Osel nosí do mlýna zrno a dostává bodláčí.
(německé přísloví)

Boštíkův, Ležákovský mlýn

Boštíkův, Ležákovský mlýn
10
Horní Újezd - Cíkov
570 01
Svitavy
Horní Újezd u Litomyšle
49° 48' 18.9'', 16° 13' 22.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn patří rodu Boštíků, pochází odtud i malíř Václav Boštík.
Desná
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Již roku 1548 je zde uváděn mlynář Jiří Ležák. Pozoruhodné je, že se dodnes můžeme setkat s názvem Ležákův, přestože poslední mlynář tohoto jména (Matouš Ležák) zde působil přibližně v polovině 17. století!

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Mlýny v Horním Újezdě nacházíme tři. Mlýn dodnes zvaný Ležákův /č.p.13/, stál v Cikově.

Matěj Ležák koupil tento mlýn roku 1650 od Jakuba Šejbala, který jej spravoval posledních deset let. Cena mlýna byla 500 kop.
V roce 1704 byl mlynářem na Ležákově mlýně Adam Pakosta, syn nešťastně proslulého Lukáše Pakosty, popraveného vůdce povstání v roce 1680. Soupis mlýnů z roku 1704 zaznamenává mlynáře Adama Pakostu a uvádí 1 mlecí složení.

K roku 1713 byly za nové hospodáře jmenováni Matěj Dubišar, Rozina Pakostova a Adam Pakosta.
Podle urbáře z roku 1772 byl mlynářem na tomto mlýně Matěj Pakosta.

1839 Jan Pakosta

Z údaje ve Vodní knize v roce 1876 víme, že dvě vodní kola na vrchní vodu poháněla již dvě mlecí (jistě obyčejná) složení.

S tímto mlýnem se pojí i významné osobnosti. Jistě nejznámější je rychtář a jeden z popravených vůdců poddanského povstání Lukáš Pakosta. Ke slavnostnímu odhalení pamětní desky na tomto mlýně připomínající jeho osobu došlo v roce 1930. Další velmi významnou osobností byl malíř Václav Boštík.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

O českých mlýnech se traduje, že je za 2. světové války nacisté „všechny zavřeli“. Skutečnost je složitější. Velká část jich i nadále pracovala a např. k zastavení provozu v hornoújezdském mlýnu čp. 10 došlo až 10.5.1943. Mlynář Václav Boštík v první polovině 2. světové války nejenže mlel, ale mlýn i částečně modernizoval (loupačka Kašpar, reforma Union, Francisova turbína). Další práce následovaly po skončení 2. světové války. V roce 1946 mlynář Václav Boštík přestavěl stáj na mlýnské skladiště a byt. Ve stejném roce Svaz pro hospodaření s obilím (nástupce Mlynářského ústředí) schválil modernizaci čistírenské části (nové stroje – aspiratér Prokop s koukolníkem, periodická loupačka Kašpar. V historických souvislostech vypadá jako ironie osudu žádost o stavební povolení ze dne 22. února 1948 k rekonstrukci mlýna podle stavební dokumentace „fy. Prokop“. Rekonstrukcí by došlo k vybudování moderního pětipodlažního mlýna, avšak události, které následovaly po komunistickém převratu, jen o tři dny mladším, než tato žádost, tomu zabránily. Ve mlýně se nacházela také „… mlynářská pomocná dílna na běžné, případné opravy strojového zařízení ve mlýně. Mimo toho sloužila mlynářská dílna k opravám a i výrobě smyčcových hudebních nástrojů.“

Poslední mlynář na Ležákově mlýně č.p.10 Jan Boštík (bratr malíře Václava Boštíka) se zabýval historií mlýnů při říčce Desné. Postavil detailní model mlýna na kterém pracoval zhruba 40 let, ale zemřel dříve než model dokončil. Model je zpracovaný do takových detailů, že po dokončení měl být dokonce funkční. Část modelu byla zapůjčená na výstavy, ale zatím se nenašel nikdo, kdo by model dokončil.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Boštík

Historie mlýna také obsahuje:

1541 Martin Ližák od otce Jiříka za 240 kop

1548 Jan Ležák

1583 Jiří Ležák

1604 Matouš Ležák

1626 Matěj Kalaš z Desné

1640 Jan Schejbal

před 1650 Jakub Šejbal

1650 Matěj Ležák

1659 Václav Zlatohlávek

1665 Lukáš Pakosta

1687 Adam Pakosta

1731 Jan Pakosta

1759 Matěj Pakosta

1788 Jan Pakosta

1815-1839 Jan Pakosta

1849 Václav Boštík

1866 Václav Boštík

1930 Václav Boštík

1939 Václav Boštík (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Stavení je tvořené čtyřmi křídly s uzavřeným dvorem. Původní mlýnská část byla částečně dřevěná a z téměř havarijních důvodů byla v 80. letech 20. stol. částečně přestavěná. Venkovní strana byla částečně vyzděná a mlýnice dostala novou střechu výrazně převyšující původní hřeben. Západní křídlo je v podstatě ve stavu v jakém vzniklo a nebylo přestavované. Východní křídlo je výsledkem přestavby ze 70. let 20. stol.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • náhrobky, pamětní desky
      • drobné sakrální památky
      • tesařsky zdobené sloupy
      • krov
      • dveře
      • existující umělecké složení
      Soupis mlýnů z roku 1704 zaznamenává 1 mlecí složení. Vodní kniha k roku 1876 zmiňuje už dvě mlecí (zde jistě obyčejná) složení. A k roku 1928 Vodní kniha již uvádí složení umělecké. Jmenovitě víme o loupačce, žitné válcové mlecí stolici a francouzských mlecích kamenech. Již z tohoto výčtu je nepochybné, že úředník nepopsal celé složení, ale jen energeticky nejnáročnější stroje.

