Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1618 džel mlýn potoční (č. 134) J. Sajzynekr z Tarnovic, po něm zeť Jan Brodský od toho pak 1651 přikoupen ke dvoru Morzinovskému a zůstal při něm i když 1715 dvůr obec zakoupila. Býval o dvojím složení a rybníčkem na 5 1/2 kopy kapří násady.
1744 jej obec prodala Václavu Volavkovi a 1771 Václavu Vnoučkovi. kteříž zavázáni dodávati vánočky radním pánům. 1787 Františka Vnoučková žádala o zproštění této povinnosti a dosáhla jí.
1790 koupil mlýn František Gallaš
1795 František Panocha
1803 Jan Libich
1827 František Panocha
6. září 1827 po 8. hodině večerní hořel mlýn potoční se stodolou, ktereý při velikém ohni šťastně byl uhájen
1831 Jan Panocha
1842 z rukou vdovy Anny Panochové převzal Antonín Metelka
1842 Antonín Metelka
1845 František Panocha
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1882 Anna Hanušová
1885 František Panocha
1890 Václav Hykl
1897 Zdeňka Hyklová
1905 František Hykl
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Miloslav Hykl.
1930-1931 Miloslav Hykl - syn Františka
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Hykl
- Potoční
- Sajzynekr
- Brodský
- Volavka
- Vnouček
- Gallaš
- Panocha
- Libich
- Metelka
- Hanuš
- Kudrna
Historie mlýna také obsahuje:
1596 Jan Potoční
1618 J. Sajzynekr
-1651 Jan Brodský
1651-1715 Morzinové
1715-1744 obec brandýská
1744 Václav Volavka
1771 Václav Vnouček
1787 Františka Vnoučková
1790 František Gallaš
1795 František Panocha
1803 Jan Libich
1827 František Panocha
1831 Jan Panocha
1842 Antonín Metelka
1845 František Panocha
1882 Anna Hanušová
1885 František Panocha
1890 Václav Hykl
1897 Zdeňka Hyklová
1905 František Hykl
1930 - Miloslav Hykl
1930-1931 Miloslav Hykl
1939 - Josef Kudrna (RR)
Zobrazit více
Jsem narozená roku 1949 a pamatuji si, ze v 50. a 60. letech jsem jezdila do mlýna s rodiči moje mamka 90 ještě žije a tak to mám i od ní potvrzené. Mlynář byl Josef Kudrna, manželka Antonie a syna měli postiženého také Josefa. Zároveń tam bydlela sestra pana Kudrny paní Glázrová. Manželka pana Kudrny Antonie byla mojí kmotrou. Pamatuji si, že jsme běhali s bratrem po sýpce jen dozadu k potoku jsme to měli zakázané. Když jezdím okolo ráda bych se zase podívala na své mládí. Nevím zda pan Kudrna byl majitel, ale od roku 1949 do 24.2.1964, kdy paní Antonie zemřela, byla jsem i na pohřbu tam žili Kudrnovi. S pozdravem Helena
Pan Kudrna, poslední majitel mlýna mlýn zásadně zmodernizoval osazením Bankiho turbínou,elektromotorem a jakýmsi zařízením které je pro mě dodnes záhadou.Zařízení mělo setrvačník o průměru cca 2,0m,2 kotle a cosi, co vypadalo jako parní stroj a topilo se koksem.mlýn byl znárodněn a v provozu do konce 50. let.Náhon byl zasypán a mlýn využíván jako sklad. Pan Kudrna se dožil roku 1989 a mlýn mu byl navrácen v restituci.Mlýn byl rozdělen na provozní a obytnou část A pro paní Helenu: Paní Kudrnová roz.Dobiášová byla teta mojí maminky paní Glaserové a ve mlýně jsme bydleli od roku 1953 do roku 1974. Zdraví a přeje mnoho zdaru v další práci (Glaser)
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: