Historie
Obecná historie:
Ve Vlastivědném sborníku moravském č. IX r. 1954 na str. 4 čteme: "Ve snaze zvětšit rozsah svého násedlovského rybníka, zvaného později Boudný, dal někdy v této době (1530) Proček starší ze Zástřizl zvýšiti jeho hráze, zejména však v místech proti mlýnu, který byl pod tímto rybníkem. Po zvýšení rybniční hráze způsobovala však zpětná voda z Násedlovic škody na želetických pozemcích a sahala až po mlýn želetický ležící pod dolním rybníkem želetickým. Tím trpěl nejen mlýn, nýbrž i dolní rybník želetický, z něhož pro malý odtok nebylo možno vyloviti žádné ryby. Se stížností, že zpětná voda z Násedlovic zatápí želetické grunty, setkáváme se ještě v roce 1540, kdy na Ždánicích seděl Jan starší ze Zástřizl a na Želeticích byl Jan z Vranova.“
Toto není jediná zmínka o mlýně u Násedlovic. Ve své knize Ždánsko Jakub Vrbas na str. 55 uvádí: „Samoty mlýnské na Ždánském potoku bývaly: Smrďák, Hrachovec, mlýn Dražůvský, Želetický a Boudný na Násedlovsku.“
Nevíme, kdy Násedlovský (Boudný) mlýn zanikl. Mohlo se to stát za četných válečných událostí, které postihly náš kraj, případně při požáru, povodni, nebo jiném neštěstí. Je možné, že jej zrušila vrchnost v 17. nebo 18. století, aby předešla sporům o dodržování vodního práva.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1800 je na Boudném mlýně František Hoviezak [Miroslav Sova]
Po roce 1820 mlýn přebral Františka Hoviezaka jeho zeť Filip Horák [Miroslav Sova]
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
V roce 1800 je na Boudném mlýně František Hoviezak [Miroslav Sova]
Po roce 1820 mlýn přebral Františka Hoviezaka jeho zeť Filip Horák [Miroslav Sova]
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
