Hrubá mouka nastálo je lepší než jemná čas od času.
(německé přísloví)

Suchý mlýn v Trenčíně

Suchý mlýn v Trenčíně
701
1
Pražská
Bakov nad Jizerou
294 01
Mladá Boleslav
Bakov nad Jizerou
50° 28' 11.7'', 14° 56' 32.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí ve čtvrti Trenčín pod Pražskou ulicí. Budova mlýnice nebyla dlouhou dobu udržována. Nyní současný majitel provádí úpravy u bývalé lednice a vtoku vody do mlýna. Nedaleko mlýnice je samostatná nově upravená obytná budova. Mlýn není přístupný.
Na okraji města u hlavní silnice
Kněžmostka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl nejstarší budovou v osadě Trenčín. Uvádí se, že pocházel z 15. století a byl to mlýn vrchnostenský. Nad mlýnem býval rybník, nazývaný Suchý.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1567 po smrti Jiřího Vančury se jeho synové dělili o majetek, Studénku s mlýnem v Trenčíně dostal nejmladší syn Jiřík Vančura ml. (I. zmínka)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1623 po porážce stavovského povstání Srudénka Jiřímu Šťastnému zkonfiskována, statek pod cenou zakoupil Albrecht z Valdštejna a připojil jej k mnichovohradišťskému panství

1634 Švédové ves i s mlýnem vypálili

1680 Martin Kejklič koupil chalupu po mlynáři Matouši Náhlovském, která od roku 1636 spálená a pustá zůstává

1713 přiznávací vrchnostenská fase: mlýn s jedním složením a třemi stoupami na nestálé vodě, letního času suchého, již mnoho let stojí

1733 hrabě František Arnošt z Valdštejna prodal zrušený mlýn do dědičného držení Antonínu Khünovi, býv. fořtu valdštejnských lesů za 150 kop grošů. Z mlýna se nájem neplatí, k mlýnu ale náleží pole na 12 strychů výsevku, zahrada, louka u mlýna a další louka pod hrází rybníka Studénského, za celou usedlost se platí roční nájem 6 kop gr. míš.

1743 sešlý a zpustlý mlýn za 500 kp gr. koupil Václav Riegl, od vrchnosti dostal povolení obnovit mlýn, zároveň mu bylo přiděleno dřevo na opravy, řemeslníky si ale mlusel platit sám. Z mlýna byl vyměřen roční nájem 100 zl. vč. náhrady za vykrmení vepřů, ke mlýnu nebyly povinně přimlýněny žádné vsi, mohl svobodně mlít pro poddané panství studénského i zvířetického.

Mlynář však usoudil, že za těchto podmínek není možné mlýn provozovat, proto po jednom měsíci odstoupil a k mýnu byl přikázán Václav Bína, dosavadní držitel Bělského mlýna. Za mlýn měl zaplatit 1000 kop gr. míš., což částečně vyrovnal svým mlýnem v Bělé, ošacovaným na 685 kop 42 gr. a 6 denárů, zbytek ještě téhož roku doplatil v hotovosti. Roční nájem zůstává na 100 zl. vč. náhrady za vykrmení prasat.

1745 přimlýněny vsi Horka, Veselá, Kosmonosy, Trenčín, Studénka a Násedlnice, zároveň ale zvýšen nájem na 180 zl. ročně.

1749 Václav Bína zemřel, vdovu Alžbětu si vzal Josef Černář a mlýn koupil za 1.410 kop gr.

1752 zemřela Alžběta, Josefu Černářovi zůstali na krku 4 sirotci po Václavu Bínovi a tak raději z mlýna zběhl. Mlýn koupil Josef Kozák za 1.543 kop gr. a zároveň se zavázal pečovat o zmíněné sirotky.

1754 přichází Jan Hötzl z mlýna v Hněvousicích, který ale byl po předchozím mlynáři Václavu Šubrtovi značně zanedbaný a zpustlý. Za zdejší mlýn zaplatil 1.585 kop. gr., platí ročně 180 zl. vč. náhrady za vykrmení vepřů.

1769 Jan Höltzl prodal mlýn Antonínu Šmídovi

1800-1801 od hraběte Arnošta Valdštejna ke mlýnu přikoupil za 1.628 zl. pole o rozloze 2.131 čtver. sáhů, platit z toho bude 9 zl. 32 kr. ročně.

1802 koupil mlýn na Rečkově

1817 Antonín Šmíd zemřel, mlýn převzala dcera Tereza. provd. za Václava Javůrka.  Nájem snížen na 120 zl. ročně, dle nové smlouvy vrchnost platí za opracování kamenů a poskytuje jednou ročně 14 robotníků na vyčištění struh.

