Ještě není ve mlýně, to, z čeho budou mazance.
(německé rčení)

Elstnerův mlýn

Elstnerův mlýn
78/112
Dlouhomostecká
Vratislavice nad Nisou
46311
Liberec
Vratislavice nad Nisou
50° 44' 31.6'', 15° 5' 39.5''
Mlýniště bez mlýna
Vrchnostenský mlýn z poloviny 17. století byl v 19. století přestavěn na přádelnu.
na pravém břehu řeky Nisy, asi 150.m jihovýchodně od kostela Nejsvětější Trojice.
Lužická Nisa
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn nechala postavit liberecká vrchnost v roce 1644. Měl 2 složení. Provozovali ho pachtýři. Prvním známým provozovatelem byl na začátku 40. let 18. století Hans Georg Wehl. Podmínek pro nájem mlýny byly tvrdé, mlynář nadělal dluhy a 1. února 1748 přepustil mlýn Hansi Friedrichu Kaulferschovi za 600 zlatých. Wehl si pak po splacení závazků mohl koupit chalupu.

Ani Kaulfersch nezvládal platil vrchnosti poplatky a odvádět naturálie za pronájem mlýna. Požádal proto vrchnost o snížení plateb. Nebylo mu vyhověno. V roce 1753 podal druhou žádost, aby dostal povolení ke stavbě druhého mlýna v sousední obci Proseč. Zdůvodnil to tím, že druhý mlýn mu bude pomáhal splácen vrchnosti závazky. Této jeho žádosti bylo vyhověno.  Mlynářem založený Prosečký mlýn později hradil třetinu povinných plateb za mlýn ve Vratislavi.

Koncem 18. století si mlýn pronajal pekař Krähehahn, ale i ten zde skončil s dluhy. Pak byl mlýn delší dobu bez mlynáře.

V lednu 1806 koupil opuštěný mlýn Georg Mathes Hlubuczek ze Železného Brodu, údajně za 6000 zlatých. Ale již v červnu 1806 prodal mlýn se ztrátou za 3000 zlatých Floriánu Jungovi, který v té době provozoval s otcem Josefem Jungem nedaleký mlýn na levém břehu Nisy zvaný Donathův, později Gürtlerův.  Florian Jung  zde hospodařil s manželkou Klarou Hübner, matriky zaznamenaly narozením jejich 2 dcer Agathy (1807) a Klary (1808). Ani jemu se zde nedařilo a mlýnu se brzy zbavil.

Nepřiznivé nájemní podmínky stanovené libereckým panstvem vedly k tomu, že v následujících 9 letech se na mlýně vystřídalo dalších 6 nájemců.

Na začátku 20. let 19. st. zde byl Josef Riedel s manželkou Johannou Schicktanz z Frýdlantu, mlýn měl získat v roce 1816. Josef Riedel je v matrikách při narození synů Alexandra (1821) a Ignaze Franze (1824) uváděn jako mlynář, avšak větší část mlýna přebudoval na přádelnu ovčí vlny.

Josef Riedel 4. září 1825 zemřel, objekt mlýna s přádelnou získal Franz Elstner, který budovu zvětšil a rozšířil zde výrobu příze. Po něm získal mlýn jméno, i když se tehdy již jednalo o přádelnu. Po nějakou dobu zde byla provozována ještě i mlynářská živnost, koncem 20. let zde byl zaznamenán jako nájemce mlýna mlynář Johann Berger s manželkou Theresií Ehrlich (narozeny dcery Theresia 1828 a Eva 1829).

Mapa stabilního katastru uvádí jako majitele dědice Franze Elstnera.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1875 koupil přádelnu Ignaz Ginzkey, který vlastnil také nedaleký bývalý Gürtlerův mlýn na protějším břehu řeky Nisy. Zemřel však již v následujícím roce 1876. Továrnu zdědili jeho synové  Ignaz, Wilhelm a Alfred. Ti továrnu přeměnili na přádelnu vlněné příze. Za nich, v únoru 1907, budova přádelny vyhořela. Ginzkeyovi synové ji znovu vystavěli v rozšířené podobě a znovu zprovoznili. V této podobě se budova dochovala dodnes.

