Historie
Obecná historie:
Mlýn o jednom složení při meandru řeky Jihlavy v Řípově (dnes součást Třebíče) patřil v 16. století Lukáši Strachovcovi. V roce 1908 bylo zařízení rozšířeno o jednu válcovou stolici, o další mlecí stolici a Francisovu turbínu 28 HP modernizoval mlýn roku 1920 Alois Zukal. V té době byla mlýnice přestavěna na dvoupatrový objekt s mansardovou střechou, s obytnou částí přiléhající ze severozápadu. Mlýn napájel 200 metrů dlouhý náhon. Od roku 1933 ho vlastnil Bohumil Homolka, po válce v národní správě jeho provoz skončil, ale jako záložní mohl být kdykoliv obnoven. V roce 1956 bylo demontováno vnitřní zařízení a poté sloužil jako skladiště obilí. V současné době zrekonstruovaná původní Francisova turbína dodává od roku 1996 elektrický proud do rozvodné sítě, mlýn je opraven a bydlí se v něm.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1920 Alois Zukal nově zařídil na 1 vagon denně
V roce 1930 byl majitelem mlýna Alois Zukal, kromě mlýna je uváděno dynamo.
1933 převzal Bohumil Homolka
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po uzavření mlýna byly v prostorách mlýna sklady Osevy. V té době bylo mlecí zařízení a turbína rozebráno a části uskladněny na půdě mlýna.
Po získání mlýna zpět do vlastnictví potomků mlynářské rodiny Ing. Oulehla opravil a znovu uvedl do provozu turbínu a celou MVE (informace pí. Oulehlová).
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Zukal
- Oulehlo
- Homolka
- Brázda
Historie mlýna také obsahuje:
1835 František Brázda
1920 Alois Zukal
1930 - Alois Zukal
1933 Bohumil Homolka
rodina Oulehlova
současnost - Ing. Oulehlo
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: