Kdo chce mít mouku jistou, musí sám pytel do mlýna přinést.
(německé přísloví)

Přední, sladovní mlýn

Přední, sladovní mlýn
146
Šípkova
Lázně Bohdaneč
533 41
Pardubice
Lázně Bohdaneč
50° 5' 6.2'', 15° 40' 9.1''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Mlýn stojí spolu se Zadním mlýnem na Opatovickém kanálu na okraji Lázní Bohdaneč směrem na Rohovládovou Bělou. Na levém břehu Opatovického kanálu stojí Přední mlýn, na druhém břehu mlýn Zadní. Mezi oběma mlýny protéká kanál.
je situován u Opatovického kanálu tak, že jím voda kanálu protéká. Mlýn je funkční, v provozu je MVE..
Na kraji města
Opatovický kanál
nepřístupný

Obecná historie:

Pro rozvoj zdejších mlýnů se stalo nejdůležitějším krokem vybudování Opatovického kanálu, který vedl vodu z Labe do mnoha okolních rybníků a pod Semínem ji opět odváděl do téže řeky. V roce 1513, kdy byl Vilémem z Pernštejna dokončen, se na něm nacházela řada mlýnů, podle většiny pramenů jich bylo až 32, z nichž dvojice byla přímo v Bohdanči – na levém břehu tohoto kanálu Přední mlýn (něm. Vordermiihle), jemuž se též říkalo Sladovní, a na pravém břehu Zadní mlýn. Vedle toho se nacházel na Černské struze ještě Černský mlýn.

Všechny tyto mlýny patřily obci a podle urbáře z roku 1500 z nich místní obec odváděla 3 ½ kopy a 15 grošů na sv. Jiří a tentýž obnos i o sv. Havlu. Za mletí sladu platila navíc 2 groše. Od počátku byla dvojice mlýnů na Opatovickém kanálu spojena v jeden a od dávných dob z nich bylo ročně odvozováno 15 kop míšeňských ročního úroku, přičemž k nim byly přiřazeny vsi: Neratov, Bukovka, Kasalice, Rohovládova Bělá, Habřinka a Pravy. Každý z obou mlýnů měl 2 složení s přistrkovací jahelkou. Prvním známým mlynářem na Předním mlýně byl v roce 1618 Bartoň Provazník, po něm následovali jako držitelé Předního mlýna čp. 146/140: roku 1631 Jan Švihnos, v roce 1642 Jan Konírka, roku 1644 Jan Pokorný, v roce 1646 Ondřej Halda, roku 1663 Matěj Kalhous, v roce 1671 Daniel Halda, roku 1676 Jan Veselý, v roce 1685 Matěj Chocenský, v letech 1693-1727 Jiří Košek, který měl roku 1700 přistavět 1 světnici s komorou a šindelovým krovem, v roce 1729 František Příbramský, roku 1731 František Vorel, o 3 roky později Jan Nebeský, v roce 1737 František Nebeský, roku 1743 František Šinták, v roce 1747 Jan Šišan, roku 1751 Vavřinec Šlejfíř, v roce 1760 Petr Jesenský, roku 1764 František Langer, který nechal v roce 1767 vybudovat novou postranní zeď mlýna ke kanálu, protože již byla značně poškozená a její roh až po střechu hrozil zhroucením, proto musel být od gruntu štukovým kamenem též zmíněný roh opravený. Langerova dcera Anna se provdala za kantora Dominika Škroupa a stala se matkou hudebního skladatele Františka Škroupa. Roku 1780 pak získal Přední mlýn Rudolf Roudný, což nám dokládá dochovaná kupní smlouva, jež se v různých přepisech jazykově liší: (viz oddíl Přes z pramenů, literatury...)

Tímto se tedy mlýn dostal do soukromých rukou a jeho vlastníci či pachtýři se opět často měnili, např. v roce 1788 byl jeho majitelem Jan Oliva, roku 1798 František Dostál, v roce 1811 jeho vdova, roku 1815 Jan Cabicar (tehdy rovněž oba mlýny vyhořely), v roce 1820 Václav Macháček, o 3 roky později Ignác Pilař, který přišel 20. prosince 1834 o syna Ignáce, 5. května 1835 o dceru Marii a 18. května 1836 o manželku Annu a syna Josefa, roku 1836 Anna, vdova po mlynáři Josefu Duškovi ( † 27. června 1836), v roce 1838 Josef Dušek ( † 9. srpna 1847 jako výminkář), v letech 1838-1852 Václav Dušek (doložen např. indikační skicou stabilního katastru z roku 1839, v níž rovněž můžeme vidět, že všechny budovy mlýnů byly již zděné, a to v rámci obnovy po výše zmíněném požáru), roku 1858 Marie Dušková, v roce 1882 Jan Pour († 14. července 1882), roku 1885 Václav Pilař (mlýn však de facto později spravoval stárek Čeněk Štěpánek, o rok později je mlýn čp. 146 zmíněn jako nemovitost Filipa Dopity, jež se dostala do veřejné dražby) a v roce 1909 František Hadrabal.