Nejstarší bratr Ignaz Ginzkey zemřel v roce 1895 ve 44 letech,  nejmladší Alfred Ginzkey v roce 1911, prostředí Wilhelm Ginzkey řídil firmu po dobu 58 roků až do své smrti v roce 1934. Na řízení podniku podílel Carl A. J. Mallmann, který se do rodiny přiženil. Oženil se s Rosou Antonií Ginzkey, sestrou trojice bratrů Ginzkeových. Mallmann působil na pozici generálního rady.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Až do roku 1934 řídil podnik prostřední z bratrů Wilhelm Ginzkey. Na řízení se podíleli i další členové rodiny Ginzkeových a Mallmannových: synové zemřelého Alfréda Ginzkeye Heinrich Theodor a Alfred, synové Carla Mallmanna Alfred a Egon.

V roce 1945 byl podnik zkonfiskován.

Textilní podnik postupně měnil názvy: 1946 národní podnik TOKO (Továrna koberců a bytových látek), březen 1958 Bytový textil n.p., konec roku 1958 Průmysl bytových textilií n.p., červenec 1965 začleněn do VHJ Vlnařský průmysl s generálním ředitelstvím v Brně, 1.1.1967 přejmenován na národní podnik BYTEX, 1.1.1988 vyčleněn z VHJ Vlnařský průmysl a k 1.7.1988 rozhodnutím ministra průmysl ustaven státní podnik Bytex s.p.

V roce 1990 byl rozhodnutím ministra průmysl státní podnik Bytex s.p. rozdělen na 10 státních podniků.:závod 1 – INTEX, Liberec
závod 2 – MYKANA, Chrastava
závod 3 – LARISA , Liberec
závod 4 – MORAVAN, Brno
závod 5 – DOWO, Náměšť nad Oslavou
závod 6 – ARANA, Lomnice u Tišnova
závod 7 – KONAX, Jihlava
závod 8 – BYTEX, Rumburk
závod 9 – DEKORA, Hlinsko v Čechách
podnikové ředitelství – BYSERVIS, Liberec

V současné době (únor 2024) je majitelem objektu společnost INTEX a.s., která se zabývá výrobou a prodejem bazénů, výřivek, nafukovacích matrací a člunů, nafukovacích hraček, houpaček.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Wehl
  • Kaulfersch
  • Krähehahn
  • Hlubuczek
  • Jung
  • Riedel
  • Berger

Historie mlýna také obsahuje:

kolem 1740 Hans Georg Wehl

1748 Hans Friedrich Kaulfersch

konec 18. st Krähehahn

1806 Georg Mathes Hlubuczek

1806 Florián Jung

1816 Josef Riedel

1825 Franz Elstner

1843 dědicové Franze Elstnera

1875 Ignaz Ginzkey

1876 synové Ignaze Ginzkeye

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    02 2024
      průmyslový areál
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • krupník
            • přádelna
            • valcha
            • jez
            • náhon
            • odtokový kanál
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorLibea muzeum
            NázevVratislavické mlýny - Elstnerův mlýn
            Rok vydání2024
            Místo vydáníVratislavice n.N.
            Další upřesněníčlánek v sekci Z historie Vratislavic
            Odkazhttps://www.muzeum-libea.cz/z-historie-vratislavic/
            Datum citace internetového zdroje29.2.2024
            AutorLibea muzeum
            NázevVratislavické mlýny - Elstnerův mlýn
            Rok vydání2024
            Místo vydáníVratislavice n.N.
            Další upřesněníčlánek v sekci Z historie Vratislavic
            Odkazhttps://www.muzeum-libea.cz/z-historie-vratislavic/
            Datum citace internetového zdroje29.2.2024
            AutorInternet, SOA Litoměřice
            NázevMatriky a další archiválie, Vratislavice nad Nisou
            Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
            Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
            Datum citace internetového zdroje29.2.2024
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách VII.
            Rok vydání2003
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 29-30

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Ostatní

            Vytvořeno

            29.2.2024 13:56 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 5.3.2024 19:09
            doxa (Jan Škoda) 19.8.2024 21:54