1843 za 2000 zl. převzal syn Josef Javůrek s manž. Annou

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1862 Karel Hála s manž. Annou

1865 Karel Hála mlýn pronajal Augustýnovi Šťastnému a odstěhoval se do Bakova

1875 od Karla Hály zakoupila hospodářská správa valdštejnských panství v Klášteře, mlýn přestavěn a modernizován, pronajat mladoboleslavskému obchodníkovi Neumanovi, avšak příliš neprosperuje.

1887 mlýn si pronajal František Jindra z Obrubec s manž Monikou, zaměstnává zde mládka a provozuje i pekárnu s vlastním pekařem, ekonomická situace mlýna se rapidně zlepšuje.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1917 ve mlýně s otcem hospodaří i syn Emil Jindra

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1925 Emil Jindra koupil mlýn od Valdštějnů, mlýn rekonstruován, provozováno i obchodní mletí

Posledním mlynářem byl Emil Jindra, který před lety zemřel. Jeho syn a dcera rovněž nežijí - informace od sousedů.

1939 vykázáno 3.600 q obchodního i námezdního mletí (nejvíce ze všech mlýnů na Kněžmostce)

Mlýn zůstal přes válku v provozu.

1946 nastoupil Emil Jindra ml., vyučený mlynář

1948 zahájena rekonstrukce, nedokončena

1950 mlýn uzavřen, Emil Jindra ml. se pořiženil do Veselé, ve mlýně zůstali bydlet rodiče. Po jejich smrti zůstal mlýn neobydlený.

1986 mlýn koupili Gregorovi, zařízení demontováno, objekt slouží jako skladiště.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jindra
  • Riegl
  • Bína
  • Černář
  • Kozák
  • Hötzl
  • Šmíd
  • Javůrek
  • Hála
  • Šťastný
  • Neuman

Historie mlýna také obsahuje:

před 1680 Matouš Náhlovský

1680 Martin Kejklič

1733-1743 Antonín Khün

1743 Václav Riegl

1743-1749 Václav Bína

1749-1752 Josef Černář

1752-1754 Josef Kozák

1754-1769 Jan Hötzl

1769-1817 Antonín Šmíd

1817-1843 Václav Javůrek

1843-1862 Josef Javůrek

1862-1875 Karel Hála

1865-1875 Augustýn Šťastný (nájemce)

1875-1925 hospodářská správa valdštejnských panství v Klášteře

1875-1887 Neuman (nájemce)

1887-1925 František Jindra (nájemce)

1925-1946 Emil Jindra

1946-1950 Emil Jindra ml.

1986 Gregor

 

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    07 2018
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      Mlýnice je do současnosti bez přestaveb, v místě bývalé lednice jsou prováděny terénní úpravy.
      Obytná budova je přestavěná.
      1862 díy terénnímu rozdílu mlýnský dvůr o jedno poschodí níže než silnice vedoucí okolo mlýna. Mleči poroto přijížděli ke dveřím v průčelí, vedoucím do 1. patra. Zde se rovněž nakládaly pytle spouštěné šoupačkou z II. patra. Mlynářova rodina bydlela v bytě o dvou místnostech z pohledu ze dvora v I. patře, vcházelo se sem buď po venkovním dřevěném schodišti nebo přímo z mlýnice.
      Ve dvoře chlév a stodola.
      1875 při valdštejnské rekonstrukci na původní kamenné zdivo přistavěno ještě cihlové patro, čímž vznikl čtyřpodlažní mlýn (vč. podstřešního prostoru).
      1882 položena pálená krytina (nalezena datovaná střešní taška)
      1925 ve dvoře zřízen přístavek pro plynosací motor, pekárna zrušena a prostory adaptovány na ubytování pro mlýnskou chasu.
      1986 zbořena stodola a chlévy, na jejich základech postavena nová stylová obytná budova.
      2018 namísto pálené krytiny z roku 1882 střecha pokryta plechem
      • dveře
      • vyskladňovací otvor
        • zcela bez technologie aj.
        zařízení demontováno v 2. pol. 80. let 20. stol.
        Žádná položka není vyplněna
        V otvoru ve zdi mlýnice je zbytek otočného zařízení.
        Ve zdi u vrat na pozemek bývalého mlýna je zazděn mlecí kámen.

