Mlýn nechala postavit liberecká vrchnost v roce 1644. Měl 2 složení. Provozovali ho pachtýři. Prvním známým provozovatelem byl na začátku 40. let 18. století Hans Georg Wehl. Podmínek pro nájem mlýny byly tvrdé, mlynář nadělal dluhy a 1. února 1748 přepustil mlýn Hansi Friedrichu Kaulferschovi za 600 zlatých. Wehl si pak po splacení závazků mohl koupit chalupu.
Ani Kaulfersch nezvládal platil vrchnosti poplatky a odvádět naturálie za pronájem mlýna. Požádal proto vrchnost o snížení plateb. Nebylo mu vyhověno. V roce 1753 podal druhou žádost, aby dostal povolení ke stavbě druhého mlýna v sousední obci Proseč. Zdůvodnil to tím, že druhý mlýn mu bude pomáhal splácen vrchnosti závazky. Této jeho žádosti bylo vyhověno. Mlynářem založený Prosečký mlýn později hradil třetinu povinných plateb za mlýn ve Vratislavi.
Koncem 18. století si mlýn pronajal pekař Krähehahn, ale i ten zde skončil s dluhy. Pak byl mlýn delší dobu bez mlynáře.
V lednu 1806 koupil opuštěný mlýn Georg Mathes Hlubuczek ze Železného Brodu, údajně za 6000 zlatých. Ale již v červnu 1806 prodal mlýn se ztrátou za 3000 zlatých Floriánu Jungovi, který v té době provozoval s otcem Josefem Jungem nedaleký mlýn na levém břehu Nisy zvaný Donathův, později Gürtlerův. Florian Jung zde hospodařil s manželkou Klarou Hübner, matriky zaznamenaly narozením jejich 2 dcer Agathy (1807) a Klary (1808). Ani jemu se zde nedařilo a mlýnu se brzy zbavil.
Nepřiznivé nájemní podmínky stanovené libereckým panstvem vedly k tomu, že v následujících 9 letech se na mlýně vystřídalo dalších 6 nájemců.
Na začátku 20. let 19. st. zde byl Josef Riedel s manželkou Johannou Schicktanz z Frýdlantu, mlýn měl získat v roce 1816. Josef Riedel je v matrikách při narození synů Alexandra (1821) a Ignaze Franze (1824) uváděn jako mlynář, avšak větší část mlýna přebudoval na přádelnu ovčí vlny.
Josef Riedel 4. září 1825 zemřel, objekt mlýna s přádelnou získal Franz Elstner, který budovu zvětšil a rozšířil zde výrobu příze. Po něm získal mlýn jméno, i když se tehdy již jednalo o přádelnu. Po nějakou dobu zde byla provozována ještě i mlynářská živnost, koncem 20. let zde byl zaznamenán jako nájemce mlýna mlynář Johann Berger s manželkou Theresií Ehrlich (narozeny dcery Theresia 1828 a Eva 1829).
Mapa stabilního katastru uvádí jako majitele dědice Franze Elstnera.