Historie
Obecná historie:
Jeden z nejstarších mlýnů v Třebíči na řece Jihlavě východně od středu města byl od druhé poloviny 19. století v majetku mlynářské rodiny Mollů. Od roku 1914 disponoval Francisovou turbínou a od roku 1924 v něm pracovala vodní elektrárna dodávající elektrickou energii také do městské elektrárny. Již v roce 1922 byl dostavěn jez, zčásti sklápěcí, odklánějící vodu pro mlýn a elektrárnu, současně se strojovnou elektrárny byla přestavěna mlýnice na třípodlažní, s polovalbovou střechou a továrními okny. Roku 1930 se vlastníkem mlýna stal Antonín Moll, předseda Společenstva mlynářů, který v roce 1937 mlýn prodal Bohumilu Homolkovi (v té době byla v provozu jedna Francisova turbína o výkonu 70 HP). V roce 1952 sem byly svezeny stroje ze zastaveného třebíčského podklášterského mlýna. Během padesátých let se zde stále šrotovalo obilí, od roku 1959 provoz pracoval již pod n. p. Jihlavské mlýny a pekárny, později patřil k Mlýnům a těstárnám Pardubice. Po roce 1989 ho restituovali potomci původního majitele, v provozu je vodní elektrárna.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Mlýn je údajně nejstarším mlýnem v Třebíči. Původně to byl panský mlýn, později přešel do vlastnictví mlynářů.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna a elektrárny Antonín Moll.
Od roku 1937 mlýn patřil Boh. Homolkovi.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1930 - Antonín Moll
1937- Boh. Homolka (přibližně od roku 1931)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
