
        AutorZdeněk Jodas
        NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
        Rok vydání2015
        Místo vydáníLiberec
        Další upřesněnístr. 94-99
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        22.5.2013 20:11 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 12.6.2021 20:05
        Radomír Roup (Radomír Roup) 20.12.2015 10:13
        doxa (Jan Škoda) 17.4.2024 12:38
        cestovatelka 9.12.2016 11:58