      V samotném závěru 30. let minulého století se ve mlýně nacházelo následující technologické vybavení. Obilí čistily hranolový vysévač, koukolník a loupačka. K jeho mletí sloužily dvě válcové stolice. Z nich ta s rýhovanými válci mlela jak pšenici, tak i žito. A druhou – s hladkými válci – používal mlynář k luštění krupice při mletí pšenice. Roztřídění meliva se dělo vyséváním na třech hranolových vysévačích a krupice se zároveň čistila pomocí staršího typu stroje zvaného savka. K ní právě na konci 30. let minulého století přibyla jednodílná čtyřrámečková reforma.
      K tomu ještě složení mlecích kamenů z francouzských sladkovodních křemenců zajišťovalo žádané šrotování.

      Pokud shrneme jaké technologické vybavení se ve mlýně dochovalo, pak zjistíme následující:
      k čištění obilí aspiratér s koukolníkem a periodická loupačka, k mletí tři válcové stolice, k vysévání jeden hranolový a jeden rovinný vysévač, který je rozebraný, ale v podstatě úplný, rozebraná je i pytlovací lávka pod rovinným vysévačem, ke třídění a čištění krupice reforma se sacím filtrem a ke šrotování kamenné složení. Jedná se tedy o složení, v kterém nechybí žádný z nezbytných strojů ke zpracování obilí na mouku a krupici.
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      Nezjištěn
      • výroba elektrické energie
      • stavidlo
      • náhon
      • jalový žlab
      • normální znamení
      • akumulační nádržka
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • most, propustek
      • turbínový domek
      V příadě zdejšího mlýna se setkáváme s v Čechách zcela unikátním řešení pohonu s využitím dvou vodních zdrojů pro jeden mlýn, kdy jedno vodní kolo napájel náhon z Desinky a druhé pramen zvaný Fialový potok. Dokládá to zároveň snahu a schopnosti mlynářů maximálně využít dostupné zdroje vody k pohonu mlýna.
      Tuto situaci lze v terénu rozeznat dosud.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      PopisV roce 1942 nahrazuje vodní kolo Francisova turbína o výkonu 10 HP, čímž mlýn získal dostatečně výkonný motor, který umožňoval další modernizaci strojního vybavení.
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      PopisV roce 1942 nahrazuje vodní kolo Francisova turbína o výkonu 10 HP, čímž mlýn získal dostatečně výkonný motor, který umožňoval další modernizaci strojního vybavení.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisZ údaje ve Vodní knize k roku 1876 víme, o dvou vodních kolech na vrchní vodu s nevelkými průměry 2,4 a 2 m k pohonu dvou mlecích (obyčejných) složení.
      Zmiňme stručně, jakým vývojem pohon mlýna následně prošel. Pravděpodobně na začátku 20. let minulého století došlo k obvyklé výměně, kdy obě vodní kola nahradilo jedno širší, tedy i výkonnější. Vodní kniha o něm k roku 1928 uvádí, že mělo v průměru 2,5 m a šířku korečků 1,2 m.
      V roce 1930 mlýn pohání kolo na svrchní vodu s průtokem 0.14 m3/s, spádem 2.5 m o výkonu 3.5 k.
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      PopisMlýn měl i pomocné motory. Nejprve (nejméně do roku 1928) naftový motor, později po elektrifikaci Horního Újezdu dva elektromotory o výkonu 3,0 HP a 7,3 HP.
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      PopisMlýn měl i pomocné motory. Nejprve (nejméně do roku 1928) naftový motor, později po elektrifikaci Horního Újezdu dva elektromotory o výkonu 3,0 HP a 7,3 HP.
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
      • francouzský kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
        • periodická
        • válcový
        • moučný vysévač | Počet:
          • jednoskříňový
          1
          • sací filtr
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorTomíček Antonín
            NázevÚjezd.
            Rok vydání1913
            Místo vydání
            Další upřesněníPříloha Východočeského venkova 1, 1913-14, č. 33, 34, 36-38, 40, 42.
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorTomíček Antonín
            NázevÚjezd.
            Rok vydání1913
            Místo vydání
            Další upřesněníPříloha Východočeského venkova 1, 1913-14, č. 33, 34, 36-38, 40, 42.
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 16
            AutorMiluše Vopařilová
            NázevMlynáři na Litomyšlsku (1650–1800)
            Rok vydání2008
            Místo vydáníPardubice
            Další upřesněníDiplomová práce, s. 97
            Odkazhttps://dspace.upce.cz/bitstream/10195/30158/1/VoparilovaM_Mlynari%20na%20Litomyslsku_PV_2008.pdf
            Datum citace internetového zdroje05 2021
            AutorBoštík Martin
            NázevFenomén Boštík
            Rok vydání2014
            Místo vydáníLitomyšl

            Místo uloženíNárodní archiv Praha
            Název fonduNová manipulace
            Název archiválieSoupis mlýnů 1704
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura
            Místo uloženíNárodní archiv Praha
            Název fonduNová manipulace
            Název archiválieSoupis mlýnů 1704
            Evidenční jednotka
            Inventární číslo, signatura
            Místo uloženíNárodní archiv Praha
            Název fonduMlynářské ústředí
            Název archiválie
            Evidenční jednotka396
            Inventární číslo, signatura4218

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Ostatní

            Vytvořeno

            25.9.2012 23:49 uživatelem Radim Urbánek

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 16:25
            Jaromír Lenoch 12.9.2013 18:49
            Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 17:11
            REAPERXCX 30.7.2014 00:47
            kkysilka 12.9.2013 22:55
            doxa (Jan Škoda) 14.3.2024 00:14