Téhož roku získal mlýn za 3.500 zl. na 4% úrok (140 zl. ročně) František Štěpanovský, který zde vedle pořízení nového strojního zařízení též převzal a nově zřídil pekárnu, v roce 1919 byli jeho vlastníky Josef Štěpanovský a Aloisie, roz. Jičinská, kteří ho roku 1934 nechali zcela přebudovat, v roce 1949 Josef a Marie Štěpanovští a v rukou tohoto rodu je též dnes, kdy náleží Evě Štěpanovské a Ing. Josefu Štěpanovskému, i když s přestávkou během komunistického režimu, kdy se zde rovněž přestalo mlet a objekt byl využíván k různým účelům, a to zejména ke skladování. Od roku 1992 má v objektu prodejnu chovatelských potřeb a krmiv již zmíněný Ing. Josef Štěpanovský. Rovněž tu opět funguje MVE s 1 Francisovou turbínou, která dosahuje instalovaného výkonu 11 kW. Turbínový domek také spojuje Přední mlýn čp. 146 se Zadním mlýnem čp. 147.

(Boris Jelínek, Turistika.cz)

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1494 mlýn uveden v urbáři panství Pardubice a Kunětická Hora

Urbář z roku 1500 uvádí o Předním mlýně, zvaném též Sladovní, že z něho bylo placeno o sv. Jiří a o sv. Havlu po 3 112 kopách 15 krejcarech. Prvním známým mlynářem na Předním mlýně byl roku 1618 Bartoň Provazník. (RR)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Od dob vybudování Opatovického kanálu stojí na jeho břehu bohdanečský Přední mlýn. Několikrát vyhořel a byl opět rekonstruován, čímž zcela ztratil svou historickou hodnotu. Býval majetkem obce, která ho pronajímala, od konce osmnáctého století přešel do soukromých rukou.

__ Roku 1631 zde byl Jan Švihnos, v roce 1642 Jan Konírka, již dva roky poté Jan Pokorný a roku 1646 Ondřej Halda.

1651 Soupis poddaných pole víry: mlynář Ondřej Halda (42 let), manželka Rozina (24), dcera Lidmila (14), všichni katolíci

V roce 1668 na mlýně hospodařil Matěj Kalhous a po něm přišel mlynář Daniel Halda. Od roku 1676 tu mlynařil Jan Veselý, od roku 1685 Matěj Chocenský a mezi lety 1693 a 1727 Jiří Košek. V roce 1700 mlynář Košek na Předním mlýně přistavěl jednu světnici s komorou a nad tím šindelový krov. Od roku 1729 byl na mlýně František Příbramský, dva roky po něm přišel František Vorel a od roku 1743 tu hospodařil František Šinták. Poté se mlynáři na Předním mlýně dost často střídali: od roku 1747 to byl Jan Šišan, roku 1750 mlynář téhož jména, rok po něm Vavřinec Šlejfíř, od roku 1760 Jan Nebeský, od roku 1764 František Langer. Za posledního zmíněného mlynáře byla v roce 1767 postranní zeď mlýna u vody již značně poškozená a její roh až po střechu hrozil zhroucením. Proto musel být od gruntu "štukovým kamenem též zmíněný roh opraven". Langerova dcera Anna se provdala za kantora Dominika Škroupa a stala se matkou hudebního skladatele Františka Škroupa.  Roku 1780 se stal majitelem Předního mlýna Rudolf Roudný. O prodeji se dochovala smlouva, tedy "Contract na Přední mlýn čp. 146, též Sladovní", uzavřená 12. ledna 1780. Píše se v ní: "My purkmistr a rada JM cís. komorního městečka Bohdanče ( ... J prodali jsme náš přední mlýn obecní tak jak stojí s dvojim složením a s přistrkující jahelkou, k němu zahrada jak plotem ohraženo jest, a kus role nazvaný pod Smichovem pod dvě měřice, pod ní kus louky až po vodu rybniční mezi jinýma kollicitanty nejvíc podávajícímu Rudolfu Roudnému, manželce i budoucím jeho k dědicům vládnutí, a míti za sumu v licitanci ustalou tři tisíce pět set zlatých rens s tím uzavřeným závazkem, že on kupující mlynář i jeho budoucí jménem nájmu každoročně do důchodu obecního tohoto městečka Bohdanče čtyři sta zlatých rens, a sice každého čtvrt léta po jednom stu zlatých rens, anticipato odváděti jest se dobrovolně uvázal." Od roku 1798 mlynařil na Předním mlýně v Bohdanči František Dostál. Ten zemřel v roce 1811, a od té doby tu hospodařila vdova Dostálová. V roce 1815, kdy Přední mlýn i sousední mlýn Zadní vyhořely, přešel Sladovní mlýn na Jana Cabicara. Roku 1820 se stal majetkem Václava Macháčka, tři roky nato Ignáce Pilaře. Mezi lety 1838 a 1852 na mlýně hospodařil Václav Dušek, po něm od roku 1858 vdova Marie Dušková. Od roku 1885 se tu uvádí mlynář Václav Pilař, od roku 1909 Josef a Marie Štěpanovští. Manželé Štěpanovští mlýn koupili za 3 500 zlatých na čtyřprocentní úrok, což ročně činilo 140 zl. (RR)

