Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Nejstarší zmínka o mlýně je z roku 1635, kdy již existoval (urbář kláštera v Předklášteří). Mlýn byl patrně pojmenován po zaniklé vesnici Chvališov. V 17. století zde hospodařili mlynáři, kterým se říkalo po mlýně, tedy Chwalcowští.
V 18. století Pružinovi, přechodně Řezníčkovi, následně opět Pružinovi.
1826 Josefa Pružinová
Před rokem 1838 zakoupil mlýn od vdovy Josefy Pružinové Matyáš Hlaušek.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Falcovský mlýn je areál několika starých budov. V 19. a 20. století zde hospodařili jako mlynáři Hlouškovi, kteří drží mlýn dodnes.
První světová válka (1914–1918)
Nedaleko mlýna při cestě je pamětní křížek, s dojemným věnováním paňmámy mlynářky Petronilly Hlouškové synovi Cyrilovi, který padl v 1. světové válce.
První republika (1919–1938)
1919 převzal František Hloušek
1930-1936 František Hloušek, mlýn a pila
ke mlýnu náleží 300 měřic pozemků s lesy
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
František Hloušek ml. (*1922), absolvent mlynářské školz v Pardubicích
za války nuceně zastaven, po válce na krátký čas provoz obnoven
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Hloušek Pružina Řezníček Hlaušek Chvalšovský
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1826 Josefa Pružinová
1838 Matěj Hloušek
1919-1939 - František Hloušek (RR)
František Hloušek ml.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlejn Chvalov Který toliko pod ochranu kláštera Tišnov podle privilegií zůstává. Dává z kusu rolí od louky jednou v rok při sv. Václavě 2zl. 4gr. Při témže čase sv. Václava z jiné roboty žita dává 3 měřice, kladouc na míru po 15 gr činí 1zl 15gr Oves o témže čase 3 měř. počítajíc na míru po 6 gr činí 18gr Suma platu stálého z téhož mlejna 4zl 7gr Kladouc za 1zl platu stálého 24 zl vynáší 101 zl 18 gr. (sumář tišnovského kláštera z roku 1632)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: