Pecháčkův mlýn

1429 městská kniha České Třebové č. 55 na s. 28: Jan, mlynář v Čermné, uchoval a následně předal sirotčí peníze 5 kop grošů svému strýčenci, sirotku po jeho bratrovi Václavu z Jamného

1531 gruntovní kniha velkostatku lanšpersko-lanškrounského č. 191: čermenský mlynář a rychtář Jiřík Rezek vzat 1542 do vazby, že pozdvihovali osadníky proti nové berni

1544 opět vzat do vazby, že nechtěl mlít obilí sousedu Fafánkovi

1536 Jiří Rezek zapsán jako rychtář na nejstarším kostelním zvonu

1551 Martin Bartošů prodal mlýn mlynáři Matějovi, synu Pavlovu, obě nemovitosti oceněny na 420 kop grošů, u mlýna zapsány pozemky, 2 koně, několik kusů hovězího a 1 prase.

1568 urbář: Matěj Mlynář platí ze mlýna a z 2.3 ha orného pole 20 gr. roční činže ve 2 splátkách, odvádí 6 vajec, 3 slepice, 1 korec žita, ovsa a ječmene a 1 korec lesního ovsa. Robotní povinnost několik dní do roka s 1 párem koní.

1587 měl Matěj Mlynář mlýn zaplacený (Část ovšem splatil soused a rychtář Martin Rychtář, který taktio získal na mlýně podíly.

1588 Matěj Mlynář prodal mlýn svému synu Jírovi Mlynáři za 300 kop grošů (60 kop závdavek, 8 kop roční splátka)

1591 od Jíry Mlynáře řečeného Kulhavý převzal mlýn se zbývajícími pohledávkami majitel panství Adam Hrzán z Harasova. Roční splátky odesílány Matěji Mlynáři, který se odstěhoval do Jimramova. Po jeho smrti zbývajících 200 kop rozdělováno mezi jeho syny Jiříka Mlynáře, řečeného Chromý či Kulhavý a Petra Mlynáře a dceru Mandalenu, provdanou za Bartoše Faltele z Lanškrouna, dále Kateřinu vdovu po Martinu Rychtářovu zvanému Kostelník a jeho syna Jana Rychtáře.

1599 Petr Maixner,  mlynář z Dolní Dobrouče svůj podíl 72 kop grošů odprodal za 21 kop hotově z panské pokladny, podíl Bartoše Faltele po jeho manželce Mandaleně zabaven jako náhrada za nedoplatky jeho příbuzného Hanuse Fyrtle, mlynáře ze mlýna v Albrechticích, který byl poté propuštěn ze šatlavy.

1620 pozemky u mlýna odprodány Martinovi Podhajskému (pozd. čp. 293)

1622 statek koupil za dlouhou minci Karel z Liechtenštejna

1638 pachtýř panského mlýna Adam řečený Mlynář

1639 Jiřík Šilar 

1651 Soupis poddaných podle víry - na poddanských mlýnech v Čermné uvedeny 2 mlynářské rodiny: 

1) mlynář Matouš Maryška (28 let), manželka Dorota (27)

2) mlynář Martin Mach (20 let), manželka Kateřina (19), všichni poddaní katolíci

1652 Adam Kolář

1654 Václav Uher, 3,5 ha polí, 2 krávy a 2 jalovice, 1654-1656 splátky odloženy, 1657 splatil 4 kopy, 1658-1659 opět odloženo

1661 Balcar Peškar, platí 4 kopy, 1662 hospodářství poničeno vichřicí, není schopen platit

1665-1668 Jan Peškar

1668-1674 Matouš Maryška

1675 Jan Czeynar ze starého mlynářského rodu, pro chudobu splátky opět odloženy. 1. manž Kateřina Pecháčková z Čermné (5 dětí), 2. manž. Kateřina Vacelosová (7 dětí).

Panský mlýn o 3 složeních

1710 syn František Czeynar (Cejnar), ročně semele 60 strychů pěkného obilí a 58 str. směsky. Mlýn vynáší 20 zl. ročně, vrchnosti se platí 6 zl. činže.

1718 zakoupil menší usedlost na Smrčině a postupně zde obnovuje mlýn, vypálený za 30leté války

1740 Jan Kasalický, syn Jakuba Kasalického, mlynáře v Horní Dobrouči

Jakub Špaček

1745 kníže Josef Václav z Liechtenštejna emfyteuticky odprodává mlýn s pilou a pozemky Václavu Scholtzovi z Lanškrouna (prozatím pouze jeho osobě, nikoliv dědičně) Text viz níže v příloze.

