Opilý a s rozumem, toť dvojí síla v něm;
opilý a hloupý, jen s ním do stoupy.
(ruské přísloví)

Jelínkův, Panský mlýn

Jelínkův, Panský mlýn
66
Tasov
675 79
Žďár nad Sázavou
Tasov
49° 17' 16.8'', 16° 4' 39.4''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn se nachází u řeky Oslavy na křižovatce cest mířících do obcí Tasov, Kamenná a Oslava. V současné době je zde budova mlýna. Elektřina zde vyrobená je dodávána do veřejné sítě.
JZ
Oslava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Jelínkův mlýn je znám také pod názvem Panský mlýn. První písemná zmínka o mlýně je z roku 1344, kdy náležel pánům z Tasova.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1575 (1574?) mlynář Vít Doležal prodal Mankovský Bartošovi za 350 (530?) zl.

1581 postoupil Doležalův mlýn svému synu Florianovi za 370 zl.

1601 zemřel Florian, vdova po něm si vzala Havla

1616  Havel prodal Florků mlýn Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé a Lipého na Budišově za 650 zl., od té doby náležel budišovskému velkostatku a byl zván Panský

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

V průběhu 17. století byl mlýn v majetku pánů z Budišova.

V urbáři Budišovského panství z roku 1654 je v obci Tasov uveden Valentin Votruba mlynář

V červnu 1730 opět dítko Pavla Dvořáka z Kamenné, kmotr Frant. Rohovský a Anna Svobodová, mlynářka z Panského mlýna. (doplnil Jaroslav Povolný)

V březnu 1734 šla za 2. kmotru P. Anna Janáčková t.č. mlynářka pod Tasovem.

23.12.1802 prodán za 4 350 zl. telčskému mlynáři Antonínu Kyjánkovi

17.4.1826 Antonín Kyjánek zemřel, převzal syn František se ženou Josefou, dcerou mlynáře Vařbuchty z Dolního Smrčného

8.11.1837 vdova se provdala za Františka Stejskala (*1812), syna mlynáře z Janova mlýna v Třebíči

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

po něm převzal syn Alois Stejskal

7.9.1881 prodal mlýn Františku a Kateřině Škodovým

4.9.1884 prodali mlýn Marii a Ludvíku Wernerovým z Jedovnice

27.3.1890 prodali mlýn Janu Jelínkovi

Roku 1890 pak přešel do rukou Jana Jelínka. Jelínkova rodina se velkou měrou podílela na modernizaci mlýna a pily. Pila byla vybavena rámovou pilou s jedním listem a také omítací pilou. Pila byla částečně zděná, částečně dřevěná. Pilnice byla přístupná od mlýnského náhona a také z patra mlýna.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1930 mlýn a pila Jan Jelínek

U mlýna byla původně 4 vodní kola, roku 1938 kola nahradily Kaplanovy turbíny. V současnosti je část objektu používána jako sklad obilí. Turbíny však stále vyrábějí elektřinu, která je dodávána do veřejné elektrické sítě.

17.3.1936 převzal syn Jan Jelínek ml. (*10.1.1905), mlýn ale spravuje vdova Marie

hospodářství 50 měřic pole, 70 měřic lesa

1 pár koní na dopravu mouky do pekáren

ve mlýně zaměstnán stárek (Filip Marek, pak František Pešek), 3 tovaryši, 1 kočí a 2 služebné

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

na udání komisaře hospodářských kontrol Rauše odsouzen pro černé mletí Jan Jelínek na 1 a 1/2 roku vězení, vězněn na Mírově, účetní Jan Rohovský odsouzen na 3/4 roku

tovaryš Vladimír Jelínek zastřelen ve Velkém Meziříčí při květnovém povstání 1945

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1950/51 mlýn zestátněn a zasatven, JZD zde šrotuje a skladuje obilí

6.10.1952 se Jan Jelínek oženil s Marií Kořistkovou (*13.8.1906), učitelkou z Velkého Meziříčí

1953 manželé Jelínkovi ze mlýna vystěhováni do staré chalupy u nádraží ve Velkém Meziříčí

1955 Jan Jelínek opět uvězněn, propuštěn po 3 letech na amnestii

10.6.1972 zemřel Jan Jelínek

6.5.1984 zemřela Marie Jelínková

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jelínek
  • Doležal
  • Kyjánek
  • Stejskal
  • Škoda
  • Werner
  • Svoboda
  • Votruba
  • Janáček

Historie mlýna také obsahuje:

-1575 Vít Doležal

Bartoš

Florian

-1616  Havel

1616-1802 panský - statek Budišov

1654 Valentin Votruba

1730 Anna Svobodová

1734 Anna Janáčková

1802-1826 Antonín Kyjánek

1826-1837 František Kyjánek

1837 František Stejskal

-1881 Alois Stejskal

1881-1884 František Škoda

1884-1890 Ludvík Werner

1890-1936 - Jan Jelínek

1936-1950 Jan Jelínek ml.

