Mlýn byl svobodný, ovšem voda náležela knížecí vrchnosti.
1654 Berní rula: Václav Pernička, chalupník, má svůj mlýn o 1 kole
1719 Jiří Hora, pro víru utekl do Žitavy
1734 za 448 zl. 20 kr. koupil měšťan Nového Města pražského Mikuláš Šafařík
1770 za mlýn Matěj Nejtek zaplatil 1500 zl., zároveň držitel usedlosti čp. 25 v Dubči s pozemky o rozloze 27 jiter 1389 čtver. sáhů, k čemuž měl od vrchnosti ještě pronajaty další pozemky o výměře 10 jiter 1389 čtver. sáhů a rybník o ploše 1 jitro 324 čtver. sáhy.
za 1740 zl. 34 kr. předal synu Antonínu Nejtkovi, u mlýna 26 jiter 1373 čtver. sáhy (cca 15 ha) polí a 6 jiter (3,5 ha) luk. Vrchnosti povinen platit 12 zl. 10 kr., povinnost 13 dní pěší roboty v čase žní, uhříněveskému faráři musel z každé krávy odvádět 3 libry másla.
1814 prodal mlýn Janu Kapounovi za 3.000 zl. 30 kr.
František Ponec s manželkou Rosalií, nechali postavit boží muka na rozcestí k Uhříněvsi (dnes zničená)
1823-1865 syn František Ponec
(doplnil jšk)