1771 mlýn obdržel čp. 78

1791 mlýn vyhořel, obnoven

1839 mlynářská živnost odprodána Vincenci Šulcovi, u mlýna 14 ha polí

mlýn vykoupen z poddanských závazků

1852 mlýn s rybníkem a hospodářstvím zakoupil za 24.985 zl.CM Petr Pirkl, syn Ignáce Pirkla, rychtáře z Jakubovic a sedláka z čp. 45. 1846 se oženil s Marií Terezií Kohlerovou z Rudoltic, do r. 1852 žili na rychtě v Jakubovicích.

Mlýn pronajímal:

1852 Antonín Mikula z Verměřovic

Leopold Marek

Bernard Marek z Horní Dobrouče

1868-1876 Ignác Marek s manž. Emilií

1877-1887 Josef Appl, vyučený mlynář a sekerník, syn Jana a Veroniky Applových z Čermné č. 20, manž. Marie roz. Motlová

na mlýně stále vázly dluhy Ignáce Šulce 9.300 zl., 1859 úředně odprodána polovina pozemků za 3.645 zl.

1860 mlynářka Marie Terezie zemřela ve věku 31 let, 1865 se Petr znovu oženil s Barborou, dc. učitele Jana Neumana ze Srubů u Chocně.

V lednu 1885 zemřel Petr Pirkl, žádný z jeho synů se mlýna neujal (někteří se odstěhovali do Ameriky).

1887 mlýn s pilou, rybníkem a pozemky prodán ve veřejné dražbě v Lanškrouně za 6.000 zl. Janu Pecháčkovi zv. Marciján, majiteli řady realit v Čermné, manž. Anna

zahájil modernizaci mlýna

1893 převzal syn Josef Pecháček, rodiče Jan s Annou se přestěhovali do velkého domu čp. 3/224 na náměstí.

Absolvent mlynářské školy v Pardubicích a rybářské školy ve Vodňanech, manž. Terezie Knápková z Herbortic

Několikrát přestavěl zařízení pily, zřídilů šindelku, vybudoval špýchar a sušírnu, přestavěl splav na rybníce, modernizoval mlýn. 1903 instaloval dynamo, nejen pro vlastní osvětlení.

U mlýna 7 ha pozemků, pár koní, zřízen obchod s řezivem.

1925 instalován parní stroj

1927 Josef Pecháček začal stavět pro sebe a pro manželku domek na zahradě jako výměnek.
mlýn měl převzít syn Ladislav, absolvent mlynářské školy, který však tragicky zahynul v Žamberku na motorce.

Na mlynářskou školu proto nastoupil mladší syn Oldřich, vyučený elektromechanik.

1928 budova mlýna přestavěna do poschodí, získány další obytné a technické místnosti.

1930 Jan Pecháček

1931 zemřela Terezie, Oldřich převzal její polovinu mlýna. Jelikož otec churavěl, vedl nadále celý mlýn.

1936 zemřel Josef Pecháček, Oldřich se stal majitelem celého mlýna a pily, dodává řezivo na stavbu opevnění

1944 Oldřich Pecháček se oženil s Růženou, dc. lékaře Hrdiny z Jablonného.

po válce se prudce zvyšoval proviz mlýna a pily, měsíčně cca 4 vagony obilí a ročně až 1.000 m3 řeziva.

1938 provoz podřízen Hosp. družstvu v Lanškrouně

1952 mlýn opřevzala společnost Pardubických mlýnů, smíláno až 13 vagonů obilí měsíčně.

následně však provoz ukončen

1959 mlynář Oldřich Pecháček zatčen a 4 roky nezákonně žalářován, rodina vystěhována do Verměřovic.

Mlýn, pila, rybník a všechny pozemky a budovy protiprávně znárodněny a předány do užívání místnímu JZD.

Zařízení mlýna včetně turbíny zlikvidováno, prostory mlýna přestavěny na byty, byt mnlynářovy roduny přestavěn na dtužstevní kuchyni a jídelnu.

1994 nemovitosti navráceny v restituci rodině Pecháčkových, jelikož Oldřich Pecháček již zemřel, dědictví převzala vdova Růžena a syn Oldřich ml.

Budovu býv. mlýna a hosp. stavení odkoupil synovec Miroslav Pecháček.

Dnes je v provozu pila, byty jsou v pronájmu.