Uživatel

Hledat

| Sign up

Dobrá mouka je hodna jemného pytle.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Smetákův mlýn, mlýn U Šmatáků

Smetákův mlýn, mlýn U Šmatáků

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

0155E

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Skrýšov

PSČ

262 56

Okres

Příbram

Katastrální území

Skrýšov u Svatého Jana

GPS

49° 37' 41.3'', 14° 18' 41.8''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Velký zachovalý mlýn stojí o samotě pod malým rybníkem. Původně měl č.p. 14, nyní č.ev. 155. Budovy mlýna stojí čtvercového kolem dvora. Mlýn je v soukromém vlastnictví.
Název Smetákův mlýn je uváděn na historické mapě z let 1836 - 1852.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Brzina

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

V roce 1839 vlastnil mlýn Franz Hrubant. (RŠ)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Mlýn tohoto jména je uváděn na historické mapě v polovině 19. století.

1875 Matěj Snopek

1901 Josef a Marie Švastalovi

První republika (1919–1938)

1925 Antonín Kvída

Václav Nohejl

1928 od Václava Nohejla koupili Alois a Marie Křivánkovi, mlýn přestavěn dle projektu zednického mistra a stavitele Václava Ševce z Krásné Hory a strojově modernizován

V roce 1930 byl majitelem mlýna Alois Křivánek.

1933 mlýn živnostensko-policejně a vodoprávně schválen

pracuje zde jen mlynář Křivánek se synem

1937 kontingent 330 q obilí

1938/1939 v letní sezoně semlel pouze 49 kg obilí, mlel však po celý rok, hlavně v zimě

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

po 23.11.1941 udělena výjimka, mlýn mlel přes celou válku

duben 1943 kontingent navýšn na 500 q obilí

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Ve mlýně žil a tvořil akademický malíř Ota Janeček, který přestavěl mlýnici na ateliér ( v letech 1963-1996) - info Josef Kočandrle

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Vývoj po roce 1989

Ve mlýně žil a tvořil akademický malíř Ota Janeček, který přestavěl mlýnici na ateliér do r. 1996 - info Josef Kočandrle

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hrubant
Křivánek
Kvída
Smeták
Šmaták
Snopek
Švastal
Nohejl

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1839 - Franz Hrubant

1875 Matěj Snopek

1901 Josef Švastal

1925 Antonín Kvída

-1928 Václav Nohejl

1928-1945 Alois Křivánek

1963 - 1996 - ak. malíř Ota Janeček

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

04 2014

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Mlýnská budova je jednopatrová, ostatní budovy jsou přízemní. Na dvoře jsou schody do mlýnice.
Bývalou mlýnici nechal O. Janeček přestavět na ateliér.
Masivní stavení lichoběžníkovitého tvaru s valbovou střechou. Trojpodlažní mlýnice 12 x 8 m, v obytné části v přízemí kuchyně a špajz, v patře pokoje, obojí odděleno od mlýnice předsíní.
1928 mlýn přestavěn dle projektu zednického mistra a stavitele Václava Ševce z Krásné Hory, pořízen nový krov a pálená krytina
1935 k mlýnici přistavěna motorovna.
Další hospodářské objekty okolo čtvercového dvora, postupně přestavovány z roubených na zděné, půdorys většinou zachováván.

Historické stavební prvky – exteriér

schodiště

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1875: 2 česká složení a 4 stoupy
1901: 1 francouzský kámen se špičákem
1925: válce, francouzské a české složení
1928:
hranolový vysévač
válcové stolice
loupačka
český kámen Žižka o prům. 0,8 m
savka
1939:
1 stolice Prokop Pardubice
3 hranolové vysévače Prokop Pardubice
8.12.1943 výměna 30 let staré savky za jednduchou reformu Prokop

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

stoupa
pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

1875: 4 stoupy
1935 poháněna mlátička a řezačka

Cesta vody ke mlýnu

náhon
vantroky
jalový žlab
akumulační nádržka
odtokový kanál
lednice
most, propustek

Popis cesty vody ke mlýnu

Ve mlýně jsou žulové vantroky z r. 1880 - info Josef Kočandrle
500 m dlouhý náhonpo pravé straně Brziny, ped mlýnem akumulační nádržka, z ní voda tekla potrubím na kamenné vantroky, široké 1,5 m, vysoké 0,8 m, v nich stavítka pro žlaby ke kolům a později na jalovou výpusť (dříve voda přetékala přes žlaby). Zachovaná lednice na jižní straně. Od lednice voda otékala kjlenutým odpadovým kanálem vně dvora zpět do Brziny. V místě vtoku začínal náhon na Chadimův mlýn.
30.8.1881 zasazeno normální znamení - na stěně mlýnice u vantrok železná kramle. Druhé znamení na balvanu na pravém břehu potoka u jezu.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1875: 3 kola prům. 3,15 m (2 mouičná, 1 stupní).
1901: 1 kolo výkon 5 HP
V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,125 m3/s, spád 3,6 m, výkon 3,9 HP, prům. 3,6 m

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1875: 3 kola prům. 3,15 m (2 mouičná, 1 stupní).
1901: 1 kolo výkon 5 HP
V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,125 m3/s, spád 3,6 m, výkon 3,9 HP, prům. 3,6 m

Pomocné motory a generátory

Typnaftový motor

StavZaniklý

Popisinstalován 1935, ve zvláštním přístavku

Typnaftový motor

StavZaniklý

Popisinstalován 1935, ve zvláštním přístavku

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníTábor. str. 13

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníTábor. str. 13

AutorČeněk Habart

NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko

Rok vydání1925

Místo vydáníSedlčany

Další upřesněníDíl. I. - s. 219

AutorŠárka Mašková Janotová

NázevVodní mlýny Sedlčanska na prahu modernizace

Rok vydání2017

Místo vydáníSedlčany

Další upřesněnís. 171-172

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ostatní

V mlýnici byla natáčena známá úsměvná scéna z filmu Na samotě u lesa (scénář L. Smoljak, Z. Svěrák, režie J. Mencl z r. 1976), kdy L. Smoljak vypráví historku za hluku mlýnských strojů. Každý chce historku slyšet znovu - info Josef Kočandrle.