Mlýn bývá zřídka bez otrub.
(německé přísloví)

Smetákův mlýn, mlýn U Šmatáků

Smetákův mlýn, mlýn U Šmatáků
0155E
14
Skrýšov
262 56
Příbram
Skrýšov u Svatého Jana
49° 37' 41.3'', 14° 18' 41.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký zachovalý mlýn stojí o samotě pod malým rybníkem. Původně měl č.p. 14, nyní č.ev. 155. Budovy mlýna stojí čtvercového kolem dvora. Mlýn je v soukromém vlastnictví.
Název Smetákův mlýn je uváděn na historické mapě z let 1836 - 1852.
Samota
Brzina
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1839 vlastnil mlýn Franz Hrubant. (RŠ)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Mlýn tohoto jména je uváděn na historické mapě v polovině 19. století.

1875 Matěj Snopek

1901 Josef a Marie Švastalovi

1925 Antonín Kvída

Václav Nohejl

1928 od Václava Nohejla koupili Alois a Marie Křivánkovi, mlýn přestavěn dle projektu zednického mistra a stavitele Václava Ševce z Krásné Hory a strojově modernizován

V roce 1930 byl majitelem mlýna Alois Křivánek.

1933 mlýn živnostensko-policejně a vodoprávně schválen

pracuje zde jen mlynář Křivánek se synem

1937 kontingent 330 q obilí

1938/1939 v letní sezoně semlel pouze 49 kg obilí, mlel však po celý rok, hlavně v zimě

 

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

po 23.11.1941 udělena výjimka, mlýn mlel přes celou válku

duben 1943 kontingent navýšn na 500 q obilí

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Ve mlýně žil a tvořil akademický malíř Ota Janeček, který přestavěl mlýnici na ateliér ( v letech 1963-1996) - info Josef Kočandrle

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Ve mlýně žil a tvořil akademický malíř Ota Janeček, který přestavěl mlýnici na ateliér do r. 1996 - info Josef Kočandrle

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hrubant
  • Křivánek
  • Kvída
  • Smeták
  • Šmaták
  • Snopek
  • Švastal
  • Nohejl

Historie mlýna také obsahuje:

1839 - Franz Hrubant

1875 Matěj Snopek

1901 Josef Švastal

1925 Antonín Kvída

-1928 Václav Nohejl

1928-1945 Alois Křivánek

1963 - 1996 - ak. malíř Ota Janeček

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    04 2014
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Mlýnská budova je jednopatrová, ostatní budovy jsou přízemní. Na dvoře jsou schody do mlýnice.
      Bývalou mlýnici nechal O. Janeček přestavět na ateliér.
      Masivní stavení lichoběžníkovitého tvaru s valbovou střechou. Trojpodlažní mlýnice 12 x 8 m, v obytné části v přízemí kuchyně a špajz, v patře pokoje, obojí odděleno od mlýnice předsíní.
      1928 mlýn přestavěn dle projektu zednického mistra a stavitele Václava Ševce z Krásné Hory, pořízen nový krov a pálená krytina
      1935 k mlýnici přistavěna motorovna.
      Další hospodářské objekty okolo čtvercového dvora, postupně přestavovány z roubených na zděné, půdorys většinou zachováván.
      • schodiště
          Žádná položka není vyplněna
          1875: 2 česká složení a 4 stoupy
          1901: 1 francouzský kámen se špičákem
          1925: válce, francouzské a české složení
          1928:
          hranolový vysévač
          válcové stolice
          loupačka
          český kámen Žižka o prům. 0,8 m
          savka
          1939:
          1 stolice Prokop Pardubice
          3 hranolové vysévače Prokop Pardubice
          8.12.1943 výměna 30 let staré savky za jednduchou reformu Prokop
          Zaniklý
          • stoupa
          • pohon zemědělských strojů
          1875: 4 stoupy
          1935 poháněna mlátička a řezačka
          • náhon
          • vantroky
          • jalový žlab
          • akumulační nádržka
          • odtokový kanál
          • lednice
          • most, propustek
          Ve mlýně jsou žulové vantroky z r. 1880 - info Josef Kočandrle
          500 m dlouhý náhonpo pravé straně Brziny, ped mlýnem akumulační nádržka, z ní voda tekla potrubím na kamenné vantroky, široké 1,5 m, vysoké 0,8 m, v nich stavítka pro žlaby ke kolům a později na jalovou výpusť (dříve voda přetékala přes žlaby). Zachovaná lednice na jižní straně. Od lednice voda otékala kjlenutým odpadovým kanálem vně dvora zpět do Brziny. V místě vtoku začínal náhon na Chadimův mlýn.
          30.8.1881 zasazeno normální znamení - na stěně mlýnice u vantrok železná kramle. Druhé znamení na balvanu na pravém břehu potoka u jezu.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1875: 3 kola prům. 3,15 m (2 mouičná, 1 stupní).
          1901: 1 kolo výkon 5 HP
          V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,125 m3/s, spád 3,6 m, výkon 3,9 HP, prům. 3,6 m
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1875: 3 kola prům. 3,15 m (2 mouičná, 1 stupní).
          1901: 1 kolo výkon 5 HP
          V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,125 m3/s, spád 3,6 m, výkon 3,9 HP, prům. 3,6 m
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          Popisinstalován 1935, ve zvláštním přístavku
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          Popisinstalován 1935, ve zvláštním přístavku
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníTábor. str. 13
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníTábor. str. 13
          AutorČeněk Habart
          NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
          Rok vydání1925
          Místo vydáníSedlčany
          Další upřesněníDíl. I. - s. 219
          AutorŠárka Mašková Janotová
          NázevVodní mlýny Sedlčanska na prahu modernizace
          Rok vydání2017
          Místo vydáníSedlčany
          Další upřesněnís. 171-172

          Žádná položka není vyplněna

          V mlýnici byla natáčena známá úsměvná scéna z filmu Na samotě u lesa (scénář L. Smoljak, Z. Svěrák, režie J. Mencl z r. 1976), kdy L. Smoljak vypráví historku za hluku mlýnských strojů. Každý chce historku slyšet znovu - info Josef Kočandrle.

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          6.4.2014 11:05 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 11.2.2018 20:50
          doxa (Jan Škoda) 14.3.2024 16:52