1939 - Jan Jelínek (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
        Patrová mlýnice v přední části objektu, stěny pevné, ohnivzdorné, stropy dřevěné, trámové na dřevěném průvlaku. Krytina azbestová. K mlýnici přistavěna komora turbíny, za ní je pila.
        Obytná část propojena s mlýnicí přes kuchyň a kancelář v I. patře.
        Mlýnice obdélníkového půdorysu 17,4 x 7,7 m, tvoří jeden prostor. Celkem 4 užitkové podlahy - přízemí (suterén) a tři patra - spojená dřevěnými schody. Přístup pro mleče byl z okresní silnice jednokřídlými dveřmi.
        Za mlýnicí se nacházela strojovna, spojená s mlýnem dřevěnými dveřmi s přímým vchodem na dvůr. Za strojovnou gebnerátorová satnice též s přímým vchodem na dvůr. Přístup ke satvidlům z přízemí mlýnice.
        V mezipatře mezi přízemím a I. patrem šalanda a truhlářská dílna, vybavená 1 soustruhem, malou okružní pilou a hoblicemi.
        Volně stojící pila ve spodní části zděná, v horní části pouze dřevěná, spojená s mklýnicí krytou pavlačí v úrovni podlahy 1. poschodí. Přístup do plilnice od mlýnského náhonu nebo z půdního prostoru pily, priopojeného z mlýnem. Do podpilí vstup z volného prostranství u silnice, spojení do patra dřevěným schodištěm s padacími dveřmi.
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • dveře
        • okno
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • střešní nástavba
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          suterén:
          transmise a paty výtahů
          Přízemí:
          loupačka od fy, Kašpar
          mačkací stolice s válci 600/300
          válcové stolice pro mletí pšenice 800/300
          žitná stolice s válci 700/300 mm
          (vše od fy. Jeřábek, Velké Meziříčí)
          3. podlaží: manipulační
          pytlování
          1 hranolový vysévač
          4. podlaží:
          prašný a hrudový vysévač
          trier 600 mm
          reforma
          dvoudílný rovinný vysévač
          2 šrotové hranolové vysévače
          3 moučné hranolové vysévače (cylindry) na žito
          1 míchačka na žitnou mouku
          1 míchačka na pšeničnou mouku
          Nezjištěn
          • pila
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          Pila jednuška, okružní pila sámovací neboli omítací na ořezávání prken bez vysouvacího zřízení
          pila zde již není, stojí jen pilnice, elektřina se vyrábí i nadále
          • náhon
          • turbínový domek
          Typturbína Kaplanova
          StavDochovaný
          VýrobceIgnác Stárek, Brno
          Popis1938 kola nahradila Kaplanova turbína.
          hltnost 1,5 m3/s, spád 3,3 m, výkon 53 HP
          Typturbína Kaplanova
          StavDochovaný
          VýrobceIgnác Stárek, Brno
          Popis1938 kola nahradila Kaplanova turbína.
          hltnost 1,5 m3/s, spád 3,3 m, výkon 53 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisPůvodně 1 kolo, později 2 kola pro mlýn a jedno pro pilu
          1930: 4 kola na svrchní vodu, hltnost 0,7 m3/s, spád 3,9 m, výkon 19 HP
          1.-3. pro mlýn:
          1) prům. 2,7 m, šíře 2 m, spád 3,2 m, hltnost 375 l/s
          2) prům. 2,8 m, šíře 2 m, spád 3,2 m, hltnost 350 l/s
          3) prům. 2,9 m, šíře 2 m, spád 3,2 m, hltnost 550 l/s
          4) pro pilu: prům. 2,75 m, šíře 1,5 m, spád 3,2 m, hltnost 600 l/s
          Typplynosací motor
          StavZaniklý
          PopisNatáčen pomocí vodní turbíny
          Typplynosací motor
          StavZaniklý
          PopisNatáčen pomocí vodní turbíny
          Typdynamo
          StavNezjištěn
          VýrobceBartelmus Donat a spol. Brno
          Popisnapětí 120 V, proud 32 A
          pro vlastní osvětlení
          Historické technologické prvky
          AutorVladimír Makovský
          NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku II.
          Rok vydání2006
          Místo vydáníVelké Meziříčí
          Další upřesněnís. 71-75
          AutorVladimír Makovský
          NázevMlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku II.
          Rok vydání2006
          Místo vydáníVelké Meziříčí
          Další upřesněnís. 71-75
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 14 (Jihlava), s. 33
          AutorJosef Mikulášek
          NázevZ historie mlýnů na řece Oslavě I.
          Rok vydání2002
          Místo vydáníBudišov nad Budišovkou
          Další upřesněníBudišovský zpravodaj 2/2002, s. 20-21
          Odkazhttps://www.mestysbudisov.cz/
          Datum citace internetového zdroje03 2021
          AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
          NázevČeskoslovenské mlynářství
          Rok vydání1936
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 268

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Ostatní

          Vytvořeno

          5.5.2014 19:58 uživatelem Pavla

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 2.6.2018 22:23
          Radomír Roup (Radomír Roup) 28.6.2018 11:56
          doxa (Jan Škoda) 11.2.2024 23:41