1839 Václav Dušek

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V r. 1930 vlastnil mlýn Josef Štěpánovský (RR).

1949 mlýn znárodněn

1980 koupil Jan Tomašík

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Štěpánovský
  • Provazník
  • Pokorný
  • Konírka
  • Halda
  • Kalhous
  • Veselý
  • Chocenský
  • Košek
  • Příbramský
  • Vorel
  • Šinták
  • Šišan
  • Šlejfíř
  • Nebeský
  • Langer
  • Roudný
  • Dostál
  • Cabicar
  • Macháček
  • Pilař
  • Dušek
  • Švihnos

Historie mlýna také obsahuje:

1631 Jan Švihnos

1642 Jan Konírka

1644 Jan Pokorný

1646-1651 Ondřej Halda

1668 Matěj Kalhous

Daniel Halda

1676 Jan Veselý

1685 Matěj Chocenský

1693-1727 Jiří Košek.

1729 František Příbramský

1731 František Vorel

1743 František Šinták

1747 Jan Šišan

1750 Vavřinec Šlejfíř

1760 Jan Nebeský

1764 František Langer.

1780 Rudolf Roudný

1798 František Dostál

Do konce 18. stol - obec Bohdaneč

1811 vdova Dostálová

1815 Jan Cabicar

1820 Václav Macháček

1823 Ignác Pilař

1838-1852 Václav Dušek

1858 Marie Dušková

1885 Václav Pilař

1909-1939 Josef Štěpanovský

 


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    06 2014
      městský
      uměle vytvořený kanál
      mlýnice bez obytné budovy
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      vícepodlažní
      Mlýn stojí na Opatovickém kanále.
      Mlýn je dvoupatrový.
      Na omítce nápis PŘEDNÍ MLÝN.
      Ozdobný vlys okolo kulatého okna ve štítě mlýna.
      Fasáda ve stylu industriální architektury z režného zdiva v kombinaci s omítanými plochami.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          Žádná položka není vyplněna
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          • náhon
          • odtokový kanál
          • turbínový domek
          Turbínový domek spojuje Přední mlýn se Zadním mlýnem
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 1,48 m3/s, spád 1,4 m, výkon 21,3 k.
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Výrobce
          PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 1,48 m3/s, spád 1,4 m, výkon 21,3 k.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevMěsto Lázně Bohdaneč
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.lazne.bohdanec.cz/cs/105-mestska-architektura/
          Datum citace internetového zdroje1.11.2012
          AutorInternet
          NázevMěsto Lázně Bohdaneč
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.lazne.bohdanec.cz/cs/105-mestska-architektura/
          Datum citace internetového zdroje1.11.2012
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          NázevLázně Bohdaneč - městská architektura
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.lazne.bohdanec.cz/cs/105-mestska-architektura/
          Datum citace internetového zdroje8.10.2014
          AutorInternet
          NázevPřední, sladovní mlýn
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.brehy.eu/predni-sladovni-mlyn/
          Datum citace internetového zdroje8.10.2014
          AutorBoris Jelínek
          NázevPřední mlýn v Lázních Bohdaneč
          Rok vydání2024
          Další upřesněníTuristika.cz
          Odkazhttps://www.turistika.cz/mista/predni-mlyn-v-laznich-bohdanec/detail
          Datum citace internetového zdroje02 2024
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VI.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 47-48
          AutorVladislava Valchářová
          NázevPřední a Zadní mlýn
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V006102
          Datum citace internetového zdroje02 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          24.9.2012 22:43 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 7.10.2017 17:43
          Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 12:58
          doxa (Jan Škoda) 2.11.2025 19:55