Držet mouku v hubě.
(německé rčení)

Faulhammerův mlýn - nový a starý

Faulhammerův mlýn - nový a starý
17
Tržek
570 01
Svitavy
Tržek u Litomyšle
49° 53' 10.0'', 16° 15' 37.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Výjimečný areál vodního dosud funkčního mlýna, který se skládá z vlastního areálu mlýna (starý mlýn, mladší mlýn, vila), ubytovny mlynářské chasy a mlýnského skladu u železniční trati.
střed obce
Loučná
nepřístupný

Obecná historie:

V Tržku stál již ve středověku velký biskupský mlýn. V roce 1871 byl postavený mlýn nový, který patřil akciové společnosti s 88 akcionáři. Mlýn ovšem ekonomicky neprosperoval a dostal se roku 1893 do veřejné aukce. Mlýn koupil největší akcionář Josef Faulhammer. Po nezbytných opravách došlo k navyšování produkce a po převzetí zařízení mlýna Karlem Faulhammerem nastala nová éra rozvoje. Roku 1926 zakupuje mlýn Valcha u Vysokého Mýta.  V 50. letech byl veškerý rodinný majetek Faulhammerových znárodněn a mlýn v Tržku byl převeden na výrobu krmných směsí. Pamětníci vzpomínají jak ve své době velmi moderní zařízení mlýna bylo po demontáži vyhazováno z oken.

Po restituci za účasti Jana Faulhammera a jeho dvou společníků vznikla v roce 1991 firma FAULHAMMER  s.r.o.  která navázala na rodinnou tradici. Firma musela vykoupit zařízení výrobny, protože to nebylo součástí restituce a následně ho roku 2006 z důvodu zastarání a opotřebení značným nákladem modernizovat.

V roce 1993 se podařilo obnovit a zprovoznit mlýn Valcha, který po vybavení semele 40 tun obilí za 24 hodin a vyrábí pšeničné mouky. Obnoveny byly také dvě malé vodní elektrárny.

V roce 1994 bylo zakoupeno středisko Litomyšl jako skladové zázemí pro oblast Litomyšle a v roce 1997 bylo zakoupeno středisko Polička s velkokapacitním silem pro skladování obilovin, olejnin a luskovin. V roce 2004 bylo zakoupeno středisko Červená Voda, ve kterém se vyrábí krmné směsi a zároveň jsou zde také velkokapacitní sila a v roce 2007 mlýn Letovice, který je po kompletní výměně zařízení s kapacitou 40 tun obilí za 24 hodin a vyrábí žitné i pšeničné mouky.

 

Firma vyrobí 1200 tun krmných směsí a 300 tun mouky měsíčně.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Roku 1636 koupil mlýn v Tržku Jan Šrut, který se přiženil k Maryaně vdově po Jiřím Procházkovi. Za mlýn zaplatil 168 kop 24 gr.
Kolem roku 1640 koupil mlýn v Tržku Jiřík Podhajský od Jana Šruta za 1000 kop.

O tři roky později přešel mlýn v hodnotě 1070 kop na Markuse Longra.
Roku 1654 se Kryštof Keppert přiženil ke Kristýně, vdově po Markusu Longerovi, a koupil po něm pozůstalý mlýn. Mlynářem na tomto mlýně byl v roce 1704 Jan Keppert.
V roce 1772 je na mlýně /č.p.17/ uváděn mlynář Josef Keppert, který převzal živnost od Kryštofa Mlynáře. Z mlýna platil na sv. Jiří a sv. Havla 51 kr a na sv. Jana a sv. Martina 15 kr. Vánoční úrok činil 30 kr, k tomu se deseti zlatými vyplácel z roboty a za jednoho kapouna platil 12 kr.

Trojdílný patrový zděný mlýn používán od 70. let 19. století k bydlení a jako sídlo správy. V roce 1870 vybudována samostatná pětipodlažní mlýnice, která je funkčně zcela nahradila. Tento mladší mlýn vznikla jako jeden z prvních akciových mlýnů v českých zemích!

Pozoruhodné je, že nedaleko areálu mlýna došlo v roce 1910 k výstavě objektu s názvem Domov mlynářských. De fakto se jednalo o "ubytovnu", která poskytovala na tehdejší poměry vysoký standard bydlení.

Roku 1913 vznikl u železniční tratě sklad mlýnských produktů.

1930 Karel Faulhamer

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Faulhamer
  • Procházka
  • Šrut
  • Podhajský
  • Longer
  • Keppert
  • Mlynář

Historie mlýna také obsahuje:

-1636 Jiří Procházka

1636-1640 Jan Šrut

1640-1643  Jiřík Podhajský

1643-1654 Marek Longer

1654- Kryštof Keppert

-1772 Kryštof Mlynář

1772 Josef Keppert

1893- Josef Faulhammer

1930 Karel Faulhamer

1939 - Karel Faulhamer a synové Karel a Jaroslav (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • visačka na pytel
částečně adaptován
05 2012
    průmyslový areál
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    vícepodlažní
    Bývalý patrový zděný mlýn má trpjdílný půdorys, Mlýnice je vybudována jako samostatný pětipodlažní (z technologického hledisk,a šestipodlažní objekt.
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • okno
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • existující umělecké složení
      Žádná položka není vyplněna
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popis
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popis
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorFaulhammer s.r.o.
      Názevfirma Faulhammer
      Rok vydání2008
      Místo vydáníinternet
      Další upřesněníprezentace firmy na internetu
      Odkazhttp://faulhammer.cz
      Datum citace internetového zdroje10.11. 2013
      AutorFaulhammer s.r.o.
      Názevfirma Faulhammer
      Rok vydání2008
      Místo vydáníinternet
      Další upřesněníprezentace firmy na internetu
      Odkazhttp://faulhammer.cz
      Datum citace internetového zdroje10.11. 2013
      AutorLuděk Štěpán, Magda Křivanová
      NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách
      Rok vydání2000
      Místo vydáníPraha
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorRadim Urbánek
      NázevDřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku.
      Rok vydání2004
      Místo vydáníVysoké Mýto
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      Autor
      Název
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMiluše Vopařilová
      NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650–1800)
      Rok vydání2008
      Místo vydáníPardubice
      Další upřesněníDiplomová práce, s. 89
      Odkazhttps://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/30158/VoparilovaM_Mlynari?sequence=1
      Datum citace internetového zdroje05 2021

      Místo uloženíNárodní archiv Praha
      Název fonduMlynářské ústředí
      Název archiválie
      Evidenční jednotka399
      Inventární číslo, signatura4244
      Místo uloženíNárodní archiv Praha
      Název fonduMlynářské ústředí
      Název archiválie
      Evidenční jednotka399
      Inventární číslo, signatura4244

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      25.9.2012 23:20 uživatelem Jaromír Lenoch

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 26.10.2021 07:42
      Radim Urbánek 12.4.2016 19:37
      Radomír Roup 22.6.2018 14:51
      REAPERXCX 25.11.2013 21:57
      doxa (Jan Škoda) 1.5.2021 19:48