        1713: 1 složení a 3 stoupy (avšak již delší dobu není v provozu)
        1862: 2 složení
        1875 vybaven moderním zařízením
        1925 rekonstrukce od fy J.Kohout, Praha Smíchov
        na válcové podlaze v úrovni silnice 3 mlýnské stolice
        1) čtyřválcová s rýhovanou i hladkou sadou válců na mletí pšenice
        2) šrotovka na pšenici
        3) s rýhovanými válci na mletí žita
        v podstřeší:
        čistírna
        loupačka
        rovinný vysévač J. Prokop, Pardubice
        2 hranolové vysévače
        reforma
        míchačka mouky o obsahu 40 q
        z původního vybavení ponechán šrotovník a mačkadlo na oves
        1948 rekonstrukce mlýna
        loupačka Kohout vyměněna za novější od firmy Leopold Kašpar Šternberk
        hranolový vysévač vyměněn za rovinný od firmy J.Prokop Pardubice
        Zaniklý
        • pekárna
        • stoupa
        • krupník
        1713: 3 stoupy
        1862 krupník
        1887 zřízena pekárna
        • náhon
        • odtokový kanál
        • lednice
        Za silnicí nad mlýnem je v terénu patrný zbytek náhonu, patrně v místě bývalého Suchého rybníka.
        Původně přes potok postavena hráz, po níž vedla zemská stezka do Žitavy, čímž vznikl Suchý rybník, ovšem porybný držel hladinu výše položeného rybníku Lapkováku na úrovni kolíku ve vzdálenosti 4 provazců od jeho hráze a více vody nepouštěl, čímž rybník i mlýn bývaly často na suchu (odtud název Suchý).
        1862 voda ze Suchého rybníka na mlýn příváděna propustkem pod císařskou silnicí a za mlýnem směřovala přes dvůr do potoka.
        Hráz se původně stáčela do mlýnské zahrady a silnice vedla jen pár metrů od průčelí mlýna.
        1928 rekonstrukce silnice, hráz zvýšena a rozšířena směrem do rybníka, silnice tak posunuta dále od mlýna. Pro potok postaven nový propustek a koryto potoka vedoucí přes mlýnskou zahradu vydlážděno kamenem. Ode dna vyzděny pobřežní kamenné zdi, takže voda protéká otevřeným kanálem.
        V místě bývalé strouhy od vodních kol dnes jezírko.


        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1862: 2 kola o prům. 2 sáhy (3,56 m) a šířce 3 stopy a 4 palce (1 m), jedno kolo zároveň pohánělo krupník
        1925 vodní pohon zrušen
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1862: 2 kola o prům. 2 sáhy (3,56 m) a šířce 3 stopy a 4 palce (1 m), jedno kolo zároveň pohánělo krupník
        1925 vodní pohon zrušen
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Popisinstalován 1925 namísto vodního pohonu
        výkon 14 HP
        umístěn v přístavku do dvora, kde se zároveň nacházel i generátor plynu a pomocný elektromotor 15 HP k roztáčení
        zrušen 1935
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        Popisinstalován 1925 namísto vodního pohonu
        výkon 14 HP
        umístěn v přístavku do dvora, kde se zároveň nacházel i generátor plynu a pomocný elektromotor 15 HP k roztáčení
        zrušen 1935
        Typelektrický motor
        StavDochovaný
        VýrobceA.G. Franz Pichler & Co., Vídeň
        Popisinstalován 1925
        kroužkový elektromotor, výkon 21,5 kW
        Typelektrický motor
        StavDochovaný
        VýrobceSvoboda Kosmonosy
        Popisinstalován 1925
        pomocný v podkolí, výkon 7,5 kW
        oba poháněly přes ploché řemeny transmisi v podkolí, umístěnou rovnoběžně s podélnou osou mlýna
        Typelektrický motor
        StavZaniklý
        Popisv provozu 1925-1935
        výkon 15 HP
        sloužil k roztáčení plynosacího motoru
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • AutorInternet - Vojtěch Dvořák
          NázevBakov nad Jizerou - Trenčín
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.bakovnj.cz/cs/turista/o-bakovu/obce-a-osady-ve-sprave-mesta/trencin.html
          Datum citace internetového zdroje16.11.2013
          AutorInternet - Vojtěch Dvořák
          NázevBakov nad Jizerou - Trenčín
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.bakovnj.cz/cs/turista/o-bakovu/obce-a-osady-ve-sprave-mesta/trencin.html
          Datum citace internetového zdroje16.11.2013
          AutorVáclav Šolc
          NázevMlýny na Kněžmostce
          Rok vydání2020
          Místo vydáníTurnov
          Další upřesněnís. 78-84

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          16.11.2013 22:41 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 12.8.2018 21:34
          doxa (Jan Škoda) 20.1